Na rovnost zbraní, kontradiktornost řízení a zákonnost použití audiovizuálních sledovacích prostředků v myslivně při vyšetřování slovenského premiéra Roberta Fica z trestného činu pytláctví se vlády Slovenska ptá Evropský soud pro lidská práva. Pytláctví mělo být zdrojovým trestným činem pro praní špinavých peněz. Slovensko má rovněž předat příkazy vydané v tomto případě. Nahrávky ze sledované lovecké chaty unikly do médií.
Vyplývá to z oznámení Evropského soudu pro lidská práva o komunikaci stížnosti Roberta Fica proti Slovensku slovenské vládě. Fico podal stížnost do Štrasburku 25. května 2023. Dne 6. listopadu 2023 položil Evropský soud pro lidská práva stranám otázky a požádal o vydání dokumentů.
Stížnost se týká sledování a nahrávání soukromých schůzek Fica v myslivecké chatě v souvislosti s vyšetřováním podezření, že se dopustil praní špinavých peněz, jejichž zdrojem bylo pytláctví, nošení a použití zbraně. K událostem došlo v době, kdy byl Robert Fico opozičním poslancem.
Úplný text komunikace ve stížnosti Fico v. Slovensko, jak ji Soud zveřejnil 27. listopadu 2023, je zde:
ESLP se ve svých otázkách účastníkům řízení mimo jiné ptá, zda se panu Ficovi dostalo spravedlivého procesu v řízení o stížnosti, kterou podal u Ústavního soudu pro nezákonné a svévolné použití sledovacích opatření, zda použití těchto opatření bylo zákonné a nezbytné, a zda nebyla použita k jiným účelům, než jak příslušné ustanovení zákona předpokládá
Soud povolil nasazení sledovací techniky u myslivny
Stěžovatel Robert Fico se narodil v roce 1964, žije v Bratislavě, je lídrem sociálně demokratické strany SMER a stal se počtvrté předsedou vlády Slovenska, uvádí o stěžovateli ESLP. „Začátkem ledna 2021 zahájila Národní agentura pro vyšetřování organizovaného zločinu trestní stíhání jedné nebo více neznámých osob pro podezření z přitěžující formy pytláctví. Přitěžujícím faktorem bylo použití zbraně a nošení zbraně a nejvyšší možný trest odnětí svobody na pět let.“
„V dubnu 2021 byl Okresním soudem v Nitře vydán příkaz povolující použití tajných sledovacích zařízení vně myslivny, kterou v té době používal pan Fico pro účely nesouvisející s lovem a která se nacházela v dotyčné honitbě. Trestní zákoník stanoví, že takové opatření lze přijmout při vyšetřování trestných činů, u kterých hrozí trest odnětí svobody až na tři roky,“ popisuje události dále Soud.
Proč myslivna? Protože Fico měl prát peníze z pytláctví
Začátkem července 2021 byl vydán nový příkaz, tentokrát na použití tajných sledovacích zařízení uvnitř myslivny. „Takové opatření je povoleno pouze při vyšetřování určitých druhů trestných činů, která zahrnují praní výnosů z trestné činnosti (legalizácia výnosu z trestné činnosti). V příkazu bylo uvedeno, že zdrojem výnosů z praní špinavých peněz, bylo nelegální pytláctví,“ uvádí dále Soud.
„Zdá se, že všechny nahrávky získané mimo myslivnu byly zničeny, protože informace z nich získané nebyly pro vyšetřování užitečné. Nicméně záběry zevnitř lovecké chaty se 25. října 2021 objevily v médiích a ukazovaly sérii setkání pana Fica s politickými spojenci, právníky a dalšími osobami, jak projednávají politické, právní a soukromé záležitosti,“ stojí v popisu faktů případu.
Pokud by Fico nebyl pytlák, nemohl prát špinavé peníze
V reakci na to provedlo přezkum státní zastupitelství v Nitře, které zjistilo, že obvinění uvedená v rozhodnutí o zahájení vyšetřování bylo nemístné, nebylo podloženo a bylo nepřezkoumatelné. Vyšetřovatel navíc neprovedl zásadní ústní důkazy, a provedené důkazy nedávaly vůbec žádný důvod k podezření.
„V každém případě bylo obvinění z pytláctví s přitěžující okolností nošení lovecké zbraně nesprávné; mělo být vzneseno obvinění z běžného pytláctví. To by znamenalo trest maximálně dva roky vězení a používání tajných sledovacích zařízení by v případu nebylo povoleno. Kromě toho, pokud by neexistovaly důvody k podezření z pytláctví, nemohlo by existovat žádné podezření z praní špinavých peněz,“ shrnuje dále fakta ESLP.
