Slovenská sněmovna dnes zahájila rozpravu o žádosti vlády premiéra Roberta Fica, aby návrhy změn v trestním právu včetně zrušení úřadu speciální prokuratury (ÚSP) projednala ve zrychleném řízení. Zrušit ÚSP v původně plánovaném termínu, tedy v první polovině ledna, se vládní koalici patrně nepodaří: jen k návrhu na zrychlené projednání předlohy hodlá vystoupit kolem 60 poslanců.
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) už v prosinci uvedl, že záměry Ficova kabinetu znamenají vážné ohrožení právního státu. Proti zrychlenému schválení novely, tedy na jedné parlamentní schůzi, se už postavila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, Evropská komise a ambasáda Spojených států na Slovensku. Opoziční strany zase organizují protivládní demonstrace, nejbližší budou ve čtvrtek.
ÚSP na Slovensku v minulosti dohlížel například na vyšetřování případů organizovaného zločinu či vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. V předchozích zhruba třech letech, kdy byl Fico opozičním politikem, se ÚSP podílel také na vyšetřování kauz z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD). V nich byly obviněny, obžalovány nebo odsouzeny desítky lidí, například osmiletý trest vězení za korupci si odpykává bývalý šéf ÚSP Dušan Kováčik. Na soud čeká mimo jiné poslanec Směru-SD a policejní ex prezident Tibor Gašpar. Nynější Ficova vláda kromě zrušení ÚSP navrhla rovněž například snížit tresty za korupci a ekonomickou kriminalitu či zkrátit promlčecí doby u trestných činů.
„Zrušení úřadu speciální prokuratury je nehoráznost. Je to nehorázná msta za to, že tři a půl roku na Slovensku platila absolutní rovnost před zákonem. Snižovat tresty za ekonomické trestné činy a za korupci je více než nehoráznost, je to vlastizrada,“ řekl v rozpravě poslanec opozičního hnutí Slovensko (dříve OLaNO) Gábor Grendel. Dodal, že navrhované změny pomohou pachatelům trestných činů a že vláda likviduje spravedlnost a ohrožuje bezpečnost v zemi.
Mohlo by vás zajímat
Kabinet původně chtěl prosadit zrušení ÚSP už k polovině letošního ledna, což se vzhledem k průběhu jednání sněmovny a možnému vetu hlavy státu patrně nepodaří. Opoziční strany už v prosinci pomocí obstrukce zpomalily jednání sněmovny o návrzích jiných zákonů, což vedlo k tomu, že k rozpravě o změnách v trestním právu se poslanci dostali až nyní. Samotnou žádost vlády na zrychlené projednání materiálu přednesl ministr spravedlnosti Boris Susko ještě před vánočními svátky.
„Nejde jim o rozvoj Slovenska, o lepší školy či kvalitnější zdravotnictví, jde jim jen o jejich beztrestnost, mstu a maximální koncentraci moci. Budeme pokračovat s partnery v boji za demokracii tak, jak jsme to dělali v posledních týdnech loňska,“ řekl dnes novinářům předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka. Dodal, že PS spolu s opozičními stranami SaS a KDH na čtvrtek svolaly další demonstrace, a to do 13 měst po celé zemi. Na předchozí protivládní protesty přišly tisíce lidí.
Podle vlády ÚSP rozhodoval neprofesionálně či nezákonně a slovenský ústavní soud ve vícero případech konstatoval porušení práv rozhodnutími či postupy elitního útvaru prokuratury. Jeho vedení naopak tvrdilo, že ústavní soud ani jednou nerozhodl, že by v případech pod dozorem ÚSP bylo trestní stíhaní nedůvodné. Snížení trestních sazeb kabinet zase zdůvodňuje snahou přiblížet se jiným evropským zemím. Sám Fico ještě jako opoziční politik opakovaně zpochybňoval vyšetřování kauz z doby svého předchozího vládnutí a slovně útočil na žalobce či soudce.
Po schválení žádosti kabinetu, k čemuž mají vládní strany ve sněmovně dostatek hlasů, se poslanci budou zabývat předlohou v prvním a pak ve druhém čtení. Až následně přistoupí k hlasování. Pokud balík změn v trestním právu sněmovna schválí, hlava státu bude moci zákon vetovat. Čaputová už dříve dala najevo, že v této záležitosti je připravena své pravomoci využít.
