Města a obce, ale i další zadavatelé z veřejného sektoru, kteří zvažují, že by se pustili do realizace EPC projektů, kdy zákazník splácí projekt až z vytvořených energetických úspor, by měli zvolit jednací řízení s uveřejněním, dostanou se tak k nejvýhodnějším nabídkám. Na sympoziu Ekonomického deníku na téma „Investice, úvěry a financování projektů energetických úspor“ to uvedla Michaela Machálková, advokátka z Císař, Češka, Smutný s.r.o., advokátní kancelář. Zákon o zadávání veřejných zakázek sice podle Machálkové nabízí celou škálu řízení, ne všechna jsou ale vhodná pro tento typ projektů.

Jednací řízení s uveřejněním je podle ní samozřejmě možné využít nejen u EPC projektů. Pro EPC projekty je ale podle advokátky řízení s uveřejněním vhodné například i v tom ohledu, že zadavatelé nemusí vědět, jak chtějí energetických úspor dosáhnout, jaká opatření by tam měla být a v jakém poměru.

Z publika padaly dotazy. Na snímku zleva vedoucí týmu České spořitelny pro obchodování, projekty a exportní financování David Procházka, obchodní ředitel Veolia Energie ČR Jakub Tobola, vedoucí týmu implementace politik energetické účinnosti DG Energy Evropské komise Radoš Horáček, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, vedoucí obnovitelných zdrojů v energetice SFŽP Ondřej Vrbický, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb Miroslav Marada, advokátka Michaela Machálková z Císař, Česka, Smutný, advokátní kancelář a jednatel D-energy Eduard Paulík. Foto: Radek Čepelák

„V klasickém otevřenému řízení jako zadavatel dáte na papír do zadávacích podmínek nějakou představu a dodavatelé, kteří jsou na druhé straně, na to nemohou reagovat svými protinávrhy, ale musí podat nabídku tak, jak si to stanovíte vy,“ popsala rozdíl Machálková. Dodala, že u EPC projektů ale zadavatelé jasné informace nemají.

Velkou výhodou jednacího řízení s uveřejněním je možnost zadavatelů a potenciálních dodavatelů o zakázce jednat. A návrhy řešení podle Michaely Machálkové předkládá protistrana. „Vy jako zadavatel máte možnost o nich jednat. Někde můžete třeba ustoupit ve smluvních podmínkách a protistrana naopak zase může vylepšit svou nabídku, takže se určitě o to jednání nepřipravujte a využívejte ho,“ konstatovala advokátka.

Nejde jednat o všem

Ani v rámci jednacího řízení s uveřejněním ale není možné jednat o všem. Zákon vymezuje minimální technické podmínky, které musí zadavatelé stanovit pevně. Podle advokátky Machálkové ale neurčuje, co přesně to má být a kolik jich má být. Zda to má být například výše garantované úspory nebo nějaká smluvní podmínka. „Co doporučuji z praxe je určitě to, že čím méně podmínek dáte, tím lépe. Stačí tam dát jeden, dva parametry,“ upozornila Michaela Machálková. Jako vhodnou možnost uvedla například minimální výši energetické úspory. Ve chvíli, kdy zadavatelé stanoví minimální technické podmínky, ztrácejí do budoucna možnost o nich jednat.

Velkou výhodou jednacího řízení s uveřejněním je podle advokátky Michaely Machálkové možnost zadavatelů a potenciálních dodavatelů o zakázce jednat. Na snímku je také vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla a obchodní ředitel Veolia Energie ČR Jakub Tobola. Foto: Radek Čepelák

Jednací řízení s uveřejněním se dá rozložit podle advokátky advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný Michaely Machálkové do tří fází. V první fázi se účastníci zadávacího řízení kvalifikují, ve druhé fázi pak podávají předběžné nabídky. Podle advokátky je stěžejní právě druhá fáze. Předběžné podmínky jsou označeny jako předběžné právě proto, že je zde možnost o nich jednat. „Může to dojít tak daleko, že na základě jednání zadavatelé podmínky upraví, kromě těch pevně stanovených,“ uvedla Machálková. Pozitivní vliv to může mít například na cenu. Důležité je podle advokátky také myslet na to, že pokud už se podmínky mění, musí se měnit pro všechny účastníky řízení stejně.

