Malá revoluce v trestním právu: Blažek navrhuje nižší tresty i větší samostatnost žalobců

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek poslal do připomínkového řízení návrh novel trestního zákona a trestního řádu, jejichž cílem je částečná dekriminalizace depenalizace některých dosavadních trestných činů. Zavádí se ovšem i nové trestné činy, jako například činnost pro cizí moc. Státním zástupcům by také mělo být výslovně umožněno, aby k soudům neposílali případy, u nichž nebudou mít dostatečnou důkazní jistotu.

Několikaměsíční debaty se zástupci justice a následně i koaličních stran nad záměry ministra spravedlnosti Pavla Blažka v oblasti trestní politiky mají konkrétní výstup. Ministerstvo spravedlnosti (MSp) včera poslalo do připomínkového řízení návrh novely trestního zákona a trestního řádu. Jejich cílem je primárně redefinovat podmínky pro ukládání peněžitého trestu, upravit parametry některých dalších druhů alternativních trestů, řešit nežádoucí řetězení nepodmíněných trestů, snížit trestní represi a posílit oportunní prvky v rámci přípravného řízení a restorativní prvky v rámci trestního řízení.

MSp proto navrhuje, aby soudci již nebyli omezeni při ukládání peněžitých trestů a „peněžák“ byl trestem univerzálním. „Peněžitý trest může soud uložit pachateli za jakýkoli trestný čin; zejména zváží jeho uložení, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Peněžitý trest soud neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný,“ uvádí se nově v § 67 trestního zákona, který se týká podmínek ukládání peněžitého trestu.

Podmínka u trestů pod dva roky

„S ohledem na okruh trestných činů, u kterých bude možné peněžitý trest uložit nově, lze předpokládat, že peněžitý trest v těchto případech nebude ukládán jako trest samostatný (podmínky pro ukládání peněžitého trestu jako trestu samostatného se nemění). Uvedené opatření tak nebude mít zřejmě výraznější dopad na počet osob, kterým je ukládán trest odnětí svobody, nicméně je možné říct, že bude-li nově peněžitý trest ukládán vedle trestu odnětí svobody, bude trest odnětí svobody ukládán v nižší výměře,“ uvádí se v důvodové zprávě návrhu. Předpokládá se zároveň, že se tím výrazně usnadní cesta poškozeným k náhradám.

Trest obecně prospěšných prací a trest domácího vězení by se mohl ukládat nejen u přečinů, ale i u trestných činů, u nichž je možné uložit podmínku. Zároveň se ovšem zpřísňuje režim tzv. prosté podmínky, která bude moci být uložena jen u trestů nepřevyšujících dva roky.

Navrhují se i nové tresty, konkrétně trest zákazu plnění veřejných zakázek a účasti ve veřejné soutěži a trest zákazu přijímání dotací a subvencí, tedy trestů, které bylo dosud možné uložit právnickým osobám.

Soudcům by se s přijetím návrhu navrátila možnost ukládat krátké nepodmíněné tresty (do jednoho roku) formou trestního příkazu. Navrhovatelé si od toho slibují, že se tím sníží negativní trend kumulace trestů.

„Lze předpokládat, že v některých případech je soudem volen méně formální a méně časově náročný postup i za cenu toho, že je uložen v konkrétním případě trest odnětí svobody, jehož výkon je podmíněně odložen, byť by bylo vhodnější na pachatele působit krátkým nepodmíněným trestem. Tato praxe tak vede ke kritizovanému řetězení alternativních trestů, kdy jsou takto ukládány nepřiměřeně mírné tresty, kterými se pachatelům vysílá určitý signál, že v důsledku trestné činnosti se „nemají čeho obávat“, což může vést i k bagatelizaci možných důsledků jejich následného protiprávního jednání v průběhu zkušební doby nebo k nízké míře vykonat uložený alternativní trest. Ukládáním nepřiléhavě mírných trestů nedochází k zamezení další trestné činnosti ze strany pachatelů, na které tak není včasně výchovně působeno (a to až do momentu nařízení výkonu kumulovaných trestů, kdy výsledný nepodmíněný trest odnětí svobody, často několikaletý, je v součtu zjevně nepřiměřený),“ uvádí se k tomu v důvodové zprávě.

Co se týče záměru dekriminalizace a depenalizace. V návrhu se redefinuje trestný čin zanedbání povinné výživy, kdy by nově bylo možné ukládat trest pouze v případě, že je soustavným neplněním vyživovacích povinností vyživovaná osoba vystavena nebezpečí nouze. Zároveň se snižuje i trestní sazba, kdy by bylo nově možné uložit trest maximálně jednoho roku.

Opakované krádeže

V případě tzv. recidivní krádeže se navrhuje snížení dolní i horní hranice trestní sazby.

Návrh počítá i se snížením dolních hranic trestní sazby u veškerých majetkových a hospodářských trestných činů tak, aby u každého bylo možné uložit i podmíněný trest (s dohledem) či trest obecně prospěšných prací nebo trest domácího vězení.

„Přestože s přijetím nového trestního zákoníku a v rámci dalších jeho novel docházelo k dalšímu rozvíjení těchto principů, zejména pokud jde o kladení důrazu na ukládání alternativních sankcí, i nadále zůstává postih hospodářských a majetkových trestných činů poměrně přísný, a to i s ohledem na to, že se výše trestní sazby odvíjí od výše způsobené škody nebo získaného prospěchu, přičemž možnost uložit jiný trest, než trest nespojený s odnětím svobody je omezená. V praxi pak dochází k tomu, že v některých případech jsou pachatelé hospodářské a majetkové trestné činnosti postihováni přísněji než pachatelé jiných trestných činů, a to i včetně pachatelů trestných činů proti zdraví,“ konstatuje se v důvodové zprávě.

