Přes promlčení nároku dosáhl smírného ujednání s českou vládou muž, kterého v roce 2016 fyzicky napadli a poté neoprávněně zadržovali policisté při silniční kontrole. Policisté za to byli odsouzeni. Na rozsudek muž čekal kvůli uplatnění náhrady škody. Tím však došlo promlčení a české soudy nárok zamítly, Ústavní soud to potvrdil. Po podání stížnosti do Štrasburku mu česká vláda nyní vyplatí přes pět tisíc euro.
Vyplývá to z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci stížnosti Valchář v. ČR, kterou Filip Valchář podal loni v únoru. Soud vzal smírné ujednání na vědomí a stížnost vyškrtl ze seznamu stížností. Česká vláda se zavázala zaplatit 4 800 euro za nemajetkovou újmu a 600 euro za náklady zastoupení. Rozhodnutí bylo zveřejněno 14. února 2024.
„Soud obdržel prohlášení o smírném narovnání podepsané stranami, v nichž stěžovatel souhlasil, že se vzdá jakýchkoli dalších nároků vůči České republice v souvislosti se skutečnostmi, které vedly k této stížnosti s výjimkou závazku vlády zaplatit mu uvedené částky,“ informuje o případu Evropský soud pro lidská práva. „Platba bude představovat konečné řešení případu,“ dodává Soud.
České vládě byla stížnost oznámena v květu 2023 s otázkou: Je zamítnutí promlčené žádosti podané stěžovatelem podle zákona č. 82/1998 slučitelné se zvláštní procesní povinností, kterou článek 3 Úmluvy ukládá státům, aby zavedly mechanismus umožňující nejen identifikaci a potrestání odpovědných osob, ale také poskytnutí náhrady za morální újmu?
Soud: Plnění úkolů státu způsobilo muži újmu
Filip Valchář si stěžoval podle článků 3 a 13 Úmluvy na zamítnutí jeho nároku na náhradu škody z důvodu špatného zacházení ze strany policisty.
Úplná komunikace případu s českou vládou je zde.
Co se přesně stalo, je pak popsáno v usnesení českého Ústavního soudu z 11. října 2022, kterým senát předsedy Davida Uhlíře stížnost Filipa Valcháře odmítl.
Z usnesení vyplývá, že muže v roce 2016 zastavila ve vozidle policejní hlídka. „Jeden z policistů při kontrole dokladů stěžovatele fyzicky napadl a poté jej hlídka odvezla na služebnu, kde byl několik hodin neoprávněně zadržován. Policisté stěžovateli způsobili fyzickou bolest a psychický šok. Za uvedené jednání byl jeden z policistů odsouzen Krajským soudem v Ostravě za zneužití pravomoci úřední osoby a omezování osobní svobody k podmíněnému trestu (druhý z policistů byl odsouzen v roce 2020, třetí osvobozen),“ popsal český Ústavní soud situaci.
„Krajský soud rovněž konstatoval, že jednání policisty způsobilo stěžovateli nemajetkovou újmu, přičemž se tak stalo při plnění úkolů státu (tj. nešlo o exces) a za vzniklou újmu by měl také odpovídat stát,“ citoval Ústavní soud rozsudek krajského soudu. „S nárokem na náhradu škody byl stěžovatel odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních,“ shrnul Soud.
Úplné usnesení českého Ústavního soudu je zde.
Nárok promlčen, lhůta se odvíjí od policejního zákroku
Jak dále vyplývá z usnesení, muž uplatnil nárok na náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem prvního policisty u ministerstva vnitra v roce 2018. „Ministerstvo vnitra návrhu nevyhovělo, stěžovatel poté v zásadě neuspěl ani se žalobou o zaplacení částky 212 088 Kč podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 7. K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze prvostupňový rozsudek v podstatě věci potvrdil. Nárok na náhradu nemajetkové újmy i bolestného označil za promlčený, neboť stěžovatel se o škodě dozvěděl bezprostředně po zákroku policisty, kdy zároveň začala běžet zákonná šestiměsíční promlčecí lhůta. Ta poté uplynula již v březnu 2017,“ shrnul vývoj rozhodování v ČR český Ústavní soud.
S takovým výkladem ovšem muž jako stěžovatel nesouhlasil. Podle něho musel být policista nejprve odsouzen, aby mohlo být před soudy prokázáno, že muž došel újmě. Nárok proto podle něho promlčen nebyl: „Tvrdí, že celá situace po zákroku policistů byla nejasná a zprvu musel sám čelit obviněním, že se dopustil protiprávního jednání. Za takového stavu by nebyl schopen nesprávný úřední postup prokázat. Teprve poté, co byly v trestním řízení provedeny všechny důkazy, a byl vydán odsuzující rozsudek, měl stěžovatel dostatečný podklad pro své tvrzení o nesprávném úředním postupu policisty. Počátek promlčecí lhůty by tak měl být vázán až na právní moc rozsudku,“ citoval Ústavní soud argumentaci muže.
ÚS: Kvadraturu kruhu měl řešit procesně jinak
Podle Ústavního soudu však obecné soudy postupovaly v souladu s judikaturou: „Obecné soudy zamítly nárok stěžovatele, neboť jej neuplatnil v zákonné lhůtě šesti měsíců a ten se promlčel. Obecné soudy vycházely z ustálené judikatury (citovaly např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012 sp. zn. 31 Cdo 619/2011), podle které újma při neoprávněném zásahu policisty vzniká již při samotném zásahu a od něj se také odvíjí počátek promlčecí lhůty,“ uvedl Ústavní soud doslova.
Stěžovatelova teorie směšuje podle Ústavního soudu subjektivní promlčecí lhůtu se schopností prokázat své přesvědčení o protiprávním jednání policistů. „Stručně vyjádřeno, pokud byl stěžovatel přesvědčen, že mu policisté způsobili škodu a chtěl ji nahradit, nedává smysl, aby své přesvědčení a možnost podání návrhu na náhradu škody podmiňoval vydáním pravomocného rozsudku v jiném řízení,“ uvedl Ústavní soud ve svém rozhodnutí.
„Navíc tato zdánlivá ,kvadratura kruhu´ byla v praxi snadno řešitelná – stěžovatel mohl podat v zákonné lhůtě žalobu na náhradu škody a soud požádat o přerušení řízení do doby ukončení souvisejícího trestního řízení s policistou (soud by ostatně řízení o odškodnění pravděpodobně přerušil i bez návrhu). Odkaz na stavění lhůty v občanském zákoníku není případný, neboť odškodňovací zákon je proti občanskému zákoníku jednak lex specialis, jednak se z hlediska odpovědnosti jedná u shodného nároku o dva odlišné subjekty (stát oproti policistovi/fyzické osobě),“ uvedl český Ústavní soud.
Stěžovatel sám přiznává, že na výsledek trestního řízení čekal úmyslně. Jak již bylo vysvětleno, toto rozhodnutí neodpovídalo ustálené judikatuře a promlčení nároku tak způsobil stěžovatel. Ministerstvo vnitra naopak k promlčení nijak nepřispělo, nesnažilo se zneužít právo na úkor stěžovatele, uvedl v závěru Ústavní soud, který stížnost muže s „pochopením jeho těžké situace“ odmítl.
Po stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva a následné dohodě se nyní česká vláda zavázala zaplatit Filipu Valchářovi 135 000 korun do tří měsíců.
Irena Válová
