Funkční období nejvyššího státního zástupce bude zřejmě sedmileté a bez možnosti opakování. Sněmovna dnes schválila hlasy všech přítomných poslanců vládní novelu, jež také upravuje pravidla pro jeho odvolání, nemá být tak snadné jako nyní. Na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) ale dolní komora ponechala odvolání nejvyššího žalobce výhradně v pravomoci kabinetu. Podle původního vládního návrhu by mohl přijít o funkci i v kárném řízení. Předloha, jež má podle předkladatelů pomoci k zamezení případného politického vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Cílem předlohy je podle vládního zdůvodnění zejména stanovení jasnějších pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a také zavedení jejich funkčních období. V současné době je funkce vedoucích státních zástupců časově neomezená. Nejvyššího státní zástupce může vláda odvolat i bez udání důvodu. Sněmovna odmítla úpravu Heleny Válkové a Radka Vondráčka (oba ANO), která by prodloužila nově zakotvené funkční období nejvyššího státního zástupce ze sedmi na devět let.
Na odstranění takzvané dvojkolejnosti v odvolávání nejvyššího státního zástupce, tedy vládou i v kárném řízení, se poslanci shodli kvůli možným problémům, které by přinášelo. Konkurenční pravomoc kárného senátu by podle nich nebyla žádoucí. Vládní novela stanoví požadavky na odborné a manažerské schopnosti nejvyššího státního zástupce, pro odvolání vymezuje důvody. Blažek prosadil návrh, aby kabinet, pokud by některých z takových důvodů nastal, nebyl povinen nejvyššího žalobce zbavit funkce, ale aby měl možnost úvahy.
Rovněž ostatní vedoucí státní zástupci mají být do funkce jmenováni podle novely na sedm let. Aby všichni vedoucí funkcionáři státních zastupitelství nenastoupili ve funkčním období jedné vlády, výběrová řízení by se konala postupně v několika letech. Válková neuspěla s návrhem na odklad účinnosti celé novely o půl roku na 1. ledna 2025 a na prodloužení tohoto přechodného období.
Mohlo by vás zajímat
Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Bližší požadavky na kandidáta zákon nyní nestanoví. Šéfem žalobců by se podle novely nemohl stát státní zástupce s pravomocným kárným opatřením, pokud nebylo zahlazeno. Předloha zavádí také požadavky na odborné znalosti, profesní zkušenosti a morální vlastnosti vedoucích státních zástupců. Uchazeči budou muset splnit požadovanou dobu praxe. Výroční zprávu o činnosti státního zastupitelství bude podle sněmovních úprav dostávat po jejím projednání vládou také Senát.
