Základní pravidla pro odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění zůstávají beze změn, Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části občanského zákoníku. Návrh podal soudce Pavel Vrcha z Okresního soudu ve Vyškově. Vrcha dlouhodobě kritizuje metodiku, která na občanský zákoník navazuje a poskytuje soudcům konkrétnější vodítko pro vyčíslení újmy. Paragraf o náhradě při ublížení na zdraví je poměrně obecný, nařizuje soudcům určovat peněžitou náhradu „podle zásad slušnosti“.
ÚS považuje metodiku za podpůrný, nikoliv závazný podklad, „odrazový můstek“ pro stanovení výše náhrady nemajetkové újmy za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění. „Obecné soudy nejsou povinny věrně Metodiku aplikovat, ale dbát o předvídatelnost vlastního rozhodování o náhradě újmy na zdraví v souladu s principem plné náhrady újmy a zásadami slušnosti,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské.
Soud rozhodl jednomyslně, odkázal při tom i na podobné právní úpravy v zahraničí. „Když se podíváme do Rakouska, Německa nebo Itálie, tak jsou ta ustanovení v občanských zákonících formulována takto obecně, aby tam byl dostatečný prostor pro subjektivní posouzení každého jednotlivého případu ve smyslu subjektivní spravedlnosti pro konkrétního poškozeného,“ řekla novinářům Ronovská.
Ústavní soudci dnes nález vyhlásili i přesto, že Vrcha vzal v úterý odpoledne svůj návrh zpět. Neztotožnil se totiž s tím, že o nálezu spolurozhodoval také ústavní soudce Pavel Šámal, bývalý předseda Nejvyššího soudu, jenž měl být podle Vrchy vyloučen z projednávání, protože metodiku v minulosti pomáhal prosadit. Vrcha sám je bývalým členem Nejvyššího soudu, před časem se nechal přeložit do Vyškova. Podle Ronovské už Vrcha za daných okolností nemohl vzít návrh zpět.
Mohlo by vás zajímat
Vrcha se vyhlášení nezúčastnil
Vyhlášení nálezu se Vrcha nezúčastnil. ČTK řekl, že nález jako soudce i občan musí respektovat, ale ÚS podle něj nereagoval na některé důležité argumenty, což jej zklamalo. Některé otázky tak zůstávají nevyjasněné, zejména poukázal na to, že v podstatě existují dvě metodiky: jedna, která vyšla ve sbírce, druhá na webu, která se průběžně mění. Není při tom jasné, jak se na změnách podílí soudci, jak například pojišťovny.
Občanský zákoník účinný od roku 2014 stanovuje, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Náhrada náleží také za ztížení společenského uplatnění. Okresní soud zpochybnil návaznou větu, podle které se náhrada, pokud ji nelze snadno kvantifikovat, stanovuje „podle zásad slušnosti“.
Tabulkové ohodnocení
Protože spolu se starším civilním kodexem přestala platit i někdejší vyhláška o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, chybělo justici jasné vodítko. Vznikla tak metodika Nejvyššího soudu s tabulkou bodového ohodnocení. Cílem bylo to, aby soudy podobné případy odškodňovaly srovnatelně. Metodika není závazná. Soudy mohou zohlednit konkrétní okolnosti. Někteří soudci, ale také třeba ombudsman Stanislav Křeček, metodiku kritizovali.
Podle návrhu soudce Vrchy ve skutečnosti nejde o metodiku Nejvyššího soudu, ale – ve spojení s placenými školeními pro znalce – spíše o komerční počin. Odbornou i laickou veřejnost prý uvádí v omyl. Vrcha míní, že kdyby ÚS vyhověl jeho návrhu a vyškrtl z občanského zákoníku větu o „zásadách slušnosti“, mohli by politici problematiku upravit jinak a vytvořit prostor pro vznik nové vyhlášky ministerstva zdravotnictví o nejnižší přípustné výši náhrady a jejím určování v jednotlivých případech.
Pro určení bolestného obsahuje nynější metodika tabulku s bodovým ohodnocením. Základem pro odškodnění za ztížení společenského uplatnění je mezinárodní klasifikace funkčních schopností. Poškození se posuzuje podle toho, jak se projevuje ve schopnostech člověka, při zohlednění věku i některých výjimečných okolností.
