Zatímco místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk by byl pro odtajnění způsobu hlasování soudců v senátech, většina předsedů krajských soudů se vyslovila razantně proti. V anketě České justice upozornili na to, že by šlo o ohrožení soudcovské nezávislosti. Možnost otevřít hlasovací protokol chce Ministerstvo spravedlnosti uzákonit kvůli kárným řízením.
Jiří Grygar, předseda Krajského soudu v Praze
Prolomení tajnosti soudního protokolu o hlasování je složitá otázka, která se nedá odbýt jednoduchou odpovědí do médií. V rámci kárných řízení se sice skutečně mnohem častěji řeší věci samosoudcovské než senátní a tajnost protokolu o hlasování v tomto směru může být relevantním faktorem, avšak v prvé řadě by mělo být vydiskutováno srovnání s úpravou v ostatních státech EU, zda se týká soudů všech stupňů, zda by navržená změna prolomení tajnosti hlasování mohla případně představovat nějaké bezpečnostní riziko apod., a proveden rozbor, zda lze sledovaného cíle dosáhnout jiným způsobem.
Libor Vávra, prezident Soudcovské unie
Obecně jsem zásadně proti. Přidám ryze praktický důvod – na prvním stupni je hlasování o skutkových okolnostech, nikoliv o právním názoru. Jde o to, zda uvěřím svědkovi A či svědkovi B. Zveřejnění hlasování by naopak vedlo k alibismu a neprospělo by to věrohodnosti rozhodování. Návrh ministerstva je podle mého názoru úplně zbytečný a jde se s kánonem na komáry.
Martina Flanderová, předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích
Otázka má dvě roviny. Obecné soudy hlasují tajně, soudci Ústavního soudu mají právo, nikoliv povinnost, zveřejnit svá odlišná stanoviska s odůvodněním v písemném vyhotovení rozhodnutí a v některých případech i soudci Nejvyššího správního soudu.
Jako soudce obecné soustavy soudů ctím tradici neveřejnosti porady senátu a hlasování a neměla by být prolomena ani v rámci kárného řízení. Sám protokol o hlasování nemůže být jediným důkazem. Odlišný názor nemusí být odůvodněn. Prostý výsledek hlasování pak nemůže mít dostatečnou vypovídací hodnotu a není proto vhodné zasahovat do tradičně tajného hlasování senátu.
Vladimír Lanžhotský, předseda Krajského soudu v Hradci Králové
S návrhem na prolomení tajnosti hlasování soudců v soudních senátech v podobě, v jaké je to navrhováno, nemohu souhlasit. Úprava, dle které by se s hlasovacím protokolem mohly seznámit vedle kárného soudu též obě strany řízení, prolamuje zákonný institut tajného hlasování nad nezbytnou míru. Přitom právě tajnost hlasování je jeden z institutů, který má zajistit v Ústavě zakotvený princip nezávislosti moci soudní.
Věra Oravcová, předsedkyně Krajského soudu v Plzni
Zásadně odmítám prolomení tajnosti hlasování soudců pro účely dokazování v kárném řízení. Jednalo by se o zcela nepřípustný tlak na nezávislost rozhodování každého soudce. K takovému kroku nepřistoupila ani justice před rokem 1989. Navíc procesní předpisy umožňují řešit případy, kdy soudce nerespektuje závazný právní názor a věc je mu odňata ( např. § 221 odst. 2 o. s. ř.). Důsledkem toho pak může být i kárný postih.
Milan Čečotka, předseda Krajského soudu v Brně
S otevíráním obálek obsahujících protokoly o hlasování pro účely kárného řízení nesouhlasím. Hlasování členů senátu by mělo zůstat neveřejné, neboť intimita procedury přijímání rozhodnutí je důležitá pro subjektivní pocit soudců, že do jejich rozhodování není zvenčí zasahováno a nejsou pod žádným tlakem.
Zvlášť nevhodné by bylo prolomení neveřejnosti hlasování v případě, že by kárné řízení probíhalo před definitivním ukončením řízení a byla by zde možnost, že titíž soudci budou v téže věci ještě rozhodovat. K odtajnění hlasování by mělo docházet jen ve zcela výjimečných případech, ze závažných důvodů a až po pravomocném skončení řízení.
Eva Paseková
