Pokud člověk dlouhodobě těží ze zájmu bulvárních médií a sám jej přiživuje, může to později snížit jeho šance na získání odškodnění od vydavatelů. Plyne to z rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vyhověl dovolání vydavatelství Mafra ve sporu s moderátorkou Kateřinou Kristelovou. Původně moderátorka vysoudila 450.000 korun za články na webu Expres.cz. Nyní bude znovu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 5, který musí podle Nejvyššího soudu více zohlednit předchozí chování Kristelové. Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na úřední desce.
V situacích, kdy se střetává právo na svobodu projevu s právem na ochranu osobnosti, je předchozí chování významným kritériem, které může mít vliv na přiznání náhrady, případně na její výši. Nejvyšší soud připomněl, že Kristelová je známá svým aktivním přístupem k bulvárním médiím.
„Sama publikovala řadu podrobností ze svého soukromí, záměrně mediální případy vyvolávala nebo přiživovala a chovala se kontroverzním způsobem, aby k sobě přilákala pozornost. Nesnažila se tímto způsobem vyvolat debatu o otázkách veřejného zájmu, nýbrž sledovala především vlastní prospěch, ať finanční, tak reputační,“ stojí v rozhodnutí.
Kristelová žalobu podala v roce 2019. Poukazovala na více než 40 materiálů publikovaných v médiích vydávaných společností Mafra. Žádala omluvu a 2,5 milionu korun. Obvodní soud jí přiznal jen 50.000 korun za jeden konkrétní materiál. U ostatních poukázal na to, že Kristelové sice vadilo, že se o ní píše, na druhé straně však do veřejného prostoru vstupovala se intenzitou zcela neobvyklou pro české prostředí.
Městský soud v Praze v odvolacím řízení přiznal Kristelové 400.000 korun navíc. Zohlednil několik dalších článků, které navazovaly na trestní řízení s Kristelovou a jejím partnerem, nyní manželem Tomášem Řepkou, bývalým špičkovým fotbalistou. V kauze šlo o internetové útoky na bývalou Řepkovu manželku Vlaďku Erbovou, konkrétně falešné inzeráty na sexuální služby.
Nejvyšší soud ale v tomto bodě s hodnocením městského soudu nesouhlasil. Články prý sice nijak výrazně nepřispěly k veřejné diskuzi, ale neporušily princip presumpce neviny a nebyly ani „nikterak excesivní“.
„Je tedy namístě v tomto konkrétním případě upřednostnit právo na svobodu projevu na straně žalované před ochranou osobnosti žalobkyně. Ostatně svoboda projevu se vztahuje nejen na informace nebo myšlenky, které jsou přijímány příznivě nebo považovány za neútočné nebo neutrální, ale vztahuje se i na to, co je útočné, šokující nebo rušivé,“ stojí v rozhodnutí. „Takové jsou požadavky plurality, tolerance a volnomyšlenkářství, bez nichž není demokratické společnosti,“ zdůraznil Nejvyšší soud.
(čtk)
