Posílení bezpečnosti a ochrany hranic, posílení konkurenceschopnosti evropských podniků a také oblast zdravotnictví a ochrany zdraví, zahrnující společné nákupy léků a vytvoření pobídek pro investice. Těmto prioritním oblastem by se měl podle názoru Luďka Niedermayera věnovat Evropský parlament (EP) v nové složení po červnových volbách.
Česká justice pokračuje v sérii rozhovorů s lídry kandidátek do evropských voleb. Respondentem byl tentokrát Luděk Niedermayer (TOP 09), který bude trojkou na kandidátce koalice SPOLU. S evropskou politikou má již bohaté zkušenosti, europoslancem je již od roku 2014. Před tím byl v letech 1996 až 2008 členem bankovní rady České národní banky, poté pracoval pro poradenskou společnost Deloitte.
Na které tři prioritní otázky by se podle vás měla zaměřit nová Evropská komise? S jakými návrhy by měla přijít?
Nový Parlament jistě zformuje své očekávání, za dnešního stavu bych od komise mimo jiné čekal právě reakci na výše popsané priority. Plus samozřejmě pokračování v dolaďování pravidel například v oblasti finanční regulace, politiky klimatu a životního prostředí a jasný tlak na snížení byrokracie.
V uvedených je třeba například pokračovat v hledání efektivního řešení otázky azylové politiky, lepší ochranu vnějších hranic a efektivní nástroje boje proti kyber atakům. U konkurenceschopnosti podporu strategické suverenity, snižování regulace a vytváření stabilního prostředí. Mimo to je třeba zahájit diskuse o reformě rozpočtu změnami, které zprůchodní rozšíření EU.
Mohlo by vás zajímat
Kterou evropskou legislativu, schválenou v průběhu současného funkčního období EP, považujete za nejpřínosnější a proč?
Posílení bezpečnosti a ochrany hranic, posílení konkurenceschopnosti evropských podniků a také oblast zdravotnictví a ochrany zdraví, To jsou priority europoslance Luďka Niedermayera. Foto: tým Luďka Niedermayera
Nařízení o financování REPowerEU prostřednictvím plánů pro oživení a odolnost, jako cesta k odstranění závislosti Unie na dovozu ruských fosilních paliv. Dále nařízení o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii, kterým se prodlužuje roaming (pravidlo, že v zahraničí volám, posílám sms a používám data za stejných podmínek jako doma) v EU o 10 let, tedy do roku 2032.
Ale také balík předpisů Fit for 55, cesty k férovému podílu EU na dekarbonizaci. Funguje jako inspirace pro zbytek světa, kdy drtivá většina zemí má dnes podobné cíle jako EU. Balík mimo to představuje transparentní a prediktabilní prostředí pro rozvoj firem, což je dnes velmi důležité.
Kterou stěžejní legislativu by měl současný EP a členské státy v tomto funkčním období dotáhnout ještě do konce?
Reformu fiskálních pravidel, která by měla stanovit pevnější mantinely pro fiskální udržitelnost a zamezit přenášení negativních dopadů nezodpovědné fiskální politiky jednoho státu na ostatní členské země. Jsem blízko dohodě, snad se to povede.
Dále legislativu k praní špinavých peněz, u které už byla nalezena shoda mezi EP a Radou, ale zbává ještě poměrně složité doladění textu, které by mělo skončit v těchto dnech. A samozřejmě dohoda o rozpočtu, poté, co Maďarsko stáhlo veto návrhu financí pro Ukrajinu.
Hrozí, že nebude dotažen do konce některý ze zásadních aktuálně projednávaných legislativních návrhů a bude se jim muset zabývat nový EP? Který a z jakého důvodu?
Na hraně schválení bude již zmíněná reforma fiskálních pravidel, jejíž projednávání samozřejmě komplikuje politická citlivost tématu. Téměř jistě se nestihne projednat a schválit nový balíček opatření ke snížení rizik a důsledků krachů bank (CMDI), a to jednak z důvodu technické složitosti problematiky, jednak nedostatečného času na projednání. Nedojednaných návrhů ale bude mnohem více, komentuji to jen z pohledu oblasti, kde jsem nejvíce aktivní.
