Soudy asi přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Omezení přísedících jako součást snižování byrokracie předpokládá vládní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Pochyby o vládním plánu zněly zejména od poslanců opozičního hnutí ANO. Předloha zamíří k posouzení do ústavně-právního výboru.

Přísedící by neměli spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a neměli by působit ani v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízeních před krajskými soudy.

Poslanci ANO v diskusi ve shodě tvrdili, že laický prvek je v soudních řízeních důležitý a prospěšný. „Žel někdy se stává, že i ti soudci žijí ve skleněné kouli, ve své bublině. Hlas z reálného života jim může pomoci,“ uvedl Milan Feranec (ANO). Naopak ministryně obrany, bývalá starostka Prahy 2 Jana Černochová a Pavel Staněk (oba ODS) upozorňovali na obtížné hledání vhodných kandidátů na přísedící. Podle Ivety Štefanové (SPD) ale vláda nezdůvodnila dostatečně, proč se ruší rozhodování s přísedícími v navržené míře. „Návrh nenabízí náhradu,“ uvedla. Zuzana Ožanová (ANO) se pozastavovala nad tím, že se novela nezabývá například podmínkami výběru přísedících a revizí požadavků, které musí splňovat.

Pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun uvedl, že přísedící jsou v řízeních buď „tak trochu jenom jako do počtu“ a na rozhodnutí žádný podstatný vliv nemají, nebo naopak hlavně v trestních věcech výrazně promlouvají a mohou soudce ve dvojici přehlasovat. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) je občanský prvek v soudním rozhodování potřebný pouze v trestním řízení. Nepochopil, jak uvedl, z jakého důvodu byl zřízený i v pracovním právu.

Mohlo by vás zajímat

U krajských soudů mají přísedící nadále být podle důvodové zprávy v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeži, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.

„Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.

Přísedícím vyplácí stát náhrady, celkem jde o zhruba 13 milionů korun ročně. Navrhované změny by měly ušetřit podle zdůvodnění kolem osmi milionů korun ročně. Ušetřené peníze chce ministerstvo použít na zvýšení paušálních náhrad přísedícím, které nerostly od roku 1996.