Říká o sobě, že se netají tím, že je eurooptimista a myšlenku evropské spolupráce a jednoty považuje za skvělou. Poslanec za TOP 09 Ondřej Kolář bude kandidovat v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Jako hlavní témata předvolební kampaně označil v rozhovoru pro Ekonomický deník migraci, euro a bezpečnost.
Proč jste se rozhodl kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu? Co byste rád voličům nabídl?
Chci na evropskou úroveň přinést témata, která považuji za strašně důležitá, ale kterým se zatím věnujeme míň, než je třeba. Pro mě je to hlavně otázka bezpečnosti, vztahu s Ruskem, otázka toho, jak se bránit ruské agresi ať už na Ukrajině, tak tady u nás, protože v hybridní válce s Ruskem jsme už mnoho let. Právě ve vztahu k Rusku má přitom Evropská unie sílu, kterou si možná uvědomuje, ale ne vždycky ji umí plně využít. A my můžeme přispět k tomu, aby Unie tu sílu využívala.
Spolu s Polskem i Pobaltím si neseme historické vědomí, co je Rusko zač. A musíme tyhle naše zkušenosti předat i státům, které měly to štěstí, že jim sovětské tanky po silnicích nejezdily. I to je jeden z důvodů, proč kandiduji – chci přinést do Unie českou zkušenost a využít ji k tomu, aby byla Unie bezpečnější.
Už jste byl na nějakých setkáních s voliči? Co je zajímalo?
TOP 09 je jasně proevropská strana a na témata kolem Evropské unie se nesoustředí jen před volbami, což je strašně důležité. V uplynulých letech pořádala celou sérii debat s lidmi po celé republice právě k fungování Unie a tomu, co lidem přináší. Na některých jsem byl a bylo to velmi poučné.
Jako kandidáta do Evropského parlamentu mě ale kolegové nominovali teprve v polovině prosince, takže žádné čistě „kampaňové“ setkání jsem zatím nestihl. Moc se na to ale těším. Kampaň teprve připravujeme, ale určitě v ní budeme hodně spoléhat právě na setkávání a osobní rozhovory s našimi voliči.
Jaký vztah má v současnosti česká veřejnost k EU? Mělo by se to podle vás změnit?
Vždycky jsem to vnímal tak, že jako Česká republika z Unie hodně dostáváme, ale oplácet minimálně nějakým vděkem se nám už moc nechce. Hodně to plyne z obecně nízké důvěry české společnosti vůči „úřadům“. Největší díl ale, bohužel, leží na politicích, pro které v předchozích dvou dekádách bylo vždycky pohodlnější si úspěchy Evropské unie přivlastnit a vlastní neúspěchy na ni hodit.
Doufám ale, že se pomalu posouváme do více euro-uvědomělejší společnosti. V Unii jsme 20 let, přínosy jsou jasně vidět, a i přes problémy, které s sebou naše členství samozřejmě nese, všichni vědí, že naše blahobytná existence mimo Evropskou unii jednoduše není možná.
Jaká budou podle vás tři nejpodstatnější témata předvolební kampaně do Evropského parlamentu?
Ono je to vidět už teď. Jednoznačně migrace, euro, a protože máme na hranicích Unie krvežíznivého diktátora, i naše bezpečnost. To první se řeší už léta a jen tak to téma nezmizí. Zbylá dvě témata jsme měli aktivně řešit výrazně dříve, ale je dobře, že se to teď dostává více na světlo.
Které tři největší úkoly se rýsují před nově zvoleným Evropským parlamentem? Kterým agendám by se měl prioritně věnovat a přinést celoevropské řešení?
První velký úkol souvisí s tím, že musí hned na začátku rozhodnout o schopném předsedovi Komise, byť je to téma jen na prvních pár týdnů po volbách. Dále to souvisí s tím, co už jsem říkal. Určitě musí společně s dalšími orgány Evropské unie pracovat na tom, abychom různými nástroji posílili evropskou bezpečnost – ať už je to cestou schvalování konkrétních nařízení či směrnic nebo skrze svou dozorčí pravomoc.
