Obvodní soud pro Prahu 5 musel odložit jednání v žalobě bývalého náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka na někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Róberta Šlachtu. Grygárek Šlachtu žaluje kvůli ochraně osobnosti a nemajetkové újmě za jeho výroky v jeho knize Třicet let pod přísahou. Soudy už rozhodly, že byl Grygárek stíhán nezákonně a vysoudil vysoké odškodnění. Róbert Šlachta k soudu předvolal čtyři své bývalé kolegy, ti ale nebyli dosud ministrem vnitra zproštěni mlčenlivosti. Aktuální projednávání pře bylo soudem odloženo na termín po Novém roce.
Důvodem žaloby Libora Grygárka na Róberta Šlachtu jsou dle exžalobce lživá tvrzení uvedená ve Šlachtově knize Třicet let pod přísahou. Grygárek požaduje omluvu osobní a v České tiskové kanceláři. Dále požaduje zaplatit částku půl milionu korun a náhrady řízení.
Róbert Šlachta na svoji podporu navrhnul jako svědky čtyři své bývalé podřízené: náměstkyni Generální inspekce bezpečnostních sborů Pavlínu Foglar Marušincovou a exdetektivy Davida Plecitého, Václava Navrátila a Radka Těšínského. Ti ale nebyli do posledního hlavního jednání ministrem vnitra Vítem Rakušenem (STAN) zproštěni mlčenlivosti.
„Ministerstvo vnitra obdrželo žádost Obvodního soudu pro Prahu 5 o zproštění povinnosti mlčenlivosti ve vámi zmiňovaném soudním řízení 21. listopadu 2023. V žádosti však soud s ohledem na stanovený termín jeho dalšího jednání neindikoval potřebu rychlého vyřízení. Ministerstvo tedy postupovalo standardním způsobem. Odbor, který připravuje podklady pro rozhodnutí ministra vnitra, si vyžádal stanovisko od policie. Ta potřebuje určitý časový rámec k prostudování a vyhodnocení všech okolností žádosti, proto jim byl pro doručení stanoviska stanoven termín do 7. prosince 2023. Ve věci tak zatím nemohlo být rozhodnuto,“ odpověděla na otázky Ekonomického deníku Klára Dlubalová z tiskového odboru ministerstva vnitra.
V tomto roce zprostil podle Kláry Dlubalové ministr vnitra Vít Rakušan svým rozhodnutím povinnosti mlčenlivosti 37 bývalých a stávajících příslušníků policie.
Otázky Róberta Šlachty na kauzy RATS a BOBO
Róbert Šlachta soudu navrhl zproštění mlčenlivosti u čtyř bývalých podřízených. Ti budou podle všeho svědčit v jeho prospěch. V návrhu jsou krycí jména dvou svazků ÚOOZ, RATS – jedná se o úniky informací z kauzy Pandur a BOBO – jedná se o kauzu, jejímž středobodem byla pravá ruka premiéra Petra Nečase Jana Nagyové, dnes jeho manželka Jana Nečasová.
