Dnešní nález o zkrácené valorizaci penzí je podle předsedy Ústavního soudu (ÚS) Josefa Baxy rozhodnutím pro budoucnost. Ekonomické okolnosti byly v loňském roce mimořádné, šlo o udržitelnost důchodového systému. Soud většinou 12 hlasů proti třem zamítl návrh ANO na zrušení valorizační novely, která kvůli hrozícím dopadům na státní rozpočet připravila důchodce v průměru o tisícikorunu měsíčně. Baxa doufá, že veřejnost přijme dnešní nález když ne s nadšením, tak alespoň s porozuměním.
Soudy jsou podle Baxy vnímány jako instituce, které chrání stabilitu a kontinuitu. Nemohou ale ignorovat vývoj a změněné okolnosti. „Ani my jsme nepřehlédli, že svět kolem se mění. Stabilita práva je tedy jistě stále důležitá hodnota, ale právo není samoúčelné. Právo tvoří a udržuje systém. A jestliže systém – a teď jsme řešili otázku systému důchodového pojištění – začíná být nestabilní, tak parametry, které jej tvoří, především právo, se musí přizpůsobit, protože jinak by byl vývoj nezvladatelný. K čemu by nám potom byla neměnnost práva a jeho stabilita?,“ řekl Baxa.
Dnes možná nešlo o nejsložitější případ v agendě ÚS, ale v poslední době byl z těch společensky nejsledovanějších, uvedl Baxa. Soud tak při projednávání nešetřil časem. Více než deset uzavřených porad pléna doplnilo veřejné ústní jednání, jehož smyslem bylo podle předsedy soudu hlavně zjistit, jaké informace měla vláda k dispozici před inflačním skokem na přelomu let 2022 a 2023. „Lepší jednou vidět než stokrát číst,“ řekl Baxa.
Původní soudce zpravodaj Jan Svatoň navrhoval vyhovět poslancům ANO a zkrácenou valorizaci zrušit. Pro svůj náhled ale nezískal dostatečnou podporu. Na jeho místo nastoupil Vojtěch Šimíček, který pak zpracoval většinově odhlasovaný nález. Zdůraznil, že soud rozhodl v souladu s dřívější judikaturou a že se po dnešku nic nemění na tom, že stav legislativní nouze musí zůstávat výjimečným nástrojem, a nikoliv každodenním řešením.
„Stav legislativní nouze je výjimečný stav, není to institut na každodenní použití v Poslanecké sněmovně. Na tom trváme i v tomto nálezu. Na druhé straně, stav legislativní nouze není institut ústavního práva, ale institut jednacího řádu. Jinými slovy, samotné porušení stavu legislativní nouze je třeba vždy konfrontovat s celkovým kontextem věci, s konkrétními okolnostmi daného případu. A to jsme velmi pečlivě udělali,“ řekl Šimíček.
Hodnocení legislativního procesu také musí být podle Šimíčka vyvážené. Svá práva mají parlamentní většina i menšina. Pokud menšina zjevně obstruuje, jako se to podle soudu stalo při schvalování valorizační novely, těžko pak může při přezkoumávání legislativního procesu poukazovat na to, že neměla dostatek času a prostoru k uplatnění svých námitek.
„Ústavní deficity, které by mohly spočívat v tom, že opozice nemá prostor k vyjádření, že neprobíhá veřejný diskurz, to v daném případě nenastalo. Nakonec jsme to mohli sledovat v přímých přenosech, jak ten zákon byl projednáván,“ řekl Baxa. V tomto bodě se podle předsedy soudu nerozcházela s většinou soudců ani přehlasovaná trojice těch, kteří zaujali odlišná stanoviska.
(čtk)