V návrhu se také počítá se snížením trestního postihu za „propagaci terorismu“, kdy dnes pachatelům hrozí extrémně vysoké tresty za projevy schvalující terorismus či oslavující pachatele na sociálních sítích.

„Na základě vyhodnocení poznatků aplikační praxe lze konstatovat, že současná trestní sazba, která pachatelům trestného činu podle § 312e odst. 4 písm. a) tr. zák. hrozí, je neúměrně vysoká a neodpovídá reálné závažnosti dané trestné činnosti. Toto tvrzení lze podpořit i shodnými rysy, které dosavadní případy z praxe obsahují, a to charakterem protiprávního jednání, okolnostmi jeho spáchaní, kdy se jednalo o nahodilé příspěvky osob, jakož i způsobem života samotných pachatelů, kdy nejde o osoby aktivně zapojené do teroristických hnutí. Je tedy možné shrnout, že současná výše trestní sazby není vždy adekvátní k typovému stupni společenské škodlivosti výše popsané trestné činnosti, přičemž tuto nerovnováhu nelze za současné právní úpravy zhojit jinak než nežádoucím excesivním využíváním institutů mimořádné povahy,“ popisuje se v důvodové zprávě.

Zde najdete celý návrh:

Pornografie i činnost agentů

Předpokládá se také zavedení nových trestných činů, a to v nezákonné činnosti pro cizí moc a zneužití identity k výrobě pornografie, tzv. deepfake pornografie.

V případě činnosti pro cizí moc se bude postihovat jak činnost „agentů“ cizích služeb, tak jejich spolupracovníků v Čechách. Skutková podstata nově definovaného trestného činu bude dopadat na vyzvídání informací pro cizí moc, předávání informací cizí moci, ale i na další aktivity ve prospěch cizí moci vedené úmyslem ohrozit nebo poškodit důležité státní zájmy.

„Navrhovaná skutková podstata se však neomezuje pouze na zpravodajskou činnost ve prospěch cizí moci, ale zahrnuje i jiné formy spolupráce konané ve výše uvedeném úmyslu, jako jsou různá přípravná jednání (např. budování agenturní sítě pro cizí moc, mapování rozhodovacích procesů ve veřejné správě), na která mohou navazovat např. aktivity směřující k ovlivňování rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci, nebo k ovlivňování veřejnosti prostřednictvím sdělení majících charakter poplašných zpráv, násilná trestná činnost, atd.,“ uvádí důvodová zpráva.

Samostatnou kapitolou jsou dvě varianty depenalizace některých drogových trestných činů. Jedna varianta návrhu je z dílny MSp a podíleli se na ní lidé z Nejvyššího soudu, Nejvyššího státního zastupitelství, Ministerstva vnitra, Národní protidrogové centrály a Ministerstvem zdravotnictví. Druhá vznikla na Úřadu vlády.

Primárním cílem obou návrhů je odlišit „výrobu“ a „zpracování“, kdy v praxi dochází podle navrhovatelů k nelogické kriminalizaci domácí spotřeby v případě, že jsou rostliny marihuany či houby toliko zpracovávány. Tedy sušeny, drceny či jinak upravovány pro domácí použití. Alternativní návrh ovšem ještě počítá se zavedením pojmu „uživatelské množství“ účinné látky namísto dosavadního „množství větší, než malé“.

Ohledně změny trestního řádu se navrhuje posílit tzv. oportunní prvek v přípravném řízení, kdy se státnímu zástupci umožní zastavit trestní stíhání tam, kde shromážděné důkazy nejsou dostatečným podkladem pro úspěšné zastupování obžaloby v řízení před soudem. Přezkum by prováděl nejvyšší státní zástupce a poškozený by se v případě, že by nejvyšší státní zástupce zastavení potvrdil, mohl obrátit na soudce činného v přípravném řízení. Ten by sice nebyl oprávněn státnímu zástupci nařídit, aby podal obžalobu, neboť to je jeho výlučné oprávnění, mohl by ale požadovat, aby bylo pokračováno ve vyšetřování a byly provedeny některé další vyšetřovací úkony.

Úspora času

„V současné době tak je státní zástupce povinen zastavit trestní stíhání pouze v případě, „je-li nepochybné“, že se skutek nestal. Formulace zákonných důvodů pro zastavení trestního stíhání tak striktně vzato neumožňuje zastavit trestní stíhání v situaci, kdy shromážděné důkazy nejsou dostatečným podkladem pro úspěšné zastupování obžaloby v řízení před soudem a státní zástupce ani tedy sám nemá zájem na dalším pokračování trestního stíhání, neboť je zřejmé, že k odsouzení obviněného nedojde. To je samozřejmě neefektivní a nákladné a spojené s difamujícími účinky pro obviněného,“ vysvětlují navrhovatelé.

Návrh počítá i s tím, že by státní zástupce již nadále nemusel číst celou obžalobu, ale jen její podstatné body s příslušnou částí odůvodnění. A stejně tak i vyhlašování rozsudku by mělo být méně formalizované: předseda senátu by přednesl pouze podstatné skutečnosti rozhodné z hlediska vymezení skutku tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným a odkázal na písemné vyhotovení. „Pokud by se jednání účastnila veřejnost, je předsedovi senátu dána možnost, aby znění výroku promítl také na stěnu či je jinak zpřístupnil veřejnosti,“ uvádí se k tomu v důvodové zprávě.

Petr Dimun