Především u drogové, ale i majetkové trestné činnosti dostávají na stůl soudci v Olomouckém kraji návrhy dohod o vině a trestu. Loni se podle nich počet návrhů významně zvýšil a trend pokračuje i letos. Pro soudce návrhy dohod znamenají výrazné zrychlení trestního procesu, odpadá náročné a zdlouhavé dokazování. Soudci si také uvědomují riziko ukládání příliš mírných trestů. Objevuje se ale i kritika, že dohody o vině a trestu se někdy používají místo institutu pro spolupracující obviněné nebo že si soudci uzavřením ulehčují práci.
Novela trestního řádu umožňuje uzavření dohody o vině a trestu od října 2020. Například prostějovský okresní soud takových dohod za první rok schválil 16, následující rok 15 a loni jich bylo 23. „Nejčastěji bývá tento procesní institut využíván v trestních věcech, ve kterých obviněnému hrozí nepodmíněný trest odnětí svobody a jde zejména o majetkové trestné činy a drogovou trestnou činnost,“ řekl ČTK místopředseda soudu Petr Vrtěl.
Vyšší počet dohod vidí i soudci olomouckého krajského soudu. „Loni jsem odhadem schválil asi pět dohod o vině a trestu a letos jsem už schválil dvě a třetí dohodu o vině a trestu jsem ve středu nařídil k projednání,“ řekl soudce Eduard Ondrášek. Podle něj šlo nejčastěji o trestné činy poškození finančních zájmů Evropské unie, podvod, zpronevěra nebo drogová trestná činnost.
Dohody o vině a trestu ale mají i svou stinnou stránku. V nedávném rozhovoru pro Českou justici o ní hovořil bývalý místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk. „Například ze současné advokátní praxe vím, že státní zástupci z dohody o vině a trestu někdy dělají spíš zvláštní podobu spolupracujícího obviněného, když podmiňují svou ochotu na ni přistoupit tím, že obviněný nejenže prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, jak stanoví zákon, ale nad rámec zákona požadují, aby učinil podrobnou výpověď jak o tom, co spáchal sám, tak o tom, co spáchali jiní. Říkají tomu kvalifikované přiznání viny. Tím vlastně snadno získají důkazy proti ostatním spolupachatelům, a přitom mohou zcela ignorovat pro ně často nepříjemně omezující podmínky u spolupracujícího obviněného. Co jiného tohle je než potlačená ústavní zásada zákazu sebeobviňování? Přitom patříme mezi státy s dost krátkými lhůtami vyřízených trestních věcí, tak proč potřebujeme zrychlovat řízení za cenu faulů?,“ vylíčil Fenyk.
Dohody o vině a trestu znamenají méně odvolání
Uzavírání dohod na krajských soudech pociťuje i olomoucký vrchní soud (VS). „Lze usuzovat, že v důsledku uzavřených dohod o vině a trestu došlo k poklesu věcí došlých k vrchnímu soudu k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 o 3,7 procenta,“ řekl mluvčí soudu Stanislav Cik. Doplnil, že věci, které jsou VS v Olomouci předkládány a v nichž nebyla uzavřena dohoda o vině a trestu, jsou ve většině případů skutkově a právně velmi složité.
Dohoda podle soudců výrazně zkracuje trestní řízení, odpadá náročné dokazování. Pro svědky a poškozené je výhodou, že nemusejí být znovu vyslýcháni, uvedl Vrtěl. U majetkové trestné činnosti je podle Ondráška pozitivem i to, že součástí je nahrazení způsobené škody. „Poškození mají nejen závazek pachatele uhradit škodu, ale hlavně mají i rychle exekuční titul,“ doplnil.
Zásadní urychlení řízení oceňují i žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Dohody tam uzavírají především u daňových kauz a kauz hospodářského charakteru, v případech korupce a ovlivňování veřejných zakázek.
Kritika veřejnosti
„Pravomocné potrestání krátce po spáchání trestného činu má největší efekt jak z hlediska výchovného působení na pachatele trestného činu, tak z hlediska preventivního vlivu na společnost,“ řekl ČTK olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun. Podle něj tyto dohody ve spojení s institutem spolupracujícího obviněného plní i významnou roli při objasňování nejsložitějších kauz organizované kriminality.
Problémy tento institut však podle soudce Martina Lýska z olomouckého krajského soudu přináší v případech, kdy je více obžalovaných, z nichž chtějí uzavřít dohodu o vině a trestu jen někteří. Obdobně to vnímá i jeho kolega Ondrášek, soud tak musí řešit, zda vést dál společný dlouhý proces s tím, že ti co dohodu uzavřeli budou čekat, nebo je vyloučit a rozhodnout samostatně.
„Ovšem v takových případech už je judikováno, že dohoda s částí obžalovaných nesmí porušit zásadu presumpce neviny, tedy je třeba popis skutku formulovat tak, aby se z něho nedal dovodit závěr o vině těch spoluobžalovaných, kteří dohodu neuzavřeli a vinu popírají. Což není v některých případech jednoduché,“ doplnil soudce Ondrášek.
Soudci uvádějí, že vnímají i kritiku veřejnosti ohledně ukládání příliš mírných trestů v mediálně sledovaných případech. „V případě zvažování takového trestu by neměl soudce podlehnout nutkání si práci za každou cenu ulehčit a přistoupit na dohodu o vině a trestu se zcela zjevně nepřiměřeně nízkým trestem. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že dohodu o vině a trestu uzavírá státní zástupce s obviněným, respektive s obhájcem a nese také odpovědnost vůči veřejnosti, na jakou dohodu přistoupil a předložil soudu,“ uvedl soudce Vrtěl.
Na druhou stranu poukazují na vysoký počet vězňů ve věznicích a snahy omezit tresty odnětí svobody. „Dohoda o vině a trestu vytváří možnost uložit trest pod sazbou, ale není to automatické a pro uložení trestu pod sazbu neexistuje při dohodě o vině a trestu nebo prohlášení viny žádný nárok,“ řekl soudce Lýsek.
Stejně to vnímají i žalobci. „Pokud dojde k výraznému snížení trestu, mělo by jít vždy o souběh více významných polehčujících okolností, tedy nejen o prosté doznání se k trestné činnosti, ale doznání obviněného by mělo mít podstatný vliv na objasnění věci, usvědčení dalších pachatelů nebo dalších případů,“ řekl Dragoun. Roli podle něj hraje i postoj obviněného k náhradě škody.
(čtk, epa)
