Soud na Slovensku dnes neprojednal obžalobu na neúspěšného kandidáta na slovenského prezidenta Štefana Harabina za jeho příspěvek na sociální síti o schvalování ruské vojenské invaze na Ukrajinu z předloňského února. Obhajoba podala stížnost vůči rozhodnutí soudce, který dopoledne oznámil, že obžaloba je zákonná. Harabin tvrdil, že byl obviněn nezákonně.
Exministra spravedlnosti a bývalého předsedu slovenského nejvyššího soudu Harabina začala policie stíhat za jeho příspěvek na sociální síti, ve kterém krátce po ruské invazi do sousední země napsal, že by udělal to samé, co ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s událostmi na Ukrajině. Žalobce pak na Harabina podal obžalobu za hanobení národa a za schvalování trestného činu. Za to mu v případě prokázání viny hrozí tříleté vězení.
Soudce v úvodu dnešního líčení uvedl, že na základě nedávných změn ve slovenském trestním právu má za to, že musí znovu posoudit zákonnost obžaloby. Následně rozhodl, že obžaloba v Harabinova případu zákonné náležitosti splňuje. Proti tomu obhajoba podala stížnost, o které bude rozhodovat slovenský nejvyšší soud. Žalobce proto nemohl přistoupit ke čtení obžaloby.
Harabin, který v sobotním prvním kole přímé volby prezidenta skončil na třetím místě se ziskem 11,73 procenta hlasů, namítal také oprávněnost přítomného žalobce zastupovat v kauze prokuraturu. Zdůvodnil to tím, že v pověření prokuratury není uvedeno jeho jméno. Tuto argumentaci soud nepřijal. Obhajoba rovněž zpochybňuje pravomoc Specializovaného trestního soudu obžalobu projednat.
Mohlo by vás zajímat
Útoky na prokurátora
Žalobce se přímo v soudní místnosti ohradil vůči obvinění Harabina, že se v případu dopouští trestné činnosti. Soudce pak odebral Harabinovi slovo, když opětovně slovně útočil na prokurátora. Harabina přišli před soud podpořit jeho sympatizanti. Mimo soudní budovu se pak Harabin dostal do slovní přestřelky s bývalým poslancem slovenského parlamentu Kristiánem Čekovským, který na exministra podal trestní oznámení za schvalování ruského útoku na Ukrajinu.
Opětovné posuzování dříve podaných návrhů obžaloby zavedl balík změn v trestním právu, jehož součástí bylo také vládou prosazené zrušení elitního útvaru prokuratury Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Právě prokurátor ÚSP obžalobu na Harabina loni podal. Prokurátoři z již rozpuštěného ÚSP byli zařazeni do složek generální prokuratury.
Právě kontroverzní působení Harabina v čele slovenského Nejvyššího soudu a jeho působení na Soudcovskou radu je jedním z hlavních důvodů, proč se v Česku neprosadila soudcovská samospráva v podobě Nejvyšší rady soudnictví.
Čtěte také: Kontroverzní předseda slovenského Nejvyššího soudu mandát neobhájí
Exministr spravedlnosti a bývalý šéf slovenského nejvyššího soudu Harabin byl členem komunistické strany, dlouhodobě vystupuje proti Evropské unii a také v kampani označil Českou republiku za „podporovatele hitlerovců a fašistů“. Schvaluje ruskou agresi na Ukrajině, vyslovil se pro neutralitu Slovenska a pro zastavení finanční pomoci Kyjevu. V jeho prospěch se kandidatury vzdali dva z původního počtu 11 zájemců o vrcholnou politickou funkci v zemi; popularita těchto dvou politiků – předsedy nejmenší vládní strany SNS (Slovenské národní strany) Andreje Danka a šéfa neparlamentního Slovenského hnutí obrody Róberta Švece – byla ovšem nízká.
Ovládl slovenskou justici
Harabin je vnímán jako symbol nelichotivého stavu slovenské justice. V době působení v čele ministerstva spravedlnosti ve vládě Roberta Fica odvolal několik šéfů okresních a krajských soudů a zahájil kárná řízení vůči svým odpůrcům z řad soudců. V této praxi pokračoval jako šéf nejvyššího soudu. V té době stanul také v čele Soudcovské rady na Slovensku a ovládal tak celou justici. Tato éra je v Česku často dávána jako argument proti tomu, aby soudní moc spravovala sama justice pomocí samosprávného orgánu.
V minulosti se potvrdily Harabinovy telefonáty s Albáncem Bakim Sadikim, který byl na Slovensku považován za hlavu drogového podsvětí a odsouzen k dlouholetému trestu vězení.
Podle analytiků postoj sympatizantů Harabina značně ovlivní druhé kolo prezidentských voleb, do kterého postoupili vítěz sobotního hlasování, exministr zahraničí Ivan Korčok, a předseda parlamentu Peter Pellegrini. Dřívější sondáže ukázaly, že výrazná většina Harabinových voličů by v rozhodujícím duelu podpořila Pellegriniho. Harabin ani dnes žádného z finalistů přímo nepodpořil.
„Podívejte, já jsem v dobré formě. Panu Bidenovi je 80 let, ale já plenky nenosím. Za pět let určitě budu kandidovat,“ řekl o víkendu Štefan Harabin k plánům do budoucna.
(epa, čtk)