Vyšetřovatel, který vyšetřování zahájil, byl obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby v dubnu 2022; řízení v této věci probíhá. Samotné rozhodnutí o vyšetřování bylo zrušeno.
ÚS: Stížnost se netýká vyšetřování, nýbrž úniku do médií
V prosinci 2021 podal Robert Fico stížnost k Ústavnímu soudu. „Dovolávaje se mimo jiné svého práva na soudní ochranu a ochranu svého soukromí, tvrdil, že souhlas okresního soudu s monitorováním jeho osoby byl nezákonný, svévolný a měl postranní úmysl ho politicky zdiskreditovat,“ shrnuje obsah stížnosti Soud.
Ústavní soud prohlásil stížnost za nepřípustnou dne 24. listopadu 2022 s tím, že úroveň přezkumu okresního soudu ve věci byla omezena typem předmětného řízení a že podezření ze zneužití pravomoci ze strany vyšetřovatele bylo prověřováno v jiném souboru řízení. Vyšetřování bylo ukončeno, což zbavilo pana Fica následků. Ústavní soud se domníval, že jádro Ficovy stížnosti má co do činění s únikem informací do médií a rozhodl, že jakákoli tvrzení musí být nejprve vznesena před obecnými soudy.
„Pan Fico nebyl nikdy obviněn ani zadržen za podezření z pytláctví,“ uvádí Soud.
V myslivně slovenský stát porušil čtyři články Úmluvy
V nesouvisejícím řízení byla 19. dubna 2021 proti Robertu Ficovi a dalším dvěma osobám vznesena obvinění v souvislosti s různými trestnými činy souvisejícími „v podstatě se zřízením a provozování systému pro uplatňování nepatřičného vlivu v rámci donucovacích orgánů a daňových orgánů, včetně získávání důvěrných informací o politických oponentech a dalších lidech s cílem je zdiskreditovat“.
„Tato obvinění však musel stáhnout generální prokurátor z důvodu procesních vad a různých pochybení ve skutkovém stavu toho, co bylo panu Ficovi vytýkáno,“ dodává dále Soud s odkazem na stížnost Kaliňák a Fico v. Slovensko ze dne 28. února 2023.
Ve stížnosti na sledování v myslivně z letošního května si Robert Fico u Evropského soudu pro lidská práva stěžuje na porušení práv podle článků 6 § 1 (právo na spravedlivý proces), článku 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života), článku 13 (právo na účinný prostředek nápravy) a článku 18 (hranice použití omezení práv) Evropské úmluvy o lidských právech.
Otázky, které Evropský soud pro lidská práva položil stranám:
1. Byl stěžovatel v řízení o jeho ústavní stížnosti spravedlivě slyšen při rozhodování o jeho občanských právech a povinnostech v souladu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy? Byly zejména dodrženy zásady kontradiktornosti a rovnosti zbraní s ohledem na jeho tvrzení, že Ústavní soud přijal své rozhodnutí ze dne 24. listopadu 2022 poté, co získal dodatečné informace, aniž by stěžovateli dal možnost se k nim vyjádřit?
2. Došlo s ohledem na napadené používání skrytých audiovizuálních záznamových zařízení k porušení stěžovatelova práva na respektování jeho soukromého života v rozporu s článkem 8 Úmluvy? Bylo použití takových zařízení v souladu se zákonem a nezbytné podle článku 8 § 2?
3. Měl stěžovatel k dispozici účinný vnitrostátní opravný prostředek pro své stížnosti podle článku 8 Úmluvy, jak vyžaduje článek 13 Úmluvy?
4. Pokud byla v projednávané věci použita skrytá audiovizuální záznamová zařízení, byla omezení, uvalená na stěžovatelovo právo na respektování jeho soukromého života podle čl. 8 Úmluvy, použita pro jiný účel, než jaký předpokládá toto ustanovení, v rozporu s článek 18 Úmluvy (viz shrnutí platných zásad ve věci Merabishvili v. Gruzie [GC], č. 72508/13, §§ 287-317, 28. listopadu 2017)?
Evropský soud pro lidská práva současně žádá vládu Slovenska, aby Soudu poskytla kopie příkazů ze dne 18. dubna a 4. července 2021 a veškerou relevantní dokumentaci v této souvislosti (včetně, ale nikoli výhradně, žádostí o takové příkazy a jakékoli dokumentace týkající se použití a možného zničení materiálu získaného jejich implementací). „Zejména pokud by byl materiál shromážděný dne 18. dubna 2021 zničen, vláda se žádá, aby vysvětlila důvody a okolnosti a podpořila tyto informace poskytnutím příslušné dokumentace,“ uvádí Evropský soud pro lidská práva.
Irena Válová
