Podhazování cen ve výběrových řízeních na údržbu silnic je velký problém, je třeba stávající systém výběru změnit, říká v reakci na dva nedávné texty Ekonomického deníku hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). Ekonomický deník informoval o aktuálních tendrech Ředitelství silnic a dálnic na údržbu silnic v krajích ZDE a ZDE a popsal problémy s klesajícími podmínkami na reference, techniku, zkušenosti i personál soutěžících společností.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) finišuje s přípravou osmiletých tendrů na celokrajské zakázky na zimní a běžnou údržbu dálnic a silnic I. tříd v hodnotách přesahujících cenu 15 miliard korun. Už v říjnu tohoto roku vypsalo ŘSD takzvaný pilotní projekt – výběrové řízení na zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. září 2024 ve Zlínském kraji.
Předmětem této soutěže je zajištění těchto služeb v celém Zlínském kraji, předpokládaná hodnota tendru je přes 2 miliardy korun. Z uveřejněné zadávací dokumentace je přitom patrné, že požadavky na kvalifikace jsou až nepochopitelně nízké.
Systém zadávání veřejných zakázek přežitý a značně pokulhává, říká hejtman
Ekonomický deník kvůli tomu oslovil s několika otázkami hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO).
„Situace, které ve svých dotazech popisujete, současná legislativa umožňuje, proto toho některé firmy využívají. Řešení vidím v přenesení zodpovědnosti, včetně té hmotné, na konkrétní osoby, tak aby v rámci zákona nedocházelo k obcházení dobrých mravů,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.
Mohlo by vás zajímat
„Podhazování nabídkových cen je velký problém, který by se měl řešit systémově na celostátní úrovni. Z vlastní zkušenosti, kdy už deset let působím ve veřejné funkci, mohu potvrdit, že nejlevnější nabídka nemusí být ta nejvýhodnější,“ pokračuje Holiš.
„Stavebnictví i řada dalších oborů zaznamenává dynamický vývoj, který přináší nové výzvy. Na to by měl stát v rámci legislativy reagovat a přizpůsobit se tomu. V řadě ohledů je totiž současný systém zadávání veřejných zakázek přežitý a značně pokulhává,“ dodal Radim Holiš.
Modelový příklad Zlínsko
Pro ilustraci si uveďme jednu, zatím neoficiální, informaci: Ve výběrovém řízení na běžnou letní údržbu ve Zlínském kraji, které proběhlo minulý týden, obsadila první místo firma s cenou o více než 62 procent nižší než činila předpokládaná cena zakázky. Nabízí se otázka, kdo ji podal? V silničářské komunitě se spekuluje o společnostech Značky Morava nebo Silverton, které jsou majetkově propojeny. Ty získaly řadu zakázek po celé republice.
Ekonomický deník kvůli tomu oslovil další uchazeče. Takto odpověděl například jednatel společnosti Správa a údržba silnic Zlínska Libor Lukáš: „V uvedené záležitosti stále probíhá otevřené veřejné řízení, takže nelze dopředu spekulovat jak zadavatel finálně rozhodne. Parametr ceny zakázky je jedním z důležitých ukazatelů, avšak ne kritériem jediným, protože musí být vzaty v úvahu i další parametry, včetně férovosti soutěže. Do doby rozhodnutí zadavatele proto není žádoucí přespříliš komentovat průběh této veřejné zakázky.“ A dodal: „Pouze bych sdělil, že jsme nabídku ve sdružení dalších tradičních silničářských firem společně podali a zodpovědnou cenovou kalkulací jsme nabídkovou cenu stlačili do úrovně prosté nákladové ceny, přičemž takto pojatou nabídku považujeme pro zadavatele za velmi výhodnou. Uvidíme, co se bude odehrávat v dalších fázích předmětné soutěže.“
Ekonomický deník není schopen do detailů schopen zkoumat počty a stáří do tendrů nabízené silničářské techniky. V podstatě jediným parametrem, který může ukázat, zda jsou uchazeči ve výběrových řízeních schopni nabídnout reálná data, jsou počty zaměstnanců, uváděné v otevřených zdrojích. Ale i tato čísla mohou na leccos poukázat.
Z databáze Cribis tak například vyplývá, že společnost Značky Morava figuruje v kategorii počtu zaměstnanců mezi 100 až 199, poslední zveřejněný údaj v roce 2021 činil 144 zaměstnanců. Podle výroční zprávy za loňský rok činily mzdové náklady 65 milionů 830 tisíc korun.
Společnost Silverton by měla být dle Cribisu v letošním roce v kategorii 25 až 49 zaměstnanců, poslední zveřejněný údaj z roku 2021 zní 20 zaměstnanců. Mzdové náklady Silvertonu pak dle obchodního rejstříku loni činily 11 milionů 461 tisíc korun. Připomeňme, že společnosti podávají nabídky na více místech republiky.
