Situace, kdy zvolený prezident tráví svůj čas do složení slibu v propůjčeném paláci a za vlastní peníze, jako se to stalo současné hlavě státu Petru Pavlovi, se už nemá opakovat. Financovat a poskytovat servis zvolenému prezidentovi a jeho lidem by v nové působnosti měla Kancelář prezidenta republiky (KPR). Návrh na změnu zákona o KPR předkládá ministr pro legislativu prostřednictvím Úřadu vlády. Kancelář se také mění na organizační složku státu.
Prezident Pavel byl zvolen 28. ledna 2023. Slib složil až 9. března 2023 a teprve tím se ujal úřadu, jehož výkon začíná podle Ústavy právě složením slibu. Kromě toho do 8. března trvalo funkční období prezidenta Miloše Zemana. Celých 38 dní musel zvolený prezident se svými lidmi trávit svůj čas ve vypůjčeném paláci.
„Bezprostředně po volbě prezidenta republiky v roce 2023 se tuto situaci podařilo vyřešit prostřednictvím Úřadu vlády, kdy byl nově zvolenému prezidentu na základě jeho žádosti adresované předsedovi vlády poskytnut bezplatně k využívání Hrzánský palác,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu změny zákona o Kanceláři prezidenta republiky.
Úplný návrh novely o KPR je zde.
Podle navrhovatele dosud není žádný zákon, který by „zabezpečoval činnosti“ zvoleného prezidenta do doby, než se ujme úřadu. Provizorní a „do jisté míry nouzové řešení“ s vypůjčeným palácem by se podle důvodové zprávy už nemělo opakovat.
Návrh novely zákona o Kanceláři prezidenta republiky by tento „nedostatek měl odstranit tím, že Kanceláři prezidenta republiky stanoví i pro takový případ jasně vymezenou působnost, resp. povinnosti vůči nově zvolenému prezidentu republiky“.
Kancelář zajistí neoficiální činnost zvoleného
Proto novela navrhuje s účinností od 1. ledna 2025 novou působnost Kanceláře vůči nově zvolenému prezidentovi „Takto nově stanovená působnost umožní Kanceláři prezidenta republiky v uvedeném přechodném čase zajišťovat všechny záležitosti spojené s chodem dočasné kanceláře nově zvoleného prezidenta, jakož i s jeho prozatím neoficiální veřejnou činností,“ uvádí se v důvodové zprávě.
„Zejména se bude jednat o finanční a věcné zabezpečení osob, jež budou zmíněné činnosti zajišťovat,“ uvádí doslova důvodová zpráva.
V tomto duchu se rozšíří § 2 stávajícího zákona o odstavec třetí takto: „(3) Kancelář dále zajišťuje obstarávání věcí spojených s přípravou zvoleného prezidenta republiky na výkon úřadu a s jeho související veřejnou činností.“
Bude to maximálně za milión
Kolik bude „materiální, finanční a personální zajištění“ zvoleného prezidenta stát? „S ohledem na to, že se do jisté míry nebude jednat o zcela novou agendu Kanceláře prezidenta republiky, pouze o její rozšíření na osobu nově zvoleného prezidenta, nepůjde o nijak výrazné navýšení výdajů z její rozpočtové kapitoly. Vzhledem k této nově vzniklé situaci, kdy mohou být zároveň v roli prezidenta republiky současně dvě osoby, nelze související finanční náklady určit s naprostou přesností. Řádově se bude jednat o stovky tisíc korun.
„Lze předpokládat, že půjde o jednorázovou částku ve výši maximálně 1 000 000 Kč s tím, že takovýto výdaj se bude opakovat jednou za 5, popřípadě jen jednou za 10 let, a to s ohledem na skutečnost, zda bude úřad prezidenta republiky po nové volbě vykonávat tatáž osoba, nebo zda dojde ke zvolení jiného kandidáta,“ uvádí důvodová zpráva.
Zeman pokračoval v Loretánské
K podobné situaci už došlo při střídání prezidentů Klause a Zemana. „K jistému, de facto, nikoliv však de iure, souběhu funkcí úřadujícího prezidenta a nově zvoleného prezidenta došlo poprvé již v roce 2013, kdy byl v přímé volbě dne 26. ledna 2013 zvolen Miloš Zeman, který složil slib prezidenta republiky dne 8. března 2013, přičemž funkční období dosavadního prezidenta Václava Klause skončilo dnem předcházejícím dni složení slibu nově zvoleného prezidenta, tedy 7. března 2013,“ uvádí důvodová zpráva.
Miloš Zeman trávil dobu do složení slibu v roce 2013 „úřadováním“ v kanceláři v Loretánské ulici, kterou jako předseda Strany práv občanů Zemanovců otevřel už na začátku prezidentské kampaně. Po svém zvolení tam přijímal i funkcionáře z Kanceláře prezidenta republiky a ředitele organizací spadajících pod „Hrad“, kde stále „seděl“ Václav Klaus.
Za Havla a Klause sedm dní bez prezidenta
Existenci dvou prezidentů nemuseli řešit prezidenti Klaus a Havel, když jejich mandáty vzešly z parlamentní volby. Naopak došlo k situaci, kdy ČR neměla žádného prezidenta, vypočítává důvodová zpráva různé situace.
„V minulosti však nastaly i jiné případy obsazování funkce prezidenta republiky. Například bývalý prezident Václav Havel byl zvolen dne 26. ledna 1993 a svého úřadu se ujal složením slibu dne 2. února 1993 s tím, že do tohoto dne nebyla funkce prezidenta republiky nikým obsazena. K velmi podobné situaci pak došlo v roce 2003, kdy funkční období prezidenta Václava Havla skončilo dne 2. února 2003, avšak nový prezident republiky Václav Klaus byl zvolen až dne 28. února 2003, a svého úřadu se poté ujal složením slibu dne 7. března 2003,“ stojí v důvodové zprávě.
Další změnu, kterou novela přináší, je změna statutu Kanceláře z rozpočtové organizace na organizační složku státu. Jde o technickou záležitost, neboť podle zákona o majetku České republiky a vystupování v právních vztazích z roku 2001 se rozpočtové organizace styly organizačními složkami státu.
Irena Válová
