Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) snížil mosteckému soudci Pavlu Plchovi plat o osm procent na deset měsíců. Vydal příkaz k zatčení ženy, proti které nebylo zahájeno trestní stíhání. Zůstala pak omezená na svobodě 14 hodin a 35 minut. Příkaz k zatčení už dříve zrušil Ústavní soud (ÚS) jako nedostatečně odůvodněný.
Na Plcha podali nadřízení kárnou žalobu, zároveň se s ním dohodli na důtce jako dostatečném řešení. NSS ale důtku neakceptoval, pokládal ji za „zcela zjevně nepřiměřeně mírné opatření“. Zdůraznil, že Plchův postup vedl k porušení práva na osobní svobodu.
Vedení mosteckého soudu jako druhou verzi dohody navrhlo osmiprocentní srážky z platu. Tentokrát už kárný senát dohodu schválil.
„I to nově sjednané opatření se jeví jako velice mírné, nicméně už není v takové disproporci, aby bylo zjevně nepřiměřené,“ řekl dnes předseda kárného senátu Tomáš Langášek. Jednání senátu se odehrálo v rychlosti formou videokonference, vedení soudu i soudce Plch vyjádřili jen svůj souhlas s dohodou. Detaily z kauzy nezazněly.
Ze staršího nálezu Ústavního soudu plyne, že šlo o ženu podezřelou z obecného ohrožení spáchaného v roce 2021. Policie trestní stíhání nezahájila, protože by žena vzhledem ke svému duševnímu stavu nechápala jeho smysl a význam.
Státní zástupce podal návrh na uložení ochranného léčení. Okresní soud proto nařídil veřejné zasedání, ke kterému ženu předvolal. Žena tehdy pobývala u dcery v zahraničí a nedařilo se jí doručit předvolání. Policisté ji telefonicky kontaktovali a zjistili, kdy se bude vracet do Česka. Okresní soud v Mostě pak vydal příkaz k zatčení, který odůvodnil tím, že není známo, kde žena pobývá.
Když se pak žena letos v únoru vrátila do Česka, policisté ji hned po příletu zadrželi a umístili do cely. Následující den byla předvedena před soudce okresního soudu, převzala předvolání k veřejnému zasedání, požádala o ustanovení obhájce a následně byla propuštěna na svobodu.
Odůvodnění příkazu k zatčení nesplňovalo zákonné požadavky pro zvolený postup, rozhodl v červenci Ústavní soud. „Takové pochybení je o to závažnější, bylo-li účelem jeho vyhotovení a realizace toliko doručení předvolání k veřejnému zasedání stěžovatelce – osobě, která není pro své zdravotní omezení schopna chápat význam trestního řízení, což připouští i okresní soud,“ stálo v nálezu.
(čtk)