Ekonomický deník použil pro srovnání výše zmíněnou společnost Správa a údržba silnic Zlínska, která se soustředí na kraj. Ta je podle databáze Cribis pro letošek v kategorii 50 až 99 zaměstnanců, poslední údaj z roku 2021 jich měla 64, předloni 68, a v roce 2019 69. Mzdové náklady činily dle obchodního rejstříku 35 milionů 832 tisíc korun.
Řeč čísel musí být zřejmá i průměrnému počtáři, vycházíme-li z otevřených zdrojů o počtech zaměstnanců. Pokud výše zmíněná Správa a údržba silnic Zlínska (v kraji s horami) potřebuje na údržbu zmíněné enklávy přes 60 zaměstnanců, lze se podle dostupných údajů z veřejných zdrojů se 144, respektive 20, zaměstnanci adekvátně postarat o údržbu silnic téměř po celé republice?
Podhozené ceny a vyzobávání extrabuřtů
Kritika snížení podmínek a požadavků v tendrech v poslední době sílí. Nespokojeni s údržbou silnic jsou především řidiči, ale sílí hlasy po zpřísnění parametrů výběrových řízení.
„Podmínky kvalifikace dodavatelů jsou nastaveny neadekvátně. A problém není jen ve výši referencí. Například požadavky na dispečery jsou směšné, jak do počtu, tak do praxe. Jako praxe stačí absolvování jedné zimní sezóny, i takové, kdy žádná zima v podstatě nebyla. Je to velké riziko zadavatele. Stejně jako trend mimořádně nízké nabídkové ceny,“ uvedl další z expertů na veřejné zakázky, který si vzhledem ke svému pracovnímu angažmá také nepřál být jmenován.
Podle něj jsou v nových tendrech také například naddimenzovány některé položky oproti předchozím plněním.
„Existuje tu velké riziko, že vítěz tendru nacení některé položky za hubičku, vše nebude realizovat a bude fakturovat jen dražší položky. Tím však bude pokřivena celková nabídková cena, která je jediným hodnotícím kritériem. Nabídkový košík je pak proporcionálně špatně nastaven. Zadavatel musí pro účely stanovení předpokládané hodnoty a objektivního hodnocení nabídky vědět jaký odhadovaný rámec prací a materiálu bude požadovat. A musí být schopen to i doložit. Obecná, defenzivní odpověď zadavatele na dotaz, že je to správně a měnit nic nebude, mi podle vlastních zkušeností říká, že to problém být opravdu může. Nedivil bych se, kdyby byla tato část zadávací dokumentace podrobena námitce,“ pokračuje oslovený odborník.
Podle dalšího z expertů absentují v aktuálních podmínkách profesní a kvalifikační předpoklady, které byly základním požadavkem v předchozích tendrech. Stejně tak byl snížen požadovaný roční obrat dodavatelů.
„Techniku na údržbu nepořídíte za nižší desítky milionů korun. Údržbu tak velkých úseků nezvládnete provádět s deseti auty. Nikdo se neptá na dostatečný počet sypačů, jejich technická specifikace je mnohdy neodpovídající realitě. Nejsou požadovány informace o výrobních a skladových zásobách. Navíc dodavatel nemůže mít jen jeden sklad na úplně jiném místě republiky, než kam dodává, což může být problematické obzvláště pro údržbu v horských destinacích. Hrozí, že zakázky dostanou k údržbě absolutně nekompetentní firmy, což může fatálně ovlivnit provoz na silnicích,“ dodává další z oslovených odborníků neveřejné zakázky v dopravě.
Řízení už probíhají, mohu odpovídat obecně, tvrdí šéf ŘSD
Ekonomický deník kvůli tomu oslovil generálního ředitele ŘSD Radka Mátla.
„Samozřejmě bych vám rád odpověděl detailně na vaše dotazy, ale směřují do probíhajících řízení na běžnou údržbu, kde jsou podány i námitky a z tohoto důvodu vám posílám pouze obecnou odpověď shrnující celou problematiku a věřím, že bude dostatečná,“ začal svoje odpovědi na otázky Ekonomického deníku generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Všechna zadávací řízení na běžnou údržbu podle něj byla a jsou zadávána v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, přičemž nejsou porušována pravidla definovaná tímto zákonem.
„Cílem nastavení kvalifikačních kritérií je snaha nediskriminovat případné účastníky, umožnit otevřená a transparentní zadávací řízení a zároveň zvýšit konkurenci v daných veřejných zakázkách, kde v rámci zadávacích řízení na uzavření rámcových dohod jsme často dostávali menší množství nabídek (i jednu či dvě), což bylo naší snahou změnit. Samozřejmě zároveň je nutné kritéria a podmínky účasti nastavit tak, abychom vybrali dodavatele schopné plnit všechny definované podmínky na provádění údržby na silnicích I. třídy v gesci ŘSD,“ pokračuje Mátl.