„Žalovaný navrhuje, aby soud požádal ministra vnitra o zproštění mlčenlivosti těchto svědků, a to (výhradně) k následujícím otázkám, popř. tematickým okruhům. 32. Václav Navrátil, Radek Těšínský: (a) Měl policejní orgán (ÚOOZ) v rámci vyšetřování kauzy s krycím názvem RATS operativní poznatky o tom, že úniky informací z kauzy obrněných vozidel Pandur mohou mít původ na Vrchním státním zastupitelství v Praze, popř. jednalo se o jednu z vyšetřovacích verzí? Objevilo se tehdy v souvislosti s možným únikem jméno JUDr. Libora Grygárka? (b) Měl policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy RATS operativní poznatky o osobním propojení mezi JUDr. Liborem Grygárkem a paní Janou Nagyovou (dnes Nečasovou), popř. jednalo se o jednu z vyšetřovacích verzí? Existovaly poznatky o tom, že jí mohl sdělit informace z kauzy Pandurů? (c) Měl policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy RATS operativní poznatky o tom, že byt JUDr. Libora Grygárka v pražské galerii Myšák může být tzv. protislužbou od jiných zájmových osob z pražského podnikatelského prostředí, popř. jednalo se o jednu z vyšetřovacích verzí? Byla v této věci provedena nějaká (např. finanční) šetření? (d) Měl policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy RATS operativní poznatky o tom, že JUDr. Libor Grygárek může neoprávněně podávat informace o obsahu trestních spisů zájmovým osobám, popř. jednalo se o jednu z vyšetřovacích verzí? Měl policejní orgán poznatky o propojení JUDr. Libora Grygárka s panem Ivo Rittigem a panem Romanem Janouškem? (e) Měl jste se v rámci vyšetřování kauzy RATS důvod domnívat, že státní zástupkyně JUDr. Jana Hercegová není nakloněna vyšetřování tohoto případu? (f) Rozšířil policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy BOBO úkony trestního řízení také na podezření z trestného činu sabotáže, jenž měl souviset se snahou zájmové organizované skupiny odvolat ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila? (g) Byl tehdejší ředitel ÚOOZ Róbert Šlachta informován o operativních poznatcích, popř. o vyšetřovacích verzích v kauzách RATS a BOBO?,“ zní první série otázek Róberta Šlachty na svědky, kteří přijdou k soudu nepochybně dobře připraveni.
„David Plecitý: (a) Měl policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy BOBO operativní poznatky o osobním propojení mezi JUDr. Liborem Grygárkem a paní Janou Nagyovou (dnes Nečasovou)? (b) Rozšířil policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy BOBO úkony trestního řízení také na podezření z trestného činu sabotáže, jenž měl souviset se snahou zájmové organizované skupiny odvolat ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila? (c) Měl policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy BOBO operativní poznatky o tom, že byt JUDr. Libora Grygárka v pražské galerii Myšák může být tzv. protislužbou od jiných zájmových osob z pražského podnikatelského prostředí, popř. jednalo se o jednu z vyšetřovacích verzí? Byla v této věci provedena nějaká (např. finanční) šetření? (d) Byl tehdejší ředitel ÚOOZ Róbert Šlachta informován o operativních poznatcích, popř. o vyšetřovacích verzích v kauze BOBO?“ stojí v druhé sadě otázek někdejšího šéfa ÚOOZ.
„Pavlína Marušincová: (a) Našly se v rámci prohlídky kanceláří na Vrchním státním zastupitelství v Praze složky nadepsané jmény ´Šlachta´ a ´Bradáčová´? Pokud ano, co bylo jejich obsahem? Týkal se profesní činnosti těchto osob (Róberta Šlachty a Lenky Bradáčové)? Informovala jste o jejich existenci, potažmo obsahu, jiné osoby? (b) Rozšířil policejní orgán v rámci vyšetřování kauzy BOBO úkony trestního řízení také na podezření z trestného činu sabotáže, jenž měl souviset se snahou zájmové organizované skupiny odvolat ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila? (c) Byl tehdejší ředitel ÚOOZ Róbert Šlachta informován o poznatcích z prohlídky kanceláří na Vrchním státním zastupitelství v Praze?“ chce se Šlachta tázat náměstkyně Generální inspekce bezpečnostních sborů Pavlíny Foglar Marušincové.
Grygárka označil za hlídacího psa lobbistů, politiků z ODS a manažerů
Libor Grygárek sepsal žalobu na Róberta Šlachtu poté, co Nejvyšší soud v Brně odmítl v půlce předloňského září stížnost Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana proti zastavení jeho stíhání.
„Na rozdíl od trestního řízení, které muselo alespoň zdánlivě probíhat podle zákonných pravidel, žalovaný napsal knihu bez dodržování jakýchkoli, zákonných, ale i morálních, pravidel, aniž by jakkoliv zohlednil známé výsledky trestního řízení. Nejen, že v knize publikuje neveřejné údaje z trestního spisu, ale navíc vytváří další fabulace, čímž újmu způsobenou žalobci jen dále prohlubuje,“ stojí v žalobě.
