Nezákonným zásahem do práv shledal soud rozhodnutí ministerstva spravedlnosti nepřipustit vyšší soudní úřednici k justiční zkoušce. Praxe od soudu před ukončením studia práva jí ministerstvo nezapočetlo, neboť jde podle úřadu o „praxi neprávníka“. Jenže zákon hovoří jasně: Do doby právní praxe se počítá výkon funkce vyššího soudního úředníka bez dalších podmínek. Vysokoškolské vzdělání je vyžadováno u soudců, nikoli pro započtení praxe ke zkoušce.
Ministerstvo spravedlnosti úspěšně žalovala žena, která s přestávkami od roku 2015 až do současnosti pracovala jako vyšší soudní úřednice. V květnu 2022 ukončila studium práv. Ke 30. květnu 2023 se přihlásila k vykonání odborné justiční zkoušky. Ministerstvo spravedlnosti ji však ke zkoušce nepřipustilo s tím, že nevykonala povinnou tříletou praxi. Podle výkladu zákona o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů ministerstvem spravedlnosti lze tuto praxi započítat až po ukončení vysokoškolského studia, nikoli před jeho absolvováním.
Zákon nerozlišuje mezi právníky a neprávníky
Žalobě ženy na ochranu před nezákonným zásahem vyhověl Městský soud v Praze,. „Z textu § 110 odst. 3 zákona o soudech a soudcích pak podle městského soudu jednoznačně vyplývá, že do právní praxe se započítává také činnost vyššího soudního úředníka před dokončením vysokoškolského magisterského vzdělání v oblasti práva,“ uvedl soud s tím, že to neplatí pro ministerské zaměstnance, kteří se podílejí na tvorbě legislativy.
Pro opuštění tohoto výkladu nenašel soud důvody. Zákon nabízí jen jeden výklad. „Zákon rovněž nerozlišuje mezi vyššími soudními úředníky s ukončeným vysokoškolským právnickým vzděláním a těmi bez něj. Vysokoškolské vzdělání je požadováno až pro samotné připuštění k justiční zkoušce, nikoli k započitatelnosti praxe jako právnické,“ uvedl Městský soud v Praze.
Irena Válová