Od 22. ledna 2024 platí nový jednací řád Evropského soudu pro lidská práva. Novela se týká podjatosti soudců. Umožní stěžovatelům i vládám žádat o vyloučení kteréhokoli soudce z jednání při jakýchkoli pochybách o nestrannosti a nezávislost včetně veřejného vyjadřování. V prováděcích pravidlech pak Soud odkazuje k případu X. v. Česká republika, který byl revidován kvůli podjatosti české soudkyně. Samosoudcem pro ČR byl jmenován Ukrajinec.
Kromě toho je podle Soudu cílem změny jednacího řádu „zajistit maximální možnou transparentnost a dostupnost soudního řízení, které u Soudu probíhá“. Proto je úplný seznam soudců různých soudních formací působících v každé z pěti sekcí, včetně seznamu jmenovaných samosoudců k dispozici na webových stránkách Soudu. „To usnadní identifikaci soudců v soudních formacích Soudu stranami,“ uvádí Soud.
Podle seznamu samosoudců byl k 1. lednu 2014 samosoudcem pro Českou republiku a pro Slovensko jmenován Ukrajinec Mykola Gnatkovskyy.
Úplný seznam samosoudců ESLP je zde.
Mohlo by vás zajímat
Pokud stěžovatel nebo vláda podají žádost o vyloučení soudce z jednání, bude o písemné a odůvodněné žádosti podané v angličtině nebo ve francouzštině rozhodovat příslušný senát v případě, že se soudce nevyloučí usnesením. Požádat o vyloučení soudce je možné i z jednání Velkého senátu Soudu.
Aktualizované pravidlo 28 je doprovázeno prováděcími pokyny předsedkyně soudu. „Cílem praktického pokynu je více objasnit postupy podle článku 28, který zajišťuje, že strany mohou prakticky a účinně vznést jakékoli obavy o nestrannost soudce a postup, který je v takových případech třeba dodržet,“ uvádí se v rozsáhlém dokumentu k pokynům k tzv. externí žádosti o vyloučení.
Úplně revidovaný jednací řád ESLP s prováděcími pokyny předsedy Soudu je zde.
Pravidlo 28 má zajistit důslednou aplikaci zásady nestrannosti soudců, která je zásadní pro dodržování principů právního státu, ochranu lidských práv a zajištění řádné správy justice. „Aktualizované pravidlo znovu opakuje důvody, pro které soudce nemůže v konkrétní věci zasedat a posiluje základní procesní rámec pro odmítnutí soudců výslovnou kodifikací dosavadní praxe, podle níž mohou účastníci řízení požádat o odvolání soudce,“ uvádí Soud.
Jak žádat o vyloučení soudce ESLP
Jak mají stěžovatelé a žalované vlády požádat o vyloučení soudce, zohledňuje kapitola III. Prováděcích pokynů předsedy Soudu Pod názvem Externí žádost o vyloučení.
Pod bodem deset uvádí, že „obvyklou praxí Soudu bylo umožnit účastníkům řízení – tj stěžovatelům a žalovaným vládám – zpochybnit nestrannost soudce přiděleného k zasedání v jejich případě“. „V souladu s touto praxí je nyní jasně stanoveno pravidlo 28 odst. 4 jednacího řádu soudu, podle kterého mohou účastníci řízení – tedy stěžovatelé a žalované vlády požádat o vyloučení kteréhokoli soudce Soudu pověřeného jednat v jejich věci (externí žádost).“
„Žádost o odmítnutí soudce jinou osobou, státem nebo subjektem, který není účastníkem řízení, není povolena. To neznamená, že informace, které se dostanou do pozornosti Soudu nebudou zohledněny,“ uvádí dále praktický pokyn předsedy Soudu.
Následují dvě možnosti děje: Buď soudce uzná argumenty žádosti a odstoupí vlastním usnesením, nebo o žádosti budou rozhodovat výbory, sekce a senáty podle stanovených pravidel. O rozhodování musí být zpraveny strany a každé rozhodnutí musí být zaznamenáno v rozsudku, stojí v prováděcích pravidlech ke článku 28.
Jakou musí mít žádost formu a lhůtu?
„Jakákoli externí žádost o odvolání soudce musí být řádně odůvodněna a předložena Soudu písemně v jednom z úředních jazyků, jak stanoví pravidlo 34 jednacího řádu Soudu. Taková žádost by měla být podána, jakmile se dotčená strana dozví o existenci jednoho z uvedených důvodů v pravidle 28 odst. 2 jednacího řádu soudu, které vedou k neschopnosti konkrétního soudce zasedat v konkrétním případě,“ vysvětluje se v prováděcích pravidlech.
