Při naplňování cílů energetické soběstačnosti a uhlíkové neutrality sice máme možnost využít miliardové dotace, jejich čerpání však často naráží na dlouhé povolovací procesy. „Ačkoliv máme vytyčené poměrně ambiciózní cíle, stále mnohdy chybí to, jakým způsobem přizpůsobení ekologizace a dekarbonizace energetiky můžeme dosáhnout,“ upozornil advokát a partner advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ Milan Kučera na sympoziu České justice a Ekonomického deníku Právo v energetice.
V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině a souvisejícími opatřeními proti Ruské federaci roste poptávka po snížení závislosti na dodávkách zemního plynu a zvýšení energetické nezávislosti a soběstačnosti České republiky. V oblasti energetiky pak roste tlak na splnění cílů tzv. Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), jakožto širší strategie Evropské unie k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 (zahrnující mj. i balíček opatření „Fit for 55“), jakož i cílů plánu REPowerEU či strategických dokumentů České republiky v oblasti energetiky.
Jedním z hlavních nástrojů umožňujících dosažení stanovených cílů je Modernizační fond. Ten má v období let 2021 až 2030 podpořit mj. investice do modernizace energetických soustav a zvýšení energetické účinnosti. Výsledkem realizace těchto projektů bude rychlejší přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Pro Českou republiku by mělo být do roku 2030 dostupných až 500 miliard korun. Možným zádrhelem dotací však může být pětiletá lhůta, která je určena na realizaci projektu. „Pět let na větší projekty může být poměrně krátká doba. A to zejména ve chvíli, kdy se čeká delší povolovací proces. Právě doba trvání povolovacích procesů je jedním z hlavních důvodů, proč zákonodárce přistoupil k novelizaci příslušných právních předpisů,“ vysvětluje Kučera.
Loni proto proběhly 3 významné novely s dopadem na tzv. liniový zákon (zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury). První byla zaměřena na oblast teplárenství, když došlo k rozšíření vybraných staveb energetické infrastruktury. Zde se aktuálně řeší aktuálně dva projekty, konkrétně horkovod z elektrárny Dukovany do Brna a horkovod Třinec-Těšín, kdy se z železáren rozvádí přebytečné teplo do bytů i dalších podniků. Dále proběhla velká novela nového stavebního zákona a souvisejících zákonů. „V této souvislosti považuji asi za nejdůležitější skutečnost, že do této novely zákona bylo doplněno ustanovení, které umožní společné jednání stavebního úřadu a ostatních dotčených orgánů,“ řekl Kučera.
Stavby pro energetickou bezpečnost
S koncem minulého roku přišla poslední velká novela liniového zákona. Ta mimo jiné rozšířila vybrané stavby energetické infrastruktury o stavby pro energetickou bezpečnost a směřuje zejména na výstavbu nových bloků v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín; dopady má však i pro stavby s nimi související. Nejedná se totiž jen o stavby elektráren, ale také další stavby nacházející se uvnitř i vně areálu, tedy o stavby a zařízení nezbytné pro připojení výroben elektřiny a zdrojů energie do distribuční, přenosové nebo přepravní soustavy nebo do soustavy zásobování tepelnou energií. Dále jde o stavby, které jsou potřebné pro bezpečný a spolehlivý provoz soustavy, nezbytné dopravní stavby, staveniště či stavby skladu čerstvého nebo vyhořelého jaderného paliva.
Stavby pro energetickou bezpečnost jsou nově přímo zákonem (ex lege) označeny za veřejně prospěšné stavby sloužící k zajištění bezpečnostních zájmů České republiky v podobě udržitelné a soběstačné výroby energie.
Současně zákon urychluje majetkoprávní přípravy, povolování a následný soudní přezkum u staveb týkajících vybrané energetické infrastruktury a staveb pro energetickou bezpečnost. Procesně je nové to, že proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost již podle nového stavebního zákona není přípustné odvolání. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutím o povolení záměru aj. činí jen 1 měsíc a zároveň po jejím uplynutí žalobu nelze rozšířit o dosud nenapadené výroky nebo o další žalobní body. K rozhodnutí o žalobách nebo následných opravných prostředcích je pak soudům stanovena jen devadesátidenní lhůta.
Dotčený orgán také není až na výjimky ve vztahu ke stavbám pro energetickou bezpečnost oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření a platí fikce souhlasného vyjádření nebo závazného stanoviska bez podmínek, pokud nebylo vydáno ve stanovené lhůtě. Příslušný k povolování záměrů vyhrazených staveb, mezi které lze stavby pro energetickou bezpečnost řadit, je nově Dopravní a energetický stavební úřad.
V budoucnu lze očekávat i další novelizace stavebního zákona nebo další změny v souvislosti s povolováním liniových staveb. „Tendence zjednodušovaní povolovacího procesu, které jsme aktuálně svědky, jde správným směrem. Nicméně určitě bude ještě třeba pozorovat v praxi, jestli to urychlení není až příliš překotné a jestli v důsledku toho nejsou práva vlastníků půdy a pozemků nepřípustným způsobem opomíjena nebo upozaďována,“ uzavřel advokát a partner advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ Milan Kučera.
Mohlo by vás zajímat
Symposium Právo v energetice se konalo za laskavé podpory společností PRE a EDF.
Eva Paseková
