Přestože vláda tento týden schválila možnost korespondenční volby ze zahraničí, v parlamentu ještě proběhne bouřlivá diskuze. Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích. Zastánci zavedení korespondenční volby poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro ty voliče, kteří žijí daleko od jejich sídel. Poštu by podle nich mohlo využít k hlasování 600.000 Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem.
Česká republika je podle většiny zdrojů, jako například mezinárodní databáze IDEA nebo internetové stránky www.europarl.europa.eu, jednou ze čtyř zemí Evropské unie, kde není povolena korespondenční volba ze zahraničí. Kromě Česka neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí v EU ve Francii, Chorvatsku a na Maltě, z dalších evropských zemí také na Islandu. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí přes internet.
Řada zemí umožňuje volit poštou i z domova. Například v Německu je možné volit poštou v Německu i ze zahraničí již od roku 1957. Původní cíl byl zajistit, aby se všichni němečtí občané, zejména staří, nemocní a zdravotně postižení, a občané žijící v zahraničí měli možnost zúčastnit se voleb. Zpočátku museli voliči volící poštou uvést, proč nemohou v den voleb hlasovat osobně; tento požadavek byl však v roce 2008 zrušen a korespondenční hlasování mohl využít každý. V dosud posledních volbách v roce 2021 například využilo možnost hlasování poštou podle německého volebního úřadu přes 47 procent voličů. Také Rakušané mohou volit korespondenčně nejen ze zahraničí.
Slováci od roku 2006
Slováci mohou ze zahraničí volit poštou od roku 2006. Hlasovat poštou mohou Slováci ze zahraničí pouze při parlamentních volbách (do Národní rady) a při celostátním referendu. Na prezidentské volby se tato možnost nevztahuje.
Podle databáze Mezinárodního institutu pro demokracii a volby (IDEA) umožňuje svým občanům volit korespondenčně ze zahraničí v parlamentních volbách 126 zemí světa. Necelých 90 zemí umožňuje korespondenční hlasování ze zahraničí i při prezidentských volbách.
U některých voleb v minulosti korespondenční volba vyvolala vlnu kontroverzí i kritiky. V roce 2016 ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil těsně někdejší vůdce zelených Alexander Van der Bellen (kandidoval jako nezávislý) nad kandidátem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem, kvůli chybám při sčítání korespondenčních hlasů se však druhé kolo muselo opakovat. Van der Bellen tedy nepřevzal prezidentský úřad a pravomoci prezidenta přešly 8. července 2016 na tříčlenné předsednictvo rakouské Národní rady (předsedkyní byla Doris Buresová a jedním z místopředsedů Norbert Hofer), a to až do opakování voleb. V kampani před opakováním mu na sociálních sítích pravicoví extremisté vyhrožovali smrtí, proto jej na předvolebních akcích doprovázeli členové speciálního komanda Cobra. Opakované druhé kolo 4. prosince vyhrál Bellen se ziskem 53,8 procenta hlasů a do úřadu spolkového prezidenta nastoupil složením přísahy 26. ledna 2017.
Trump a teorie spiknutí
Bývalý americký prezident Donald Trump už před prezidentskými volbami v listopadu 2020 spekuloval o tom, že se stane obětí spiknutí spojeného s korespondenčním hlasováním, jakkoli skutečné podvody jsou podle dostupných dat v USA naprostou vzácností, ať už při korespondenční, nebo osobní volbě. Když pak Trump nedokázal mandát obhájit a volby vyhrál demokratický kandidát Joe Biden, odmítl Trump porážku uznat a začal společně se svými spojenci bez důkazů označovat Bidenovo vítězství za podvodné. Oba muži se podle všeho opět střetnou ve volbách, které se budou konat letos v listopadu.
Korespondenční volbu ze zahraničí zrušila kvůli údajným podvodům v roce 1975 také Francie, která však umožňuje hlasování ze zahraničí v místních a parlamentních přes internet.
(čtk, epa)
