Cizinci z Evropské unie a Dohody o evropském hospodářském prostoru se znalostí češtiny se po třech letech pobytu v ČR se budou moci stát příslušníky Policie ČR a dalších bezpečnostních sborů.  V tajných službách zůstane podmínka občanství ČR. Pravomoc stanovit, která místa obsadí jen Češi mají získat ředitelé bezpečnostních sborů. Novým kritériem bezúhonnosti je veřejný projev.

Uvádí to návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kterou předkládá ministerstvo vnitra. Úplný návrh, který je v připomínkovém řízení, je zde.

Vnitro v něm navrhuje „významnou změnu“ podmínek přijetí do služebního poměru: „Příslušníky bezpečnostních sborů se budou moci stát i občané dalších zemí Evropské unie a Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud alespoň tři roky žijí v České republice a hovoří českým jazykem,“ uvádí se ve zprávě.

To nebude platit pro tajné služby: „To neplatí pro zpravodajské služby, u nichž bude striktní požadavek občanství České republiky nadále zachován,“ uvádí dále důvodová zpráva.

Mohlo by vás zajímat

Obě ustanovení §13 mají vypadat takto:

(4) Občan, který není státním občanem České republiky, může být přijat do služebního poměru, pokud oprávněně pobývá na území České republiky nejméně po dobu 3 let a prokáže znalost českého jazyka.

(5) Příslušníkem zpravodajské služby může být pouze státní občan České republiky.

Občana, který není občanem ČR definuje návrh jako „státního občana jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru“.

Zavádí se místa jen pro Čechy

Současně však důvodová zpráva dodává, že ředitelé jednotlivých bezpečnostních sborů mají rozhodovat o tom, které pozice budou moci u bezpečnostních sborů zastávat cizinci a které jen Češi: „Současně ředitel každého bezpečnostního sboru získá oprávnění stanovit okruh služebních míst, která budou obsazována pouze státními příslušníky České republiky,“ stojí v důvodové zprávě doslova.

V návrhu novely je pak možnost diskriminovat do sboru přijímané příslušníky podle státní příslušnosti zohledněna v ustanovení § 19 – služební místo, kde se občanství zavádí jako „zvláštní požadavek“.

„Jiným zvláštním požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí zvláštní požadavek na způsobilost zdravotní, fyzickou nebo osobnostní. Jiným zvláštním požadavkem může být rovněž státní občanství České republiky,“ uvádí se v návrhu zákona doslova.

Cizinci budou muset kromě zkoušky z českého jazyka a doložení alespoň tříletého pobyt v ČR rovněž předložit úředně přeložený doklad o bezúhonnosti ze státu, kde pobývali poslední tři roky alespoň šest měsíců. „Pokud příslušný stát takový doklad nevydává, doloží bezúhonnost písemným čestným prohlášením,“ stojí v návrhu novely zákona.

Kdo veřejně sympatizuje se záští, není bezúhonný

Na všechny uchazeče o práci v bezpečnostních sborech pak dopadne kritérium bezúhonnosti podle ministerstva vnitra. Je jím beztrestnost, ale stejnou měrou také podezření, že osoba podporuje nebo sympatizuje s potlačováním práv a svobod lidí nebo hlásá různé druhy záští.

Kritéria bezúhonnosti proto nesplní ten, kdo podle nových ustanovení § 14:

e) je v době přijímacího řízení trestně stíhán pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti, je-li nedbalostní jednání, za které je trestně stíhán, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, nebo

f) u něhož zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že založil, podporuje, propaguje nebo veřejně sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.

Bezpečností sbory jsou kromě Policie ČR a tajných služeb také například Hasičský záchranný sbor, Celní správa nebo Vězeňská služba.

Irena Válová