Ústavní soud se zastal otce, jenž ztratil pravidelný kontakt se synem poté, co se matka i s dítětem bez souhlasu odstěhovala 475 kilometrů daleko od původního bydliště. Justice chybovala, když předběžným opatřením nepřizpůsobila úpravu styku novým okolnostem. V podstatě tak řešení odsunula do chvíle, než padne finální rozhodnutí o péči. „Takové vyřešení problému však s ohledem na běh času může přijít příliš pozdě,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy.
V kauze chyboval Krajský soud v Plzni, který podle ústavních soudců „dal od věci ruce pryč“, místo aby využil dostupné procesní prostředky a umožnil kontakt otce se synem alespoň v nějaké formě. Krajský soud nyní rozhodne znovu. Podle ústavních soudců by měl flexibilně a co nejrychleji zajistit ochranu základních práv otce i chlapce.
„Odvolací soud musí protiprávní jednání matky reflektovat přinejmenším v nové úpravě styku otce s dítětem tak, aby negativní důsledky protiprávního jednání nenesl pouze otec. Přímo řečeno, odvolací soud musí nově posoudit místo a způsob předávání dítěte ke styku i formu styku a jeho rozsah tak, aby úprava odpovídala nejlepšímu zájmu dítěte s ohledem na nově vzniklou situaci,“ uvedli ústavní soudci.
V roce 2020 soud svěřil chlapce do péče matky a určil dny, kdy se bude stýkat s otcem. Všichni tehdy žili v jednom městě, rodiče však měli dlouhodobé neshody. Otec v dubnu 2023 navrhl, aby syna získal do své péče, opatrovnický soud se budoucím uspořádáním stále zabývá.
V září 2023 se matka s chlapcem přestěhovala 475 kilometrů daleko od původního bydliště, změnila synovi trvalé bydliště bez souhlasu otce či opatrovnického soudu, přihlásila jej do tamní základní školy a k dětské lékařce.
Otec i orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) podali návrh na vydání předběžného opatření, které mělo spočívat v prozatimním svěření chlapce do otcovy péče. Okresní soud Plzeň-město návrhu OSPOD vyhověl. Odvolací Krajský soud v Plzni ale rozhodnutí změnil a zamítl jak návrh OSPOD, tak podnět otce. Fakticky to znamená, že v současné době není předběžným opatřením upravena péče ani styk otce s nezletilým.
Ústavní soud připustil, že prozatimní svěření desetiletého chlapce do otcovy péče by skutečně bylo za daných okolností příliš radikálním zásahem. Bylo však chybou situaci vůbec neřešit.
„Odvolací soud neměl v rámci rozhodování o předběžném opatření odkázat otce na meritorní (konečné) rozhodnutí a ‚dát od věci ruce pryč‘. Měl využít jemu dostupné procesní prostředky standardního beznávrhového předběžného opatření takovým způsobem, aby styk nezletilého s dítětem byl realizovatelný alespoň v nějaké formě,“ uvedli soudci v nálezu.
(čtk)
