Bývalé ústavní soudce z tvz. druhého Ústavního soudu Vlastu Formánkovou a Stanislava Balíka rozhodnutí ke zkrácené valorizaci penzí nepřekvapilo. „Ústavní soud podle mého názoru rozhodl velmi kompetentně,“ řekla Formánková České justici. Podle ní byl nález jasný a srozumitelný a zároveň historicky navazuje na judikaturu Ústavního soudu.
Zatímco tzv. třetí Ústavní soud, který z větší části pocházel z nominace bývalého prezidenta Miloše Zemana někdy podle Vlasty Formánkové před jasnými rozhodnutími uhýbal, čtvrtý Ústavní soud navazuje spíše na rozhodování soudců, kteří pocházeli z nominací bývalého prezidenta Václava Klause. Jako příklad zmínila rozhodování Ústavního soudu v době epidemie nemoci Covid-19, kdy podle ní měl Ústavní soud zaujmout jasnější stanoviska.
Emeritní soudce Stanislav Balík přiznal by pro zamítnutí návrhu na zrušení zákona o zkrácené valorizaci penzí hlasoval také. „Co se týče stavu legislativní nouze a vůbec průběhu zákonodárné procedury, je třeba říci, že je tu rozsáhlá judikatura, která mohla být známa i skupině navrhovatelů a mohla si být vědoma, že svou argumentací nemůže uspět,“ řekl pro ČT24. Ústavní soud se podle něj dlouhodobě drží principu minimalizace zásahu. „Pokud jde o retroaktivitu, podle mě většina soudců předvídatelným způsobem vyslovila, že se o pravou retroaktivitu nejedná,“ doplnil. Podle něj je dobře, že odlišná stanoviska k nálezu soudu uplatnili jen tři z patnácti soudců.
Formánková po konci kariéry na ÚS působila jako soudkyně Krajského soudu v Plzni, loni skončila z důvodu dosažení věkové hranice 70 let. Stanislav Balík působí jako děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity a také jako advokát.
Podle nálezu ÚS je klíčové, aby při uskutečňování důchodové politiky nedošlo k vyprázdnění samotné podstaty základního práva na přiměřené zabezpečení ve stáří, což se ale při loňské mimořádné valorizaci nestalo. Konkrétní parametry důchodového systému jsou záležitostí politiků. Z nálezu také plyne, že parlamentní obstrukce musí mít svou mez.
Podstatná část nálezu se věnuje tomu, zda vládní většina nezneužila stav legislativní nouze. Starší nález z roku 2011 vyložil podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze poměrně přísně. ÚS z toho ale podle ústavní právničky Marie Zámečníkové „šikovně vybruslil“. Nadále trvá na přísných podmínkách, ale řekl, že při loňské jednorázové úpravě valorizačního mechanismu byly naplněny, tedy že existovaly mimořádné okolnosti i hrozba hospodářských škod.
Soud se v nálezu zabývá i problematikou parlamentních obstrukcí. Opozici vzkázal, že když při schvalování novely zjevně obstruovala, těžko pak může při přezkoumávání legislativního procesu tvrdit, že neměla dostatek prostoru a času k uplatnění svých námitek. Zámečníková neočekává, že by opozice po dnešku obstruovat přestala. Z nálezu však podle ní plyne, že není nutné dávat obstrukcím nekonečný prostor. V určité chvíli – a ta je v každém konkrétním případě jiná – lze říci „dost“. „Vyplývá to z principu vlády většiny,“ uvedla Zámečníková.
(epa)
