Ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny po dlouhých pěti měsících váhání zaujal stanovisko k vládní novele zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Ve středu jeho členové jednomyslně doporučili ze zákona vypustit kontroverzní paragraf 311, kvůli kterému získala tato novela přezdívku lex ČEZ a byla terčem kritiky analytiků a akcionářů společnosti ČEZ.
Cílem novely je zapracovat do českého právního řádu novou evropskou směrnici, která upravuje přeshraniční změnu sídla, přeshraniční fúze a přeshraniční rozdělení společnosti. Poněkud tajemně se do novely dostala i další věc – ustanovení týkající se nerovnoměrného rozdělení veřejně obchodované společnosti. To vypadá, jako by bylo účelově napsáno pro případ budoucího dělení Skupiny ČEZ.
Podle paragrafu 311 této novely mělo stačit ke schválení nerovnoměrného rozdělení 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, za podmínky účasti majitelů nejméně dvou třetin akcií. Stát, který vlastní skoro 70 procent akcií ČEZ, by tak mohl (při obvyklé neúčasti většiny minoritních akcionářů na valné hromadě) snadno odhlasovat asymetrické dělení, při kterém by například stoprocentně dostal pod svou kontrolu elektrárny ČEZ a ostatním akcionářům by přenechal méně strategicky důležitá aktiva.
Dobrá zpráva pro investory a analytiky
Rozhodnutí výboru na síti X potvrdil poslanec Milan Feranec (ANO). „Ústavně právní výbor hlasy všech členů podpořil pozměňovací návrh, kde se vypouští paragrafy tzv. lex ČEZ. Bude jenom čistá transpozice. Radši pozdě, než nikdy,“ uvedl Milan Feranec. Rozhodnutí o této citlivé záležitosti výbor v minulých měsících pětkrát odložil, až na šestý pokus zaujal nějaké stanovisko.
„Zprávu čteme tak, že z návrhu zákona mizí kontroverzní stanovení 75procentní hranice pro hlasování na valné hromadě. Podle našeho názoru se tak nyní vše vrací k původním pravidlům, tzn. pokud si stát bude chtít na valné hromadě prosadit restrukturalizaci (rozdělení) ČEZu, bude muset získat 90 procent hlasů všech akcionářů. Snižují se tak rizika pro minoritní akcionáře. Zprávu hodnotíme pozitivně,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.
„Pokud zmizí ze scény lex ČEZ, zmizí půlka vydíracího potenciálu vlády na menšinové akcionáře ČEZ. Pořád ještě je ale ve hře ministerstvem financí mnohokrát indikované zkrácení windfall tax neboli ´tax ČEZ´. To by vrátilo na běžnou tržní trajektorii hospodaření a cash flow ČEZ,“ poznamenal k návrhu výboru investor a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr. Akcie ČEZ v posledních týdnech ztrácejí na hodnotě, od počátku roku klesly o 14 procent na 821,50 koruny za kus.
Kritik novely přišel o místo
Rozhodnutí výboru vítá také právník Petr Bezouška, který na podivnost navrženého zákona upozornil jako první v lednu loňského roku. Zřejmě za tuto kritiku byl Bezouška v dubnu potrestán vyhozením z Legislativní rady vlády (LRV). Tedy, řečeno vládním úřednickým newspeakem, byl „optimalizován“ a o místo v radě přišel.
Petr Bezouška opakovaně na svém facebookovém profilu upozornil na fakt, že se jedná o „účelovku“ pro jeden konkrétní případ – ČEZ. Také upozornil, že jinde v Evropě je asymetrické dělení svázáno přísnými požadavky. V Německu, Itálii, Belgii či Estonsku pro něj vyžadují jednomyslný souhlas akcionářů, v Rakousku, Švýcarsku či Dánsku je nutný souhlas 90 procent všech akcionářů. Tvrzení zástupců vlády, že podobná pravidla jako v návrhu novely jsou v Evropě běžná, jsou tedy mylná a zavádějící.
Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) obhajovali v minulosti vládní novelu jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v ostatních zemích EU. Podle dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku loni prosazoval myšlenku stoprocentního ovládnutí Skupiny ČEZ nebo aspoň její klíčové výrobní části top management ČEZ vedený Danielem Benešem. Chtěl si touto cestou usnadnit například plánovanou výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.
David Tramba, Ekonomický deník
