Ministr spravedlnosti Pavel Blažek poslal do připomínkového řízení novelu vyhlášky o advokátním tarifu. Výše některých položek se zvyšuje i několikanásobně. O zvýšení advokátního tarifu dlouhodobě usiluje Česká advokátní komora (ČAK), proti se naopak opakovaně stavěla část justice i Ministerstvo financí. „Jde o nejnižší možný kompromis, kterého bylo dosaženo po mnoha kolech jednání se zástupci justice i neziskového sektoru,“ uvedl pro Českou justici předseda představenstva ČAK Robert Němec.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek se po dlouhé debatě a opakovaném vnitřním připomínkovém řízení rozhodl poslat novelu vyhlášky o advokátním tarifu do vnějšího připomínkového řízení. Advokáti tak mají konečně šanci se po letech domoci jeho navýšení. „Původně bylo naším záměrem rekodifikovat celou vyhlášku o advokátním tarifu s ohledem na to, jak se změnila podoba právních služeb. Velmi záhy jsme ale pochopili, že se nám to nepodaří. Zvláště u zástupců justice jsme se setkali s výrazným nepochopením. Nejde tedy o žádnou revoluci, ale o obyčejnou reflexi inflace,“ dodává šéf ČAK Němec.
„Právní úprava odměny advokáta byla naposledy významněji valorizována v roce 2006 a v roce 2013. Naproti tomu došlo v průběhu let 1997 až 2021 ke snížení odměny advokátů nejprve o 10 %, následně o 30 % a nakonec o 20 %. Cílem našeho návrhu je změna úpravy odměn advokátů tak, aby jejich výše byla přizpůsobena vývoji inflace, růstu minimální mzdy, průměrné mzdy v podnikatelské sféře, výdajům na odměnu soudců a státních zástupců. Je také zapotřebí vzít v úvahu odbornou náročnost vykonávaných činností a míru odpovědnosti advokáta,“ uvedl k záměru ministr Blažek v tiskové zprávě.
Adekvátní nastavení výše odměny za činnost advokáta by mělo přispět rovněž k řádnému zajištění potřebné sítě advokátů i v oblastech, v nichž žije více sociálně znevýhodněných obyvatel a potřeba právní pomoci je zde mimořádně důležitá pro zajištění základních lidských práv a svobod.
Cíle návrhu vyhlášky advokátního tarifu:
- Celkové zvýšení odměn a náhrad, které náležejí advokátům.
- Mění se způsob určení odměny zmocněnce poškozeného v trestním řízení. Jeho odměna bude stanovena stejně jako odměna obhájce, tedy podle trestní sazby příslušného trestného činu, nicméně u úkonů právní služby potřebných k účelnému uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení se za tarifní hodnotu považuje přiznaná peněžní částka, je-li takto určená odměna vyšší. Tím se rozliší úkony, ve kterých jde o uplatnění nároku poškozeného, a úkony, které s uplatněním nároku poškozeného nesouvisí.
- Současně dochází též ke stanovení pravidel odměňování v případě, kdy dochází k zastupování dítěte mladšího 15 let.
- Stejná výše tarifních hodnot jako v případě obhajoby v trestním řízení se navrhuje pro případ zastupování v řízení o přestupku, přičemž namísto výše trestu odnětí svobody se jako určující kritérium stanoví horní výše pokuty.
- Samostatnou právní úpravu představuje v advokátním tarifu náhrada nákladů řízení, tedy odměna za zastupování účastníka řízení advokátem pro účely rozhodování soudu nebo jiného orgánu. Stávající úprava obsahuje zvláštní ustanovení o náhradě těchto nákladů při tzv. formulářových žalobách, u nichž je mimo jiné také navrhována valorizace.
Stát advokátům ex offo – tedy advokátům ustanoveným soudem – ročně vyplatí na odměnách 580 milionů korun, většinu z této částky získávají advokáti v trestních řízeních. Ministerstvo odhadlo, že podle návrhu nového tarifu by stát vyplácel 1,044 miliardy korun. Další peníze by pak vydal ještě na náhrady advokátních nákladů za cestovní výdaje a promeškaný čas. Podle ministerstva ale bude mít novela zároveň pozitivní dopad na příjmovou stránku státního rozpočtu, protože advokáti budou odvádět vyšší daně a pojistné. Úřad se také domnívá, že vzroste počet advokátních koncipientů a jiných zaměstnanců advokáta, a tím i odvody za ně.
(pd)
