Žalobu na Českou advokátní komoru (ČAK) podal muž, kterému Komora odepřela přístup do stížnostního spisu. Muž, který si u Komory stěžoval na advokátku argumentoval tím, že je v případu své stížnosti v pozici poškozeného. Kárné řízení s advokáty nemá institut poškozeného jakožto osoby, která by v řízení mohla hájit svá práva. Na zahájení kárného řízení tak není nárok, uvedl soud a potvrdil postup Komory.
Stížností řízení s advokátem je neveřejné a údaje z řízení podléhají mlčenlivosti. Tak odpověděla Česká advokátní komora muži, který žádal o přístup do stížnostního spisu poté, co podal u Komory stížnost na advokátku.
Muž podal proti tomuto rozhodnutí žalobu u Městského soudu v Praze. V ní žádost o nahlédnutí do spisu odůvodnil tím, že ve věci vystupuje jako poškozený, případně jako osoba přímo dotčená kárným proviněním. Rovněž se chtěl vyjádřit ke stanovisku advokátky. Své argumenty podpořil trestním a správním řádem.
Rozhodnutí je překvapivé, a poroto nespravedlivé
Městský soud v Praze žalobu zamítl: „Nepřisvědčil žalobci, že je v postavení poškozeného, neboť v kárném řízení s advokáty není zaveden institut poškozeného, jakožto osoby, která by v řízení mohla hájit svá práva. Nelze proto ani aplikovat tu část § 65 odst. 1 trestního řádu, která hovoří o právu poškozeného nahlížet do spisu,“ uvedl Městský soud v Praze.
Proti tomu podal muž kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Rovněž tuto stížnost NSS 30. listopadu 2023 zamítl. Úplné rozhodnutí je zde.
Také v kasační stížnosti muž tvrdil, že má právo nahlédnout do spisu České advokátní komory o své stížnosti proti jiné advokátce. „Stěžovateli bylo upřeno právo na spravedlivé řízení, neboť rozhodnutí je pro něj překvapivé a nemohl se vyjádřit k otázkám, které městský soud vzal za klíčové pro rozhodnutí věci,“ uvedl mimo jiné.
Podle stěžovatele soud také chybně nenařídil ústní jednání a rozsudek nebyl při jednání vyhlášen.
Z podání podnětu nelze dovodit poškození
Nejvyšší správní soud v prvé řadě uvedl že v okamžiku, kdy žalobce žádal o nahlédnutí do spisu, byla věc ve fázi prověřování podnětu stěžovatele a kárné řízení nebylo vedeno (neprobíhalo). Proto nemohla být použita vyhláška ministerstva spravedlnosti, podle které lze v kárném řízení použít přiměřené ustanovení trestního řádu, pokud to umožňuje povaha věci.
Nahlížení do spisů je upraveno v § 65 trestního řádu, jehož odst. 1 uvádí, že „obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí“, uvedl dále NSS.
„V posuzované věci nelze stěžovatele považovat ve smyslu § 65 odst. 1 trestního řádu za obviněného (byl to stěžovatel, kdo podal podnět k zahájení kárného řízení na jinou advokátku), poškozeného (z pouhého podání podnětu nelze dovozovat, že přesvědčení stěžovatele vyjádřené v žalobě, že je poškozený, je jakkoli opodstatněné) ani zúčastněnou osobu (stěžovateli nebyl zabrán žádný majetek,“ vysvětlil poté Nejvyšší správní soud.
Není žádné právo na zahájení kárného řízení
Stěžovatele není podle NSS možné považovat ani „za jinou osobu, neboť nahlížení do spisu nebylo třeba k uplatnění práv stěžovatele“.
„Stěžovatel totiž (jak již výstižně konstatoval městský soud) nemá právo podílet se na prověřování jím podaného podnětu a kontrolovat postup žalované. Nemá ani veřejné subjektivní právo na kladné vyřízení své stížnosti či na to, aby žalovaná na základě jeho podnětu zahájila kárné řízení,“ uvedl dále Nejvyšší správní soud.
Nejvyšší správní soud nesdílí stěžovatelovo přesvědčení, že měl právo nahlédnout do spisu, uvedl Soud, který nepřisvědčil ani námitkám, že rozhodnutí Komory není rozhodnutí, že nebylo zdůvodněno, že je nepřezkoumatelné a úvahy v něm nesprávné.
Oznámení o rozhodnutí bez jednání bez odezvy
„Důvodná není ani námitka, že napadený rozsudek je pro stěžovatele překvapivý a že se stěžovatel nemohl vyjádřit k otázkám, které městský soud vzal za klíčové pro rozhodnutí věci. Městský soud se řádně, úplně, srozumitelně, logicky a přesvědčivě vypořádal s žalobní argumentací stěžovatele, v čemž nelze spatřovat překvapivost rozsudku. Stěžovatel ostatně ani žádnou pro něj překvapivou okolnost či úvahu soudu konkrétně nezmiňuje,“ uvedl Soud.
Soud dále stěžovatele vyzval, aby mu svůj případný nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v této lhůtě sdělil. Stěžovatel na tento přípis nijak nereagoval, městský soud proto nepochybil a postupoval v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., když o věci rozhodl bez jednání, shrnul Nejvyšší správní soud a kasační stížnost zamítl.
Irena Válová
