Třináct let od začátku trestního stíhání Josefa Nadrchala končí případ dohodou s českým státem. Muž, který byl třikrát zproštěn obvinění obecným soudem a jeho případ definitivně ukončil Nejvyšší soud v roce 2016, se domáhal náhrady škody. Odvolací soud mu za to však naúčtoval soudní poplatek 42 tisíc, který muž odmítl zaplatit. Evropský soud pro lidská práva nyní případ Nadrchal v. ČR vyškrtl ze seznamu stížností.
Stížnost na porušení práva na soudní ochranu, spravedlivý proces a délku řízení podal Josef Nadrchal k Evropskému soudu pro lidská práva v říjnu 2020. Smírné urovnání stěžovatele a českého státu oznámil Evropský soud pro lidská práva 14. prosince 2023.
„Soud obdržel prohlášení o smírném narovnání podepsané stranami, na jejichž základě stěžovatel souhlasil, že se vzdá jakýchkoli dalších nároků vůči České republice v souvislosti se skutečnostmi, které vedly k této stížnosti, přičemž vláda se zavázala zaplatit mu částku uvedenou v přiložené tabulce,“ uvádí se v rozhodnutí o vyškrtnutí případu ze seznamu stížností. V přiložené tabulce je pak uvedena částka 4 500 euro.
Úplný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva je zde.
K obohacení nedošlo, muže soud zprostil viny třikrát
Případ, o kterém široce informovala média, začal v roce 2010 zprávou o obvinění dvou mužů v souvislosti s pořádáním mistrovství světa lyžování v Liberci. Kauza, ve které od začátku padaly výrazy jako nekalé praktiky a pletichy při veřejné soutěži, se týkala dostavby kolejí pro potřeby sportovní akce pořádané v roce 2009.
Firma, která zajišťovala inženýrsko investorskou činnost a výběrová řízení pro mistrovství světa v lyžování zadala, dodatečnou zakázku na dodávku nábytku bez soutěže. Tím měla dodavatelská firma neoprávněně získat tři miliony korun. Média psala o ostudě a ohlásila, že dvěma obviněným hrozí osm let vězení.
V roce 2011 státní zástupce oba muže obžaloval. Jedním z nich byl jednatel investorské firmy Josef Nadrchal, podle kterého šlo o důsledky chyby v projektu, který nepočítal s nábytkem, což se muselo narychlo řešit.
V roce 2014 oba obviněné Okresní soud v Liberci zprostil obvinění. Podle soudu došlo k obejití zákona, avšak přidělení zakázky jedné firmě bylo v tu chvíli jedinou možností, jak rekonstrukci stihnout do termínu akce.
Státní zástupkyně se odvolala. Okresní soud v Liberci poté zprostil oba muže obžaloby ještě dvakrát, celkem byli u obecných soudů zproštěni obvinění třikrát. Není to trestný čin a obohacení se neprokázalo, uvedl tehdy předseda soudu. Definitivně případ ukončil Nejvyšší soud v roce 2016.
ÚS: Poplatek mohl být vyměřen, k zásahu nedošlo
Josef Nadrchal se začal domáhat odškodnění podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Jak shrnuje ústavní stížnost, soud v žalobě na ministerstvo spravedlnosti přiznal Nadrchalovi částku 82 tisíc a náklady řízení ve výši 31 tisíc, ostatní nároky zamítl. Josef Nadrchal proti rozhodnutí podal v roce 2017 odvolání. Za to byl samosoudkyní obvodního soudu vadně poučen a vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 42 069 Kč. „Stěžovatel soudní poplatek nezaplatil a v souladu s (vadným) poučením podal k obvodnímu soudu námitky proti usnesení obvodního soudu ze dne 15. 11. 2017,“ stojí v ústavní stížnosti.
Senát předsedkyně Kateřiny Šimáčkové stížnost zamítl. Pro posouzení projednávané ústavní stížnosti bylo stěžejní, že obecné soudy rozhodovaly ve věci až v době po nabytí účinnosti zákona č. 296/2017 Sb., jímž byl novelizován zákon o soudních poplatcích, vysvětlil Ústavní soud. Uvedená novela zavedla s účinností od 30. 9. 2017 poplatkovou povinnost i ve vztahu k řízením podle zákona č. 82/1998 Sb., které bylo do té doby od soudních poplatků osvobozeno, uvádí Ústavní soud v rozhodnutí.
„Pakliže stěžovatel podal odvolání až 25. 10. 2017, tedy po nabytí účinnosti uvedené novely zákona o soudních poplatcích, soudní poplatek za odvolání mu v souladu s platnou a účinnou právní úpravou mohl být vyměřen. Z těchto důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že k zásahu do základních práv stěžovatele nedošlo,“ uvedl v závěru rozhodnutí Ústavní soud.
Otázky, které český stát neodpoví
Vyškrtnutím ze seznamu stížností český stát už neodpoví na otázky Evropského soudu pro lidská práva:
Měl stěžovatel přístup k soudu, vzhledem k tomu, že jeho odvolání nebylo přezkoumáno, protože odmítl uhradit náklady řízení? Dostalo se stěžovateli spravedlivého řízení před Ústavním soudem?
Bylo rozhodnutí Ústavního soudu konkrétní ve vztahu k bodům stížnosti a bylo řádné odůvodněné?
Za předpokladu, že stěžovatel řádně vyčerpal opravné prostředky, byla délka trestního řízení proti němu slučitelná s podmínkou projednání věci v „přiměřené lhůtě “ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy?
Irena Válová
