Senát by měl podle svého ústavně-právního výboru kvůli chybám odmítnout vládní novelu, která má pomoci omezit případný politický tlak na státní zástupce. Novela by například umožnila vládě jmenovat nejvyšším státní zástupcem člověka, který v současnosti žalobcem není, uvedl dnes na dotaz ČTK předseda výboru Tomáš Goláň. Horní parlamentní komora má o novele rozhodnout příští týden.
„Nejvyšším státním zástupcem by se moha stát osoba, která aktuálním zástupcem není, a byla jím třeba před 15 lety. Je třeba znát situaci v celém systému a člověk mimo něj by ztratil velké množství času, než by vše zmapoval,“ uvedl Goláň.
Novela má podle vlády zavést jasnější pravidla pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a také jejich funkčních období. V současné době je funkce vedoucích státních zástupců časově neomezená. Předloha počítá s tím, že funkční období nejvyššího státního zástupce bude nově sedmileté a bez možnosti opakování. Jeho odvolání podle sněmovní verze zůstane výhradně v pravomoci kabinetu, i když podle původního vládního návrhu by mohl přijít o funkci i v kárném řízení.
Na odstranění takzvané dvojkolejnosti v odvolávání nejvyššího státního zástupce, tedy vládou i v kárném řízení, se poslanci shodli kvůli možným problémům, které by přinášelo. Konkurenční pravomoc kárného senátu by podle nich nebyla žádoucí. Vládní novela stanoví požadavky na odborné a manažerské schopnosti nejvyššího státního zástupce, pro odvolání vymezuje důvody.
Mohlo by vás zajímat
Rovněž ostatní vedoucí státní zástupci mají být do funkce jmenováni podle novely na sedm let. Aby všichni vedoucí funkcionáři státních zastupitelství nenastoupili ve funkčním období jedné vlády, výběrová řízení by se konala postupně v několika letech. Protikorupční iniciativa Rekonstrukce státu označila sněmovní podobu předlohy za „solidní a slibnou“, když podle ní zakotvuje pojistky proti politizaci státního zastupitelství. Byla stejně jako opoziční hnutí ANO pro stanovení funkčního období nejvyššího státního zástupce například na devět let.
Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Bližší požadavky na kandidáta zákon nyní nestanoví. Šéfem žalobců by se podle novely nemohl stát státní zástupce s pravomocným kárným opatřením, pokud nebylo zahlazeno. Předloha zavádí také požadavky na odborné znalosti, profesní zkušenosti a morální vlastnosti vedoucích státních zástupců. Uchazeči budou muset splnit požadovanou dobu praxe. Výroční zprávu o činnosti státního zastupitelství bude podle sněmovních úprav dostávat po jejím projednání vládou také Senát.