Bude se muset s některým tématem začít s novou Komisí a novým EP od nuly?
Nový EP sám rozhodne, kterou pozici předchozího parlamentu si osvojí a bude na jejím základě pokračovat v jednání s Radou, a kde naopak udělá pomyslnou tlustou čáru a začne od nuly. Bude to tedy výsledek suverénního rozhodnutí nového EP, které nelze předjímat.
Považujete za reálné dosažení podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU 42,5 procenta k roku 2030? Není tento cíl až moc ambiciózní?
Myslím, že v současné situaci musíme být ambiciózní, a to ze tří důvodů. Obnovitelné zdroje energie jsou dnes nejlepší cestou k energetické nezávislosti, díky jejich cenové konkurenceschopnosti snižují cenu energie a samozřejmě pomáhají snížit emise.
Co se týká snižování emisí, pořád slýchám argumenty „a co ta Čína, a co ta Indie?“. Odpověď není složitá, kromě toho, že drtivá většina zemí se ke snižování emisí zavázala podobně, jako my, třeba v Číně se změny tímto směrem dějí rychleji než u nás. A mimochodem, naše emise převyšují v poměru na hlavu většinu ne-li všechny z těchto zemí.
Podporujete další rozvoj jaderné energetiky? Budete jádro v EP prosazovat?
Jádro je pro mě relevantní součást energetického mixu. Bohužel horizont možné dostavby jaderných bloků v Česku je velice dlouhý a samotná realizace se jeví neadekvátně drahá. Také fakticky nevyjasněná otázka nakládání s jaderným odpadem mluví spíše v jeho neprospěch. Pro mne tedy bude hrát jádro reálnou roli jen tehdy, pokud jeho využití nepovede k nekonkurenceschopně drahé elektřině pro naše občany a firmy.
Je šance, že se stihne projednat a schválit farmaceutický balíček? EHDS? Považujete tato témata za důležitá?
Legislativní proces u Evropskému prostoru pro zdravotní data (EHDS) je o něco dál, než u farmaceutického balíčku, takže v tomto případě jistá šance na schválení do konce volebního období stále existuje. Bude ale záležet na rychlosti projednávání, které je nyní v rukou týmu zástupců EP a Rady. V případě farmaceutického balíčku je schválení nereálné. Spíše bude úspěchem, když stávající EP stihne schválit pozici pro jednání s Radou, přičemž rozhodnutí o tom, jestli toto jednání za základě této pozice skutečně zahájí, bude na nově zvoleném EP. Obě témata považuji za důležitá, a o jak s pohledu posílení práv a postavení pacientů, tak z pohledu celkově lepšíh fungování zdravotní péče. V neposlední řadě by pak měl konkrétně farmaceutický balíček přispět k větší soběstačnosti a nezávislosti EU v oblasti dodávek léků, což je i strategicky důležitá priorita.
Jakou důležitost přikládáte otázce unijní úpravy délky ochrany patentových práv u léčiv, podporující investice do farmaceutického výzkumu, a tlaku na inovativní farmaceutické firmy, aby dodávaly léčiva také do menších zemí EU, které nepatří k nejbohatším členským zemím?
Toto není oblast, kterou se zabývám. Obecně ekonomicky je ale asi si třeba uvědomit, že jistá ochrana výsledků vědy a výzkumu je nutná proto, aby zejména soukromí investoři byli ochotni drahý výzkum a další nutné součásti cesty produktu na trh financovat. Občas ale sleduji vskutku až extrémní tlak na posílení této ochrany, a někdy si říkám, zda by nebylo lepší, kdyby energie a náklady které některé firmy do této snahy věnují, nebyly spíše využity na nové inovace a vynálezy. Jinými slovy, i zde je nutno zachovat jistý balanc.
(rov, ed)