Rozhodně nás čeká debata o omezení práva veta, ve které bude hrát Evropský parlament klíčovou úlohu. U tohoto konkrétně si myslím, že existuje celkem slušná šance, že budeme mít na konci funkčního období jasno. Osobně se v téhle věci netajím názorem, že není v pořádku, aby jeden stát vetem vydíral ostatní.
No a největší debatou před každým politikem v Evropě bude samozřejmě debata o rozšíření Unie. Ta vlastně zastřešuje jak téma zrušení veta, tak téma posilování bezpečnosti.
Na jaké trojici prioritních otázek by se měla zaměřit nová Komise a s jakými návrhy by měla přijít?
Nová Komise se bude muset dál velmi důsledně zabývat celou oblastí bezpečnosti, a to v celém širším významu. Konkrétně bude muset řešit ochranu vnějších hranic, posílení obranyschopnosti, ale třeba i hybridní hrozby.
Druhou výzvou, která před novou Komisí bude, je pak nutnost dál budovat evropskou konkurenceschopnost. Bude nutná debata nad prohlubováním společného trhu, snižování regulační zátěže a dalšími kroky, díky kterým bude Evropská unie na mapě světové ekonomiky ještě důležitější a odolnější než dosud.
A následují neméně důležité věci, které budou také žádat naši pozornost, ať už jde o vyřešení společného nákupu léků, hledání cest ke kvalitnějším potravinám, další opatření v boji proti suchu, záplavám a dalším přírodním katastrofám nebo zlepšení řízení migrace. Obrovským úkolem potom bude další práce na rozšiřování Unie.
Kterou evropskou legislativu schválenou v průběhu současného funkčního období Evropského parlamentu považujete za nejpřínosnější a z jakých důvodů?
Musím začít zmínkou o celém balíku opatření, který přišel v reakci na ruský útok na Ukrajinu. Evropská unie pochopila obrovskou bezpečnostní hrozbu a postupně zcela správně pochopila svou sílu a napnula ji k velmi dobrým výsledkům. Nejenže pozice EU byla ve vztahu k Ukrajině jasná, což je obrovsky důležité, ale navíc se podařilo řešit problémy s dodávkami plynu i řešit finanční podporu Ukrajiny.
Za důležitou považuji i veškerou práci, která se odvedla na zvýšení evropské bezpečnosti v oblasti digitálních technologií. Technologie jsou na jednu stranu budoucnost a přínos, na druhou stranu také hrozba, pokud se zneužívají. Je dobře, že lidé v Evropě budou chráněni lépe, velmi oceňuji i nastavení pravidel pro umělou inteligenci, která sama o sobě budí přinejmenším rozpaky, ale velmi často i obavy.
A těší mě i celá řada dalších opatření jako bylo prodloužení roamingu, nebo balík Fit for 55, ty přináší změny, které si lidé dovedou velmi konkrétně přestavit.
Kterou stěžejní legislativu by měl současný Evropský parlament a členské státy v tomto funkčním období ještě dotáhnout a proč?
Takových věcí je poměrně dost, a celá řada z nich je velmi důležitých. Právě iniciativy v digitální oblasti a v oblasti umělé inteligence, o kterých jsem mluvil, by bylo dobré posunout ještě v tomto období, stejně tak iniciativy v oblasti podpory demokracie a ochrany médií, kde jde mimo jiné třeba i o politickou reklamu.
Je tam ale i hodně ekonomicky významných věcí, ať už jde o fiskální pravidla, části „zelené“ legislativy, anebo třeba rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin. U toho i mnoha dalších věcí by bylo dobré, kdyby se podařily dotáhnout.
Hrozí, že nebude dotažen do konce některý ze zásadních aktuálně projednávaných legislativních návrhů a bude se jimi muset zabývat nový Evropský parlament?
Je samozřejmě velmi pravděpodobné, že některé věci se dokončit prostě nestihnou. Nemám detailní přehled o veškerých projednávaných směrnicích, ale řešili jsme to s kolegy z Bruselu a vypadá to, že se nestihne třeba nový balíček opatření ke snížení rizik a důsledků krachů bank nebo třeba směrnice o společných pravidlech na podporu oprav zboží. Tím jen naznačuji, že té práce je na úrovni EU tolik, že bychom o každé jednotlivé směrnici mohli vést samostatný rozhovor.
Bude se muset s některým tématem začít s novou Komisí a novým Evropským parlamentem od nuly?