Pro podání takových externích žádostí není stanovena žádná lhůta, dodává k tomu Soud.
„Soud objasnil, že odpovědnost za implementaci článku 28, a zvláště za princip objektivní nestrannosti, nemůže být ponechána pouze na iniciativě stran,“ uvádí prováděcí pravidlo předsedkyně Soudu s odkazem na český případ X. v. Česká republika, kde se soudkyně zvolená za ČR Kateřina Šimáčková nevyloučila z jednání, přestože o případu dříve rozhodovala jako soudkyně českého Ústavního soudu.
Soud zajistí, aby tohoto pravidla nebylo zneužíváno, uvádí dále prováděcí bod č. 19. Podle bodu 20 to znamená, že stěžovatel by jakoukoli žádost měl podat co nejdříve. „Vláda by v ideálním případě měla upozorňovat na jakékoli obavy z podjatosti v době podání svého stanoviska, později jen ve výjimečném případě,“ uvádí prováděcí pravidlo.
Revidovaný Článek 28 jednacího řádu soudu:
1. Soudce má povinnost zasedat ve všech věcech, které mu byly přiděleny, dokud se z důvodů uvedených v čl. odst. 2, nemůže projednávání věci účastnit.
2. Soudce se nesmí zúčastnit projednávání žádného případu, pokud
a) má na věci osobní zájem, včetně manžela/partnera, rodiče nebo jiného člena blízké rodiny, osobní nebo profesní vztah nebo podřízený vztah s kteroukoli ze stran;
b) již dříve ve věci jednal, ať už jako zmocněnec, advokát nebo poradce strany nebo osoby, která má na případu zájem, nebo jako člen jiného vnitrostátního nebo mezinárodního soudu nebo vyšetřovací komise nebo v jakékoli jiné funkci;
c) jako soudce ad hoc nebo bývalý zvolený soudce nadále zasedá na základě pravidla 26 § 3, vykonává jakoukoli politickou nebo administrativní činnost nebo jakoukoli odbornou činnost, která je neslučitelná s jeho nezávislostí nebo nestranností;
d) vyjádřil své názory veřejně, prostřednictvím komunikačních médií, písemně, prostřednictvím jeho nebo její veřejné akce, nebo jakéhokoli jednání, které je objektivně způsobilé nepříznivě ovlivnit jeho nebo její nestrannost;
e) z jakéhokoli jiného důvodu může být nezávislost nebo nestrannost soudce oprávněně zpochybněna.
3. Každý soudce, který se domnívá, že nemůže jednat ve věci, ve které byl přidělen, z jednoho z důvodů uvedených v odstavci 2, to musí v případech přidělených výboru nebo sekci oznámit předsedovi sekce, který rozhodne, zda by měl být dotčený soudce vyloučen.
V případě jakýchkoli pochybností na straně dotčeného soudce nebo předsedy, pokud jde o existenci jednoho z důvodů uvedených v odst. 2 tohoto jednacího řádu, o této otázce rozhoduje senát. Po vyslechnutí názorů na dotčeného soudce, senát jedná a hlasuje v nepřítomnosti dotčeného soudce. Pro účely jednání a hlasování senátu o této otázce jej nahradí první náhradní soudce v senátu. Totéž platí, pokud soudce zasedá za smluvní stranu v souladu s pravidly 29 a 30.
4. Pouze účastníci řízení mohou požádat o odvolání soudce přiděleného k zasedání v jejich věci z důvodů uvedených v odstavci 2 tohoto pravidla. Každá taková žádost musí být řádně odůvodněna a podána co nejdříve, pokud možno poté, co se dotčená strana o existenci takových důvodů dozví.
Bude rozhodnuto postupem popsaným v odstavci 3 tohoto článku. Strany budou informovány, zda byla jejich žádost přijata či nikoli.
Výše uvedená ustanovení se použijí přiměřeně ve věcech projednávaných Velkým senátem, v pravomoci předsedy soudu a soudců jednajících jako samosoudce.
Změny v pravidle 28 navazují zejména na rozsáhlé konzultace se smluvními stranami, organizacemi se zkušenostmi se zastupováním stěžovatelů a některými advokátními komorami, které předložily své písemné připomínky, uvádí k novele jednacího řádu Evropský soud pro lidská práva.
Irena Válová
