Ústavní soud (ÚS) dal novou šanci na odškodnění muži, kterého v roce 2016 napadla a neoprávněně zadržela policejní hlídka. Policisté za to byli odsouzeni, stát mu ale nevyplatil žádnou náhradu újmy, a to s poukazem na promlčení nároku. ÚS vyhověl mužově stížnosti, sporem se bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 7.
„Státem vznesená námitka promlčení může být v podobných případech v rozporu s dobrými mravy,“ řekl soudce zpravodaj Jan Wintr. Není podle něj přípustné, aby se oběť policejního násilí kvůli procesním těžkostem nedomohla náhrady újmy. Další ústavní soudce Pavel Šámal poukázal na „nevstřícnou“ právní úpravu, která by zasluhovala změnu. Pro oběti totiž není snadné včas rozpoznat, zda se mají spoléhat na přiznání náhrady újmy přímo v trestním řízení, anebo paralelně žalovat stát.
Úplný text dnešního nálezu je zde:
Incident se odehrál 2. září 2016. Muže zastavila policejní hlídka. Jeden z policistů při kontrole dokladů muže fyzicky napadl a poté jej hlídka odvezla na služebnu, kde byl několik hodin neoprávněně zadržován. Oba policisté byli později odsouzeni za zneužití pravomoci úřední osoby a jeden z nich i za omezování osobní svobody.
Mohlo by vás zajímat
Šámal: Takto stát postupovat nemůže
Trestní soud muže odkázal s nárokem na náhradu újmy do civilního řízení. Konstatoval totiž, že policisté si počínali nezákonně při plnění úkolu státu, a proto za vzniklou újmu odpovídá stát. Muž nárok uplatnil u ministerstva vnitra. Nedočkal se reakce, a proto podal žalobu. Ministerstvo vzneslo námitku promlčení. Uvedlo, že šestiměsíční lhůta začala běžet už 2. září 2016, tedy v den incidentu, kdy se muž podle vnitra zároveň dozvěděl o vzniklé újmě.
Obvodní soud pro Prahu 7 žalobu zamítl a dal za pravdu ministerstvu. Městský soud v Praze rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud následně mužovo dovolání odmítl. Ústavní soudci nyní vrátili spor na úplný začátek. Muž se od počátku účastnil trestního řízení jako poškozený a nemohl předjímat, že měl zároveň podat i žalobu podle zákona o odpovědnosti státu. Dozvěděl se to až na konci trestního řízení, předtím nebyl náležitě poučen.
„Tato situace nebyla vyvolaná poškozeným, který v podstatě udělal všechno správně. Hlásil incident na Generální inspekci bezpečnostních sborů, přihlásil se s nárokem na náhradu újmy. Problém byl spíše v tom, že jej stát řádně nepoučil, že musí včas žalovat i stát podle zákona o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,“ uvedl Wintr.
„Takto stát postupovat nemůže. Nemůže říkat, že jeden orgán pochybil, ale druhý orgán, ministerstvo vnitra, to nezajímá a uplatní námitku promlčení,“ doplnil soudce Šámal.
Věcí se zabývá ESLP
ÚS přezkoumával rozhodnutí, která se týkala jen pochybení jednoho z policistů. Nárok na náhradu újmy způsobené druhým policistou tvoří samostatnou větev případu, ve které paradoxně soud loni stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Muž se pak obrátil k Evropskému soudu pro lidská práva, který se stížností zabývá.
Wintr připustil, že dnešní rozhodnutí je opačné než to loňské. Tehdy však šlo o odmítavé usnesení, nyní o nález, který má vyšší váhu.
(čtk, ire)
