Právník Ondřej Závodský byl na přelomu let 2017 a 2018 odvolán z funkce náměstka na ministerstvu financí v souladu se zákonem. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil dva roky starý rozsudek Městského soudu v Praze, který vyhověl Závodského žalobě. Městský soud musí rozhodovat znovu, zjistila ČTK z úřední desky. Úspěšnou kasační stížnost k NSS podával náměstek ministra vnitra pro státní službu, tedy odvolací správní orgán.
Závodský musel funkci opustit na základě rozhodnutí státního tajemníka ministerstva financí krátce poté, co se ministryní stala Alena Schillerová (ANO). Podkladem pro jeho odvolání ze služebního místa se stala nová systemizace schválená tehdejší vládou Andreje Babiše (ANO). Systemizace je rozhodnutí o počtu služebních a pracovních míst ve státní správě.
Podle městského soudu rozhodl státní tajemník o odvolání Závodského ze služebního místa nezákonně. Rozhodnutí totiž vydal už 27. prosince 2017, ovšem systemizace byla účinná až od 1. ledna 2018. Podle NSS však skutečnost, že systemizace a změna organizační struktury nabyly účinnosti až 1. ledna, nebrání tomu, aby „úkony týkající se služebního poměru byly činěny již před tímto datem, pokud jejich účinky jsou odloženy až do 1. ledna 2018“.
Podle NSS také není z hlediska zákona podstatné, s jakým časovým předstihem se Závodský o zrušení služebního místa a svém odvolání dozvěděl. „Ze zákona o státní službě ani z jiného právního předpisu nevyplývá, že by měl odvolávaný státní zaměstnanec dostat nějaký prostor pro adaptaci na vzniklou situaci,“ stojí v rozhodnutí. NSS připomněl, že státní zaměstnanec je dostatečně chráněn tím, že v případě odvolání má být převeden na jiné služební místo anebo zařazen mimo výkon služby až na šest měsíců s osmdesátiprocentním platem.
Mohlo by vás zajímat
„Právní úprava je v tomto ohledu zcela jednoznačná a každý státní zaměstnanec jmenovaný na služební místo představeného by si měl být vědom toho, že z tohoto místa může být v případě jeho zrušení odvolán. Lze tedy uzavřít, že není podstatné, kdy se žalobce dozvěděl, že jím zastávané služební místo bude zrušeno,“ uvedl NSS.
Závodský v minulosti argumentoval také tím, že systemizace byla účelová a nesledovala legitimní cíle. Změny se totiž převážně dotkly náměstků, kteří byli členy či sympatizanty KDU-ČSL, tedy koaličního partnera z předchozí vlády. Zmínil i své osobní rozpory se Schillerovou, které podle něj zahrnovaly jak rozdílný světonázor, tak i záležitosti spojené s problematikou hazardních her.
Závodský, který později působil v Nadačním fondu proti korupci, se u soudů původně neúspěšně snažil zrušit systemizaci jako takovou. NSS mu ale tehdy vzkázal, že vládní rozhodnutí o počtu služebních a pracovních míst ve státní správě nelze přímo napadnout správní žalobou. Soudy se jím ale mohou zabývat jako podkladovým aktem, když řeší například právě žaloby úředníků odvolaných či přeřazených na základě systemizace.
