Nejvyšší správní soud (NSS) vyjasnil interpretaci zákona o služebním poměru v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přecházejí mezi jednotlivými sbory. O nárocích bývalého příslušníka vězeňské služby, nynějšího policisty, bude rozhodovat služební funkcionář původního bezpečnostního sboru, u kterého má uplatněný nárok na doplatek mzdy svůj původ. Ministerstva vnitra a spravedlnosti nebyla při výkladu zákona ve shodě. Kompetenční senát NSS problematiku řešil na podnět ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), dal však zapravdu vnitru. NSS o rozhodnutí informoval na svém webu.
Předmětem sporu bylo to, které ministerstvo, respektive jemu podřízený bezpečnostní sbor a jeho služební funkcionáři, má rozhodovat o nárocích plynoucích z výkonu služby u vězeňské služby za situace, kdy příslušník v době uplatnění nároku působí u policie. Vězeňská služba funguje pod ministerstvem spravedlnosti, policie pod vnitrem. Šlo o negativní kompetenční spor, kdy obě strany popíraly svou pravomoc rozhodnout.
Čtěte také: Blažek podal žalobu na ministra vnitra Rakušana. Chce si vyjasnit kompetence
NSS konstatoval, že o uplatněných nárocích ze služebního poměru se musí rozhodovat v bezpečnostním sboru, u kterého mají tyto nároky svůj původ, v tomto případě ve vězeňské službě.
Soudce zpravodaj Tomáš Rychlý poukázal na to, že nároky ze zákona o služebním poměru často uplatňuje více příslušníků společně v jednom řízení. V rozsudku uvedl, že „pokud by NSS přistoupil na argumentaci žalobce, jedním z důsledků by v některých případech byla nemožnost vedení takového společného řízení“.
„Řízení by se pak muselo rozdělit do dvou (nebo i více) ‚linií‘, a to podle toho, u kterého bezpečnostního sboru byli příslušníci ve služebním poměru v okamžiku uplatnění nároku. O jinak totožných nárocích by tedy rozhodovaly různé správní orgány, respektive různí služební funkcionáři,“ stojí v rozsudku. Popsaný stav označil NSS za nežádoucí.
NSS zmínil také význam „institucionální paměti“. Pro rozhodnutí o nárocích příslušníků bezpečnostních sborů je nezbytné i povědomí o praktickém fungování daného sboru, který také má k dispozici příslušnou dokumentaci.
V kompetenční spor vyústil případ člena policejního sboru, který k policii přešel z pozice strážného vězeňské služby a nyní se domáhá doplatku mzdy za dobu, kterou strávil v pohotovosti, ačkoliv byla určena pro pauzu na stravování. Návrh na zahájení řízení nesměřoval k příslušnému policejnímu funkcionáři, ale ke svému bývalému nadřízenému ve vězeňské službě. Ten ale konstatoval svoji nepříslušnost a návrh postoupil krajskému policejnímu ředitelství. Věc měsíce putovala mezi funkcionáři, až skončila sporem mezi ministry vnitra a spravedlnosti a kompetenční žalobou.
(čtk)