Grygárek čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Róbert Šlachta detaily z vyšetřování velmi košatě popsal nejen v knize, ale o Grygárkovi hovořil na diskusích, kterými podporoval prodej knihy, a připravoval se na vstup do politiky s hnutím Přísaha.
„My už jsme v té době zpracovávali kauzu Nagyová a bylo hrozně vtipné – teda až teď, s odstupem času, ale tehdy moc ne – že jsme zaznamenali na odposleších, že se má další den doručit sdělení obvinění nějakému vysoce postavenému policistovi. Samozřejmě zavládla panika, protože lidi si mysleli, že půjde o mě. Musím říct, že jsem do rána čekal docela se sevřeným zadkem, jestli to opravdu budu já. Nakonec šlo o Lessyho. V rámci odposlechů a datového provozu směrem zpátky – to znamená kdo, kdy, kde se s kým bavil a posílal SMS půl roku dozadu –, ale i z dalších provedených úkonů jsme najednou začali zjišťovat, že pan Grygárek plní v podstatě roli hlídacího psa pro spoustu vlivných osob v této zemi, mezi něž patřila celá řada lobbistů, politiků z ODS a manažerů. Zjednodušeně řečeno si pan Grygárek ty spisy vyžádal, udělal podrobnou analýzu a podal zprávu těm, kterých se to týkalo. O tom, že se z jeho strany určitě nejednalo pouze o zájmovou činnost, svědčil mimo jiné i fakt, že disponuje drahým bytem v pražské galerii Myšák, což ho následně opět spojilo s některými lobbisty,“ stojí v jedné ze statí ve Šlachtově knize.
A zacílil i na Janu Nagyovou: „V té době jsme ji ani neodposlouchávali, ale odposlouchávali jsme státní zástupce a další osoby a bylo jasné, že úniky jdou od Grygárka. Ale ještě jsme nevěděli, že ten únik šel přes ni a že to použili s Nečasem proti Topolánkovi,“ lze se dočíst v další z pasáží Šlachtovy knihy.
Pojďme se soudit v Brně, navrhoval expolicista
Předseda hnutí Přísaha a bývalý velitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta původně žádal, aby byl soud, rozhodující o žalobě na ochranu osobnosti a nemajetkovou újmu kvůli jeho knize Třicet let pod přísahou, přesunut z Prahy 5 do Brna.
Argumentoval mimo jiné tím, že v obvodu Okresního soudu Brno – venkov má bydliště a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů.
„I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti,“ napsal soudu Róbert Šlachta.
„Bude-li v tomto řízení prokázáno autorství naříkaných výroků, bude posuzováno, zda jednotlivá tvrzení popisují pravdivé okolnosti a zda tato mohou zasáhnout do osobnostní sféry žalobce. Klíčoví svědci, které žalovaný navrhuje, jsou právě osoby působící u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – ostatně už přímo žalobce v části žaloby vychází z tvrzení o údajně nekvalitní práci žalovaným řízeného ÚOOZ ve spolupráci s údajně nekvalitní prací státních zástupců VSZ v Olomouci – právě tato tvrzení tak budou předmětem posuzování a následujícím podkladem pro rozhodnutí ve věci samé,“ argumentoval kvůli snaze přeložení Šlachta.
„Provedení důkazu výslechem svědků u Okresního soudu Brno – venkov je s ohledem na jejich bydliště rozhodně účelnější a dostupnější. Navíc se v obvodu Okresního soudu Brno – venkov nachází i bydliště žalovaného a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů. Jak již totiž bylo řečeno, činnost žalovaného ve funkci ředitele ÚOOZ se týkala prověřování mj. pražských složek justice a sám žalobce dlouhodobě působil na vrchním státním zastupitelství v Praze. I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti. Okrajově lze konstatovat i to, že jelikož je žalovaný sám politicky činnou osobou a jelikož podanou žalobu považuje za tzv. osobní vendetu proti své osobě, má eminentní zájem ´očistit´ své jméno právě v místě, kde se nachází jeho nejsilnější voličský elektorát,“ pokračoval Šlachta.
Jan Hrbáček
