Navzdory četným snahám dosud v České republice neexistuje samostatný zákon o paliativní péči. Návrh na něj vypracovala senátorka Věra Procházková (ANO) a tento týden na kulatém stole pořádaném senátním Výborem pro zdravotnictví s ním seznámila nejen kolegy, ale i odborné zástupce a novináře. Debata se točila zejména kolem navrhované implementace institutu eutanazie či asistované sebevraždy u nevyléčitelně nemocných. Zatímco senátorka jej vidí jako nástroj na zmírnění utrpení pacientů, podle ministerstva zdravotnictví je nepřijatelné ho směšovat s paliativní péčí.
Procházková v první polovině kulatého stolu podrobně představila jednotlivé části návrhu, který vypracovala spolu s advokátem Jakubem Sosnou, bývalým poslancem Lukášem Bartoněm, etikem Adamem Doležalem a předsedou Spolku za uzákonění eutanazie Milanem Hamerským, přičemž vzorem jim byl obdobný zákon, platný v Lucembursku, který má podle jejich slov velmi přísně nastavená kritéria a podmínky, aby nedocházelo k jeho zneužívání.
Hlavní argument pro zavedení eutanazie či asistované smrti autoři návrhu vidí ve snaze ulevit pacientovi od zbytečného utrpení. „Rozvoj medicíny přináší celou řadu nových otázek týkajících se léčby… Ačkoliv totiž umíme udržovat pacienta při životě a prodlužovat jeho biologický život na přístrojové podpoře po dříve nemyslitelnou dobu, panuje shoda, že ne vždy je takové udržování při životě správné. Významnou roli v tomto hodnocení hraje kvalita pacientova života,“ uvodila Procházková.
Cílem navrhované právní úpravy má být komplexní úprava medicínských přístupů a rozhodovacích procesů na konci života, přičemž je respektována důstojnost a autonomie nejen pacienta, nýbrž i lékaře. „Zákon důsledně respektuje morální hodnoty každého jednotlivce. Nikdo proto nemůže být nucen, aby se podílel na asistované smrti. Každý má právo odmítnout podílet se na takovém postupu. Zároveň ale zákon uznává, že stát má respektovat autonomní rozhodnutí osoby, a to i v případě, pokud si přeje ze svobodné vůle ukončit svůj život v situaci pro ni nesnesitelného utrpení,“ doplnila Procházková.
Pláteník: Je to nesystémové
Proti návrhu zákona se na kulatém stole vymezil náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL). Přestože uvedl, že se ministerstvo ztotožňuje se zásadní potřebou diskuze o autonomii pacienta v systému, asistovaná smrt je podle resortu přes čáru. „Zásadně nesouhlasíme se zakotvením eutanázie či asistované sebevraždy do právního řádu,“ řekl důrazně s tím, že návrh se také podle něj nedostatečně vypořádal s námitkami vlády z roku 2020. „Jako zejména problematické vnímáme spojování oblasti paliativní medicíny s asistovanou sebevraždou a eutanazií. Vnímáme to nejenom jako nesystémový a nežádoucí dualismus, ale také jako velké nepochopení role paliativní péče,“ dodal.
Proti spojení zákona o paliativní péči s eutanázií se ohradil i předseda České společnosti paliativní medicíny Ondřej Kopecký. „Legislativní spojení eutanazie a paliativní péče je nevhodné a škodlivé. Rozhodně ho nepodporujeme,“ napadl návrh s tím, že paliativní péče je koncept, nikoliv léčebná metoda. Zákon podle něj ani neřeší dostupnost, standardizaci, kvalitu, či financování péče. „Tento zákon žádným způsobem nezlepšuje zacházení, rozhodování a poskytování péče v závěru života,“ uzavřel své výtky. Kopecký dodal, že se Česká společnost paliativní medicíny nutně nestaví proti zavedení asistované smrti, ale taková otázka by neměla být směšována s poskytováním paliativní péče.
Zapojí se i prezident?
Podle autorů návrhu byla důvodem spojení paliativní péče a asistované smrti zejména zkušenost ze zahraničí, kde byly obě tyto problematiky řešeny i přijaty v jednom společném zákoně. „V naprosté většině případů byly oba tyto zákony přijímány a schvalovány najednou, a to proto, aby si lidé, kteří nemají dostatečnou paliativní péči, nevybírali eutanáziii jako nějaký druh řešení,“ vysvětlil Doležal. Tyto oblasti se podle něj navíc propojují technicky i eticky.
Procházková dodala, že podle průzkumů veřejného mínění podporuje nějakou formu asistované smrti 80 procent Čechů. „I to bychom měli respektovat,“ uvedla. Předseda Spolku za uzákonění eutanazie Milan Hamerský prý s tématem oslovil i prezidenta republiky Petra Pavla a chce jej požádat o podporu v prosazení této věci.
(fk)