V reakci na uvedená zjištění ve výkaznictví práce v rámci veřejných zakázek na běžnou údržbu podle Mátla ŘSD „dále výrazně zpřísňuje kontrolu prací všech dodavatelů v rámci celé republiky vč. zvýšení míry digitalizace celého procesu“.
„Zároveň v rámci vyhodnocení předchozího plnění upravujeme/optimalizujeme předpokládané množství prováděných budoucích prací a disponujeme v tomto smyslu analýzami,“ uvádí dále šéf ŘSD.
„Musím se tak důrazně ohradit proti jakýkoliv spekulacím, že by soutěžní a kvalifikační kritéria vytvářela ´lepší´ podmínky pro některé dodavatele, kdy všechny postupy jsou plně v souladu se zákonem o zadávaní veřejných zakázek. V případě, že někdo z dodavatelů považuje nastavené zadávací podmínky v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, má jasné legislativní možnosti, jak v dané situaci postupovat,“ uzavřel svoje odpovědi na otázky Ekonomického deníku Radek Mátl.
„Ředitel ŘSD uvádí, že cílem snížení kvalifikačních požadavků je rozšíření okruhu dodavatelů. To má sice pravdu, ale ŘSD na druhou stranu na kvalifikaci prakticky rezignovalo úplně. Požadavek na reference v řádu milionů u miliardové zakázky není adekvátní, byť to není v rozporu se zákonem. Je pak spíš otázkou proč ŘSD neustoupilo od kvalifikačních požadavků zcela, i to je v souladu se zákonem, a neotevřelo tak trh skutečně všem firmám. Pan ředitel slibuje rozsáhlé kontroly plnění, což považuji za samozřejmost. Rizikem však mohou být rovněž výpovědi smluv, odstoupení od smluv, vymáhání sankcí apod. Pokud by k takové situaci došlo třeba v půlce ledna, asi by to nevyřešilo ani několik kontrol. Kvalifikace je jednou z mála legálních možností, jak může zadavatel objektivně filtrovat kvalitu dodavatelů. Příznivá smluvní cena se pak stane noční můrou, protože náklady na kontroly, nová zadávací řízení, vymáhání sankcí a reputační riziko mohou levnou zakázku pěkně prodražit,“ uzavírá Ekonomickým deníkem oslovený expert na veřejné zakázky v dopravě.
Duplicitní fotografie z fakturovaných prací
Pojďme si na závěr popsat konkrétní problém, který se objevil v letošním roce.
Ve středu 27. září 2023 se uskutečnilo setkání s novináři, kde Ředitelství silnic a dálnic ústy svého generálního ředitele Radka Mátla zveřejnilo informace o rozsáhlých machinacích s pracemi na údržbu silnic
ve Středočeském kraji.
Ústředními firmami celého příběhu měly být dle ŘSD majetkově propojené firmy Silverton s.r.o. a Značky Morava a.s., které se měly dopustit podvodů při vykazování provedených prací, a to například nahráváním duplicitních fotografií, které měly dokumentovat odvedené a fakturované práce, ke kterým ale nikdy nedošlo. Mělo se přitom jednat až o desítky zjištěných případů.
„Jde řádově o stovky takových případů, na které jsme přišli. Po zakázkách ve Středočeském kraji nyní prověřujeme i údržbu v jiných regionech,“ řekl Mátl. Podle Mátla jde o závažná pochybení, škody mohou být v řádu milionů korun. Obě společnosti jsme požádali o vyjádření.
„Žádnou výtku ze strany ŘSD vůči naší společnosti ohledně oblasti Středočeského kraje jsme neobdrželi,“ uvedly Značky Morava na dotaz deníku Zdopravy.cz.
Mátl tehdy mimo jiné uvedl, že se společnostmi, které ŘSD systematicky podváděly ve Středočeském kraji, hodlá rozvázat smlouvu. Slíbil zároveň prověření dalších smluv v jiných regionech.
„Firmy nám nebyly schopny toto nijak vysvětlit. Podnikáme všechny právní kroky k náhradě škody a vypovězení smlouvy,“ dodal Mátl.
K podvodům mělo docházet u rámcové smlouvy na údržbu silnic v části Středočeského kraje v letních měsících letošního roku. Mimo jiné se mělo jednat o čištění kanálů, opravy svodidel, sekání trávy nebo čištění žlabů. Podle vyjádření generálního ředitele ŘSD mělo k pochybení dojít v rámci pražské správy ŘSD, kde mělo již koncem srpna dojít k obměně vedení.
A na závěr ještě neoficiální informace: Ve výběrovém řízení na běžnou letní údržbu ve Zlínském kraji, které proběhlo minulý týden, obsadila první místo firma s cenou o více než 62 procent nižší než předpokládaná cena zakázky. Bude to zase společnost Značky Morava nebo Silverton?
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
