Rozvoj obnovitelných zdrojů je jedním z nástrojů politiky ochrany klimatu České republiky. Do konce dekády by mělo do sítě dodávat energii až 400 nových věží větrných elektráren, celkem je potřeba v tomto období rozpracovat a připravit do osmi set věží, na sympoziu Ekonomického deníku a České justice na téma Právo v energetice to uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Petr Holub.
„Počítá se s tím, že už v této dekádě nastane významný rozvoj obnovitelných zdrojů. Jde až o pětinásobné navýšení instalované kapacity větrných elektráren v České republice,“ uvedl. Do roku 2050 by mělo jít podle něj až o 1500 věží. Ministerstvo životního prostředí v současnosti podle Holuba připravuje aktualizaci Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu.
Návrh aktualizace, který nastiňuje způsob, jak by měla projít česká ekonomika procesem dekarbonizace – a jak bude plnit své evropské klimaticko-energetické závazky do roku 2030, v říjnu loňského roku vzala na vědomí vláda. Materiál byl podle Holuba zaslán Evropské komisi a v současnosti se k němu sešly připomínky. „Společně s ministerstvem průmyslu je budeme zpracovávat,“ konstatoval Holub.
České republika se tak snaží přispět ke klimaticko-energetickým cílům Evropské unie v oblasti snižování emisí, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. Cílem je směřovat k uhlíkové klimatické neutralitě v roce 2050, jak požaduje balíček Fit for 55.
Slovo směřovat je podle Petra Holuba důležité, upozornil na to, že České republice v roce 2050 bude zbývat České republice ještě šest megatun emisí. „Ze 140 milionů tun je to ale poměrně významné snížení.“
Návrh vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu řeší ministerstvo životního prostředí spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu v rámci platformy pro energetické a klimatické strategie. V platformě jsou podle Holuba kromě ministerstev zastoupeni například i Svaz průmyslu a obchodu, Hospodářská komora, Svaz měst a obcí, Asociace krajů České republiky či Zelený kruh.
„V tuto chvíli sbíráme připomínky. Harmonogram je takový, že má jít návrh do meziresortního připomínkového řízení a v březnu by měl jít ke schválení vládě,“ poznamenal Holub. Dokument bude také posuzován v rámci strategického posuzování vlivů na životní prostředí SEA. To by mělo trvat podle Holuba půl až tři čtvrtě roku. Česká republika plánuje finální verzi aktualizace vnitrostátního plánu poslat Komisi do 30. června letošního roku.
„Do konce roku 2024 by měl být návrh po úpravě a na základě doporučení SEA schválený,“ zmínil Holub. Ve stejném harmonogramu poběží podle něj zároveň i návrh aktualizace Státní energetické koncepce. „Snažíme se, aby byly tyto dva strategické dokumenty provázané. Aby to byly dvě strany jedné mince,“ upozornil Holub.
Dodal, že Státní energetická koncepce se samozřejmě dívá podrobněji na výsek energetiky a aktualizace politiky ochrany klimatu se kromě energetiky zaměřuje i na oblasti průmyslu, budov, dopravy, zemědělství lesnictví či odpadů.
Návrh aktualizace vnitrostátního plánu počítá s podílem 30 procent obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě do roku 2030. Dvacetiprocentním snížením spotřeby energie do téhož roku a přiblížení klimatické neutralitě do roku 2050. Evropská komise vydala koncem loňského roku doporučení pro Českou republiku a další členské státy zejména pro navýšení cílů pro obnovitelné zdroje do roku 2030 na 33 procent.
OZE, akcelerační zóny i biometan
Mezi hlavní nástroje politiky ochrany klimatu řadí Holub kromě obnovitelných zdrojů také například akcelerační zóny, u kterých uvádí, že by bylo potřeba, aby došlo ke zjednodušení povolovacích procesů na území celé České republiky. To podle něj platí i pro fotovoltaiku.
Dalším možným nástrojem je rozvoj výroby biometanu. „Předpokládáme, že část bioplynových stanic bude konvertována na biometan a část biometanek vznikne jako nová. Mluvíme o potenciálu 500 až 700 milionů kubíků biometanu, který by mohl být využit zejména v dopravě a teplárenství,“ podotkl Holub.
Třetím nástrojem je podle něj strategie renovace budov. V tomto ohledu je na tom podle něj Česká republika ve srovnání oproti okolním zemím dobře. Ke kvalitní renovaci dochází ve všech segmentech. Přibližně jde o jedno procento budov ročně. „Nicméně abychom dosáhli kýženého stavu, musíme ještě dvakrát nebo lépe třikrát zrychlit.“ Zajistit to mají programy Nová zelená úsporám, Operační program Životní prostředí nebo Modernizační fond.
Důležitá je podle něj také revize systému Evropské unie obchodování s emisními povolenkami, která upravuje fungování trhu a posouvá některé z termínů. Upravuje také to, jak mohou být využity výnosy z emisních povolenek.
„Revize má účinnost od 1. ledna 2024. Bohužel přestože se to na ministerstvu životního prostředí připravilo včas, tak se nepodařilo novelizaci zákona uvést do konce minulého roku v život. Věříme, že se to povede v polovině tohoto roku,“ konstatoval vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Petr Holub.
Ekonomický deník již vydal zprávy shrnující vystoupení Reného Neděly (Státní energetická koncepce je skoro hotová, na počátku února začne připomínkové řízení) a předsedy NSS Karla Šimky (Regulace jaderné energetiky je v zajetí politické a ekonomické nejistoty) či členky Rady Energetického regulačního úřadu Markéty Zemanové (Trh s energiemi by mohl pročistit „cejch dodavatele“. ERÚ navrhuje zpřísnění vydávání licencí obchodníkům). Další zprávy ze sympozia vydáme v následujících dnech.
Tereza Čapková, Ekonomický deník
Poděkování za podporu sympozia Právo v energetice patří partnerům, společnostem Pražská energetika a EDF.
