Není pravda, že by české soudy bagatelizovaly sexuální trestné činy, přístup domácí justice se nevymyká ani v evropském kontextu, uvedl místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Znásilnění je podle něj jedním z nejhorších zločinů, jenž může spáchat jeden člověk na druhém, a každý medializovaný případ tak pochopitelně vyvolává debatu plnou emocí, měla by se však vést se znalostí konkrétního rozhodnutí. V aktuální kauze, kdy Krajský soud v Brně uložil za mnohonásobné znásilnění otčímovi podmíněný trest, doporučil místopředseda NS vyčkat, až soud zveřejní odůvodnění, včetně argumentů, které vedly ke zmírnění výroku o trestu.
O konkrétní kauze a jejích okolnostech nechtěl Šuk spekulovat, a to i kvůli tomu, že NS o ní může rozhodovat, pokud ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podá stížnost pro porušení zákona, anebo pokud nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podá dovolání.
„Obecně je ale třeba zdůraznit, že – oproti názoru šířenému v médiích a podporovanému žel i některými mediálně aktivními profesionály – není pravda, že by české soudy sexuální trestné činy bagatelizovaly. Znásilnění je podle rozsáhlé studie Právnické fakulty Univerzity Karlovy druhým nejpřísněji trestaným zločinem. Přístup české justice se v zásadě nijak nevymyká ani v evropském kontextu, a to i jde-li o tolik kritizované podmíněné tresty odnětí svobody,“ uvedl Šuk.
Také Soudcovská unie dnes v tiskové zprávě odkázala na studii, podle které jsou tresty ukládané v ČR za znásilnění druhé nejpřísnější po vraždách. „Soudci obecně k obětem sexualizovaného násilí přistupují citlivě při zachování jejich práv,“ míní Soudcovská unie.
V obecné rovině místopředseda NS také uvedl, že „i když je jakékoliv sexuální násilí odporné, není řešením všechny jeho pachatele zavřít, až zčernají, a to přesto, že by takový přístup mohl být mediálně líbivý“. Justice by podle něj měla ve veřejné debatě znovu a znovu vysvětlovat, jaký je smysl a účel trestání a jednotlivých ukládaných trestů.
Na sociálních sítích se objevuje také volání po kárném řízení se soudci, kteří o podmíněném trestu rozhodli. Podle ústavy jsou však soudci nezávislí, což mimo jiné znamená, že je nelze postihovat za právní názor. „Tato ochrana neslouží primárně soudcům, ale lidem, o nichž rozhodujeme. Věřte mi, nikdo z nás nechce žít v zemi, kde soudce rozhoduje o jeho životě podle toho, co se zrovna líbí na sociálních sítích či v médiích, anebo podle toho, co si přejí ti, či oni politici, jen aby nebyl postižen,“ uvedl Šuk.
Právo není matematika
Doplnil, že právo není matematika, jednotlivé kauzy často nemají jediné možné či správné řešení. Podstatné je, aby soudci svá rozhodnutí vždy racionálně odůvodnili. „I soudci samozřejmě dělají chyby, systém je ale nastaven tak, aby je většinou bylo možné napravit. Říkám většinou, protože lidská spravedlnost nikdy nebude dokonalá. Chybné rozhodnutí může být kárným proviněním jen výjimečně, typicky například tehdy, nerespektuje-li soudce svévolně závazný právní názor či ignoruje-li svévolně ustálenou judikaturu,“ řekl Šuk.
Společenské vnímání sexuálního násilí v Česku se podle řady odborníků mění, vzrůstá ochota obětí ozvat se. Připravuje se redefinice znásilnění. Trestní předpisy by měly opustit koncept znásilnění jako silou či násilím vynuceného pohlavního styku a nahradit ho konceptem pohlavního styku nesouhlasného.
„Uvidíme, jak se navrhovaná změna definice znásilnění promítne v praxi, protože podle judikatury již nyní v principu platí, že ‚ne znamená ne‘. Je ale třeba současně říci, že širší pojetí zločinu znásilnění s sebou logicky nese i širší paletu ukládaných trestů. Protože jakkoliv je odporné a společensky nepřijatelné jakékoliv sexuální násilí, jeho jednotlivé formy se liší svojí závažností, což se odráží v ukládaných trestech,“ uvedl Šuk. Za část znásilnění se tak budou i nadále ukládat jiné tresty než nepodmíněné odnětí svobody.
„Co dál můžeme udělat? Cokoliv, co zlepší přístup k obětem těchto trestných činů. Současně musíme být schopni věcně a trpělivě vysvětlovat, v čem spočívá smysl a účel ukládaných trestů a že spravedlivé či rozumné není vždy zavřít pachatele do vězení,“ uvedl Šuk.
Soudcovská unie se ke konkrétní kauze podmínky za znásilnění vyjadřovat nechce. Jednak kvůli tomu, že dosud chybí písemné vyhotovení verdiktu, ale i kvůli tomu, že etický kodex soudce zakazuje komentovat a hodnotit rozhodnutí kolegů. „Sledujeme však společenskou diskusi, která nám není lhostejná, a uvědomujeme si, že důvěra v justiční systém je pro dobré fungování soudů zásadní. Jsme proto připraveni se podílet na diskuzi nad systémem trestání v naší vlasti. Hrubé verbální útoky na konkrétní soudce dokonce před tím, než jsou známy důvody jejich rozhodnutí, rozhodně snahám o další zkvalitňování výkonu spravedlnosti v ČR nepomohou,“ stojí v tiskové zprávě profesního sdružení soudců.
(čtk, epa)