K dispozici jsou i předběžné tržní konzultace

Poměrně nový institut jsou podle ní takzvané předběžné tržní konzultace, ty ale nepatří pod jednací řízení s uveřejněním. Machálková upozornila, že je možné je využít jako takový „předkrok“ před samotným řízením. Předběžné tržní konzultace podle ní umožňují zadavatelům veřejně konzultovat určité parametry zakázky. Zadavatelé si mohou na základě reakcí trhu ověřit i to, zda jsou jejich návrhy a myšlenky vhodné a v případě potřeby je mohou podle advokátky kanceláře Císař, Češka, Smutný upravit.

Diskuze během přestávky sympozia. Zleva vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla, obchodní ředitel Veolia Energie ČR Jakub Tobola, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann a vedoucí týmu implementace politik energetické účinnosti DG Energy Evropské komise Radoš Horáček. Foto: Radek Čepelák

Předběžné tržní konzultace je možné využít, i pokud chtějí zadavatelé zmapovat například oblast, kterou neznají. „Dá se obrátit se na trh, ať už adresně, anebo neadresně, a zeptat se, co si o tom myslí. Jak to funguje v určité oblasti, a to je potom třeba vnést do zadávacích podmínek,“ upřesnila advokátka.

A co je možné hodnotit v rámci zadávacího řízení? Zákon podle Machálkové nabízí celou škálu možností, kromě toho standardního a často používaného hodnocení na nižší nabídkovou cenu ještě hovoří o tom, že se může hodnotit nejvyšší poměr nabídkové ceny a kvality. „Znamená to, že vedle ceny hodnotíte jiné kvalitativní kritérium. Zákon nám dává určitou škálu možností, jde ale spíše o demonstrativní výčet. V souvislosti s EPC projekty to může být například výše zaručených úspor provozních nákladů po určitou dobu.“ Je možné také hodnotit kvalitu návrhu řešení energeticky úsporných opatření. „To už je více subjektivní kritérium a je potřeba předem stanovit metodu, jak se bude posuzovat,“ uvedla advokátka.

Mohlo by vás zajímat

Co je dále možné hodnotit je kvalita dotačního týmu, jaké mají její členové zkušenosti, nakolik jsou tam zastoupeni experti. Energetické a související služby navíc podle ní není možné hodnotit pouze na cenu a je nutné najít nějaké další kvalitativní kritérium.

Snížení energetické spotřeby považují účastníci sympozia za důležité téma. Na snímku zleva předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb Miroslav Marada a advokátka Michaela Machálková z Císař, Češka, Smutný, advokátní kancelář. Napravo je jednatel společnosti D-energy Eduard Paulík. Foto: Radek Čepelák

Zásadní je u EPC projektů také podle advokátky Machálkové otázka smlouvy. „Čím se budete řadu let řídit, je smlouva. Pokud smlouva nebude kvalitní a na něco tam zapomenete, tak už se nemůžete odvolávat na zadávací podmínky,“ uvedla. Důležité je také nezapomenout zohlednit do smlouvy změny, ke kterým dojde v rámci jednacího řízení. EPC projekty přinášejí ještě jednu zajímavost, kromě sankcionování dodavatele, že něco nesplní, je možné využít také možnost jeho odměnění, pokud například překročí výši garantované úspory.

Co se týká sankcí, měli by je být zadavatelé podle advokátky připraveni vymáhat. Nevymáhání smluvní pokuty je považováno za porušení zákona, což podle Machálkové potvrdil v letošním roce i Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 8 Afs 157/2021-35.

Obchodní ředitel Veolia Energie ČR Jakub Tobola na sympoziu podrobněji přiblížil největší EPC projekt v České republice, na kterém se společnost Veolia podílela. Foto: Radek Čepelák

Podle advokátky advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný Michaely Machálkové je také dobré, aby se zadavatelé zamysleli například nad tím, aby nebyla smlouva příliš vychýlená na jejich stranu. „Smlouvu uzavíráte jako partneři,“ podotkla. Pokud se smlouva tvoří, je možné do ní také například zahrnout i možné modelové situace, takzvané výhrady, jako například prudký růst cen energií nebo vstupních výrobků.

Tereza Čapková, Ekonomický deník

Hlavními partnery sympozia Ekonomického deníku „Investice, úvěry a financování projektů energetických úspor“ byly společnosti Veolia Energie ČR a Tiscali Media, kterým tímto děkujeme za podporu akce.