Počet vězňů v Česku letos i nadále stoupal. Od začátku roku vzrostl o 501 lidí, aktuálně jich je za mřížemi 19.553. Šéf Vězeňské služby Simon Michailidis sdělil, že v příštím roce bude k hlavním úkolům sboru patřit přebudovávání a rozšiřování současných ubytovacích prostor ve věznicích. Zároveň řeší nedostatek příslušníků a rostoucí agresivitu odsouzených, a to jak vůči spoluvězňům, tak i vůči dozorcům.
Za mřížemi je nyní 17.666 odsouzených, 1548 vazebně stíhaných a 114 chovanců detenčních ústavů. Počet vězňů je na vzestupu od roku 2021. „V tuto chvíli jsou věznice a vazební věznice naplněny v průměru na 97 procent. Lze tedy říci, že jsou naplněny zcela,“ konstatoval Michailidis.
Od 1. ledna 2024 měly původně platit nové normy, podle nichž měl mít každý vězeň k dispozici více ubytovacího prostoru. „Tato změna by v současné době znamenala snížení normované ubytovací kapacity o zhruba 2800 míst,“ podotkl šéf sboru. Ministerstvo se úpravu rozhodlo o tři roky odložit s tím, že ji nedokáže zajistit. Právě kolektivní ubytování vězňů je přitom podle Českého helsinského výboru největším problémem vězeňství, vytváří mimořádně rizikové prostředí a výrazně snižuje možnosti výchovného působení na vězně.
Vězeňské službě navíc dlouhodobě chybí zaměstnanci, aktuálně postrádá 744 příslušníků a 257 občanských zaměstnanců. Nejhorší personální situace panuje v obou pražských věznicích, ve Valdicích, Horním Slavkově a v Plzni na Borech. Řada příslušníků ze sboru odchází, ať už v souvislosti s dosažením na výsluhy či s vysokou psychickou náročností práce a častými přesčasy. U přijímacích testů uspěje každý sedmý uchazeč, většina odmítnutých neprojde psychotesty. Několik desítek nováčků se letos podařilo přijmout z řad propuštěných zaměstnanců České pošty.
„Počty fyzických napadání příslušníků vězněnými osobami či alespoň pokusy o ně bohužel stoupají. Jednoznačnou příčinu zatím nikdo exaktně nezkoumal,“ uvedl Michailidis. Sbor podle něj na trend verbálního i fyzického násilí reaguje větším důrazem na profesní přípravu v krizové komunikaci i služebních zákroků. Ve dvou případech se letos vězňům podařilo utéct ze střeženého prostoru, dozorci je ale obratem zadrželi. Loni takto neutekl nikdo, předloni jeden vězeň.
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl už počátkem letošního roku, že počty vězňů i doba, kterou tráví za mřížemi, jsou příliš vysoké, a že je nutné přijmout změny. Ministerstvo spravedlnosti pracuje na novele trestního zákoníku, která by měla rozšířit ukládání peněžitých trestů a také zmírnit trestání neplacení výživného a krádeží. Podle Michailidise je cestou ke snížení tlaku na věznice i důraz na úspěšnou integraci vězňů zpátky do společnosti. Chce proto pokračovat ve spolupráci s Probační a mediační službou a s neziskovým sektorem.
Michailidis míní, že na mnoho vězňů by šlo účinně působit mimo věznice, a to například domácím vězením. Příští rok by měl začít fungovat nový monitorovací systém domácích vězňů namísto namátkových kontrol ze strany úředníků. Probační a mediační služba totiž v srpnu uzavřela smlouvu na dodávku elektronických „náramků“ s českou firmou Forsolution CZ, která má státu dodat 700 kusů zařízení.
Ministerstvo spravedlnosti letos ustoupilo od záměru vybudovat novou věznici na letišti Všechov u Tábora. Projekt předtím odmítlo město i Jihočeský kraj. O výstavbě nové samostatné věznice nyní stát neuvažuje z finančních důvodů. U Prahy by ale měla ve vězeňském objektu Velké Přílepy vzniknout od roku 2026 takzvaná otevřená věznice pro ženy, aktuálně sbor zpracovává projektovou dokumentaci. Další místo vhodné pro otevřenou věznici má Vězeňská služba vytipované v areálu Věznice Rapotice.
(čtk)
