Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl podnět vězně, jenž si stěžoval na nedostatečnou ubytovací plochu, tedy příliš malé cely. V kasační stížnosti například uvedl, že by se do stanoveného podlahového minima neměla započítávat plocha zastavěná nábytkem. Neuspěl však ani u Krajského soudu v Praze, ani u NSS, zjistila ČTK z úřední desky.
„Krajský soud postupoval správně, když stěžovatelovu zásahovou žalobu zamítl. Ubytovací plocha, která na stěžovatele v cele pro více odsouzených připadala, byla z pohledu příslušné vyhlášky i judikatury Evropského soudu pro lidská práva dostatečná. Vězeňská služba se tedy vůči stěžovateli nedopouštěla nezákonného zásahu,“ stojí v rozhodnutí.
Podle vyhlášky musí na jednoho vězně ve sdílené cele připadat nejméně čtyři metry čtvereční plochy. Pokud jsou věznice téhož typu napříč Českem přeplněné, snižuje se minimum na tři metry čtvereční, dále už však klesnout nemůže.
Vězeň si odpykával trest v Jiřicích na Nymbursku. V žalobě uvedl, že po odpočítání sociálního zařízení a nábytku, tedy postelí, stolu, židlí, skříněk či odpadkového koše, klesá plocha dokonce na méně než tři metry pro jednoho vězně. Soudy ale poukázaly na to, že do ubytovací plochy se sice nezapočítávají záchody a umyvadla, k nábytku se však nepřihlíží.
Koncem minulého roku bylo v ČR za mřížemi 19.553 lidí, což je téměř 100 procent kapacity. Počet vězňů je na vzestupu od roku 2021. Šéf Vězeňské služby Simon Michailids ČTK v prosinci sdělil, že letos bude k hlavním úkolům sboru patřit přebudovávání a rozšiřování současných ubytovacích prostor ve věznicích.
Od 1. ledna 2024 měly původně platit nové normy, podle nichž měl mít každý vězeň k dispozici více ubytovacího prostoru. Změna by ale vedla ke snížení normované ubytovací kapacity zhruba o 2800 míst. Ministerstvo spravedlnosti se proto rozhodlo změny o tři roky odložit.
(čtk)
