Čtvrté generaci československých občanů bez občanství chce umožnit získat české občanství prohlášením skupina vládních poslanců. Návrhem řeší i potomky krajanů, kteří občanství neztratili, což je nyní jedna z podmínek pro jeho získání. Podmínky, že občanství nemůže získat prohlášením ten, který ho ztratil podle Benešových dekretů nebo podle smlouvy se SSSR o Zakarpatské Ukrajině či ten, kdo se přihlásil ke slovenskému občanství, zůstávají.
Změnu předkládá skupina poslanců vládních stran ODS, KDU-ČSL, TOP09, STAN a Piráti. K návrhu vydala souhlasné stanovisko vláda na svém jednání 13. prosince 2023.
Podle poslanců bude legislativní úpravou dosaženo narovnání neuspokojivé situace tím, že dojde k rozšíření skupiny oprávněných žadatelů z nynějšího omezení maximálně třetí generací na čtvrtou generaci „potomků v pokolení přímém“. Tato úprava zajistí, že se oprávněnými žadateli stanou i osoby nacházející se nyní v pozici „pravnuků“ bývalého občana.
Dále dojde k odstranění jednoroční prekluzivní lhůty a rozšíření osobní působnosti úpravy až na čtvrtou generaci potomků v linii přímé. Nová úprava tedy umožní nabytí státního občanství České republiky i potomkům občanů nebo bývalých občanů ve 4. generaci, čímž se odstraní nerovnost přístupu k jednotlivým druhům prohlášení, resp. k jednotlivým okruhům prohlašovatelů, uvádí svůj návrh skupina poslanců.
Úplný návrh je zde.
Potomci Čechoslováků se o zákonu vůbec nedozvěděli
Česká republika zákon o nabývání občanství prohlášením bývalých československých občanů přijala, avšak s časovým omezením a jen pro dvě generace potomků. Podle navrhujících poslanců je současný zákon neúčinný a působí aplikační problémy: Obtížná důkazní situace, kdy žadatel musí prokazovat, že je potomkem bývalého československého občana, když ovšem jeho předci občanství nepozbyli. A dále je to nemožnost přenést znovunabyté občanství na potomky v dalším pokolení.
Navíc, v důsledku pouze roční doby účinnosti se někteří krajané o zákonu vůbec nedozvěděli: „Stanovení takto krátké účinnosti zůstalo adresáty nejen nepochopeno, ale bylo vnímáno jako neupřímný až nepřátelsky míněný politický signál vyslaný vůči celé jedné skupině českých krajanů, kteří dodnes nesou negativní důsledky komunistické úpravy zákona z let 1948 – 1969,“ vysvětlují v důvodové zprávě poslanci.
Když předek nebyl „bývalý“ občan
Ze stávajícího zákona vypadla celá jedna skupina těch, kteří se narodili v zahraničí, ale jejich předci české občanství nikdy neztratili. „Pro tuto skupinu adresátů neexistuje dnes v zákoně jiná alternativní možnost nabytí občanství zjednodušeným způsobem, tj. nelze například použít obecněji koncipovaný § 31 zákona z důvodu, že původní adresáti dle § 33 nemohou opřít svůj nárok v § 31 o osobu „bývalého“ českého nebo československého občana, neboť jejich předek občanství neztratil,“ vysvětlují poslanci.
Poslanci proto navrhují rozšířit na děti těch, kteří jsou oprávněni nabýt občanství prohlášením. Nové ustanovení § 33 má vypadat takto: (3) Prohlášením může nabýt státní občanství České republiky fyzická osoba, jejímž rodičem je nebo byla fyzická osoba oprávněná k učinění prohlášení podle odstavce 1. Do prohlášení lze zahrnout i dítě. Pro dítě lze učinit rovněž samostatné prohlášení.
Obecně pro tuto skupinu mají platit stejné podmínky jako pro ostatní žadatele/prohlašovatele: Nesmí jít o občana, který pozbyl občanství podle Benešových dekretů týkajících se Němců a Maďarů nebo podle smlouvy mezi ČSR a SSSR o Zakarpatské Ukrajině. Zákon se rovněž netýká občanů Slovenska
Nově navrhovaná ustanovení § 31 mají vypadat takto:
(4) Fyzická osoba, která není ke dni učinění prohlášení státním občanem Slovenské republiky, může státní občanství České republiky nabýt prohlášením, pokud alespoň jeden z jejích praprarodičů
a) pozbyl státní občanství Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo České republiky v době od 25. února 1948 do 28. března 1990 propuštěním ze státního svazku nebo v souvislosti s nabytím státního občanství jiného státu, s nímž měla Česká republika uzavřenu smlouvu upravující otázku zamezení vzniku dvojího státního občanství, a
b) ke dni 1. ledna 1969 se nestal státním občanem Slovenské socialistické republiky anebo po 1. lednu 1969 nenabyl státní občanství Slovenské socialistické republiky nebo Slovenské republiky
K prohlášení musí žadatelé – prapravnuci předložit doklady praprarodičů. Současně poslanci navrhují odstranit roční dobu účinnosti.
Nejvíce potomků je v USA a v Latinské Americe
Podle průzkumu Ministerstva zahraničních věcí lze dojít k závěru, že rozšíření skupiny oprávněných osob k prohlášení dle § 31 se nejvíce projeví v případě bývalých českých a československých občanů na území USA. V USA je usídlena největší skupina krajanů. Podobná situace panuje podle poslanců v zemích Latinské Ameriky, kde lze teoreticky rovněž očekávat zvýšený zájem. „Odhadované počty se týkají cca desítky tisíc osob,“ stojí doslova v důvodové zprávě.
V Evropě jde o maximálně nižší desítky osob žádajících ročně o nabytí prohlášením podle § 31. „Drtivá většina žadatelů je nicméně schopna, na rozdíl od případu USA nebo zemí Latinské Ameriky, svůj nárok podložit potřebnou dokumentací.“
„Větší zájem i větší úspěšnost lze očekávat v Evropě, a to především v některých konkrétních zemích, kde české občanství může být komparativní výhodou. Podle nejčastěji dotazujících se adresátů se bude jednat především o žadatele z Velké Británie. V kontinentální Evropě se změna významně neprojeví. Jedinou výjimkou může být Švýcarsko. Nejedná se přímo o švýcarské občany, ale o rezidenty z jiných částí světa, kteří ve Švýcarsku podávají své žádosti. Ani tam však nelze očekávat zásadní nárůst o počty větší než desítky případů. Určitý dopad lze očekávat rovněž v Austrálii,“ uvádí důvodová zpráva.
Irena Válová