Nový Evropský parlament může odmítnout pozice k jednání, které přijal končící parlament. Už teď to vypadá, že u některých nových návrhů jako je například směrnice o předcházení napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu v Unii a o boji proti takovému napomáhání se současný Evropský parlament nedobere k pozici. Tak to bude asi na parlamentu budoucím.
Je šance, že se stihne projednat a schválit farmaceutický balíček? A co EHDS? Považujete tato témata za důležitá?
EHDS by se dle mých informací stihnout měl, pro Evropský parlament i Radu patří mezi prioritní návrhy a je velké odhodlání to stihnout.
Naproti tomu farmaceutický balíček se podle všeho projednat nestihne. Tady sleduji, že projednávání v rámci Rady jsou spíše v začátcích, Evropský parlament se k tomu, pokud vím, ještě nestihl postavit, takže tam lze uvažovat o nějaké realistické domluvě na úrovni všech institucí někdy do konce roku 2025.
Jakou důležitost přikládáte otázce unijní úpravy délky ochrany patentových práv u léčiv, podporující investice do farmaceutického výzkumu a tlaku na inovativní farmaceutické firmy, aby dodávaly léčiva také do středně velkých a menších zemí EU, které nepatří k nejbohatším členským zemím?
Myslím si, že se EU měla zaměřit na různé způsoby, jak podporovat výzkum. Ideálně skrze nástrojů na to cílených. Cesta financování přes náklady vynaložené na tržně chráněné, a tím pádem dražší léky, mi nepřijde úplně šťastná. Pokud jde o nastavení cest, jak zlepšit dodávání do všech zemí Evropské unie, tak to samozřejmě obecně má moji podporu, ale je potřeba se na to dívat vždycky v kontextu nějakého konkrétního návrhu.
Jsou nějaká další témata, která by se měla vytáhnout do evropského povědomí?
Jako poslanec českého parlamentu bych rád viděl, kdyby se Evropský parlament více snažil mluvit k občanům konkrétních států přímo. Je to nekonečný běh, ale je to potřeba. Pokud tady vnímáme nízkou volební účast v evropských volbách jako problém, jedním z jeho řešení je umožnit českým voličům si na tuto instituci více „sáhnout“.
Je nějaké konkrétní téma nebo témata, které byste v případě svého úspěchu ve volbách rád prosadil a dotáhl do konce vy?
V Poslanecké sněmovně předkládám zákon, kterým bychom mohli zabavit majetek Ruské federace. V tuto chvíli je zmrazený, což se ale dá snadno obejít a dál tak financovat válku. Vím, že podobné snahy už probíhají v Pobaltí a já chci přispět k tomu, aby se staly celovropským tématem. Rusko nahlodává Evropu, vede proti nám hackerské útoky, masíruje lidi zvrácenými lži a dělá všechno pro to, aby EU oslabilo. Unie musí dělat všechno pro to, aby na to Rusko nemělo moc a peníze a tohle je jedna z cest.
Která ze současných hlavních evropských témat nebo oblastí jsou vám nejblíže?
Ty, které mi byly nejblíže i v Poslanecké sněmovně. Jsou to samozřejmě bezpečnost, rozšiřování Evropské unie o nové členské státy a spolupráce s Ukrajinou – to se týká přímé podpory v jejím obranném úsilí, a také spolupráce na poválečné obnově této napadené země.
Co pro vás zosobňuje Evropská unie?
Politickou myšlenku i nástroj, prostor bezpečí a prosperity. Netajím se tím, že jsem eurooptimista a myšlenku evropské spolupráce a jednoty považuji za skvělou, jsem pro evropskou integraci. Evropská unie je ale zároveň nástrojem, jak zkvalitňovat život v členských státech, v Česku. To, co nezvládne 27 jednotlivých států, může zvládnout silný a jednotný celek. A to není nějaké vzletné přání, to je prostě fakt, který vidíme ještě lépe, než dříve. Spolupráce během pandemie ale i ve vztahu k válce na Ukrajině ukazuje, jakou sílu Evropská unie má.
Čtěte také: Zelená politika je nerealistická, míní europoslanec Ondřej Knotek
Tereza Čapková, Ekonomický deník
