Dlouho vyhlížená novela energetického zákona, která otevře cestu ke sdílení elektřiny a startu komunitní energetiky, bude zřejmě přijata až začátkem příštího roku. Takový je odhad poslance a předsedy sněmovního podvýboru pro energetiku Róberta Telekyho. „Pokud bude trvat politická shoda na podobě této právní úpravy, tak vzhledem k legislativním lhůtám očekávám, že by novela energetického zákona mohla vyjít ve Sbírce zákonů v prvním kvartálu roku 2024,“ řekl Róbert Teleky během sympozia Ekonomického deníku na téma Komunitní energetika na startovací čáře.
Róbert Teleky, který ve sněmovně zastupuje KDU-ČSL, dále popsal změny přijaté během jednání hospodářského výboru dne 19. října. Výbor odsouhlasil pozměňovací návrh, který umožní, aby se členy energetických společenství mohly stát také příspěvkové organizace měst a obcí. Tedy například školy nebo sportovní zařízení. Současně však členové výboru nepodpořili další návrh, který by odboural omezení hlasovacích práv obcí v energetických společenstvích.
Další řečník, senátor Herbert Pavera (TOP 09) očekává, že horní komorou projde návrh novely energetického zákona známý jako Lex OZE 2 hladce. Podporují jej totiž strany vládní koalice, ale i ty opoziční. Výhrady má k tomu, že v návrhu není obsažen přechod zpět k součtovému měření elektrické energie. „I když v senátu nějaké výhrady budou, tak očekávám, že zákon podpoříme, aby byl co nejdříve schválen a nabyl účinnosti,“ uvedl senátor Pavera.
Herbert Pavera dodává, že projekty v oblasti zelené energetiky nejsou pro obce nic nového či neznámého. Sám jako starosta obce Bolatice prosadil výstavbu střešních solárních elektráren již v roce 2011 a obec pokračuje v jejich instalaci také letos. Novinkou je tedy jen možnost vyrobenou elektřinu sdílet mezi různými odběrnými místy.
Senátor by uvítal změnu postoje obyvatel i řady komunálních politiků k větrné energetice. „Víme, kolik fotovoltaika stojí a kolik peněz nám to ušetří. Co je problém u nás na vesnici, je určitá nechuť investovat do větrných elektráren. Vím, že větrníky lidem kazí výhled do krajiny, ale mohly by vyrábět zelenou energii, která by pomohla obcím a městům nahradit dražší elektřinu ze sítě,“ zmínil Pavera.
V navazující debatě vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla připomněl změny, které přinesla předchozí novela Lex OZE 1. „U solárních projektů do 50 kilowattů by se už nemělo stávat, že by po vás někdo chtěl stavební povolení. Nemusíte ani řešit územní rozhodnutí, když jsou panely umístěny na stavbě. Tady je limit 100 kilowattů. Navíc je zde zrychlené povolovací řízení, které trvá maximálně 40 dnů,“ řekl Neděla.
Koordinátor komunitní energetiky ve Svazu moderní energetiky Martin Ander zmínil změnu vyhlášky Energetického regulačního úřadu, která od počátku letošního roku umožňuje sdílení elektřiny v rámci jednoho bytového domu. „Výhodou je, že domovní rozvody elektřiny nejsou součástí veřejné elektrické sítě, tudíž za sdílenou elektřinu z fotovoltaiky na střeše domu se neúčtuje distribuční poplatek. Je to jedna z věcí, které mohou zlepšit ekonomiku sdílení elektřiny,“ uvedl Ander.
Debata o hlasovacích právech ve společenství
René Neděla ve svém úvodním vystoupení na sympoziu Komunitní energetika na startovací čáře popsal úpravu energetických společenství a sdílení elektřiny v novele Lex OZE 2. Zaměřil se třeba na otázku, zda je vhodné omezit hlasovací práva členů energetických společenství. Sám je spíše příznivcem takového limitu. „Proto jsme tam dali těch 10 procent. Byla velká diskuze, jestli municipality by neměly mít jisté zvýhodnění, protože budou společenství vytvářet,“ řekl Neděla (více se dočtete na odkazu zde: https://ekonomickydenik.cz/nedela-omezeni-hlasovacich-prav-u-clenu-energetickych-spolecenstvi-dava-smysl-vychazi-i-z-unijni-legislativy/)
Na změny obsažené v novele energetického zákona se zaměřila také Kateřina Šveřepová, partnerka advokátní kanceláře Císař Češka Smutný. Zmínila třeba to, že energetické společenství může mít právní podobu družstva, spolku či jiné korporace. Po založení jej vedení musí zaregistrovat u Energetického regulačního úřadu, až poté se může pustit do stavby energetického zdroje.
Ivo Marcin, ředitel odboru strategie a mezinárodní spolupráce Státního fondu životního prostředí, doplnil možnost dotační podpory z Modernizačního fondu. „Co se týká avizované výzvy podpory rozvoje energetických společností, je připravena výzvy, která je skutečně na spadnutí. Bude vyhlášena v několika málo dnech a příjem podpory bude spuštěn od prosince,“ zmínil Ivo Marcin (více o jeho vystoupení se dočtete na odkazu zde).
Pokud se chce totiž větší obec nebo město začít bavit o komunitní energetice, musí dobře znát svůj výchozí stav. Jenže podle místopředsedy Svazu měst a obcí a primátora Olomouce Miroslava Žbánka (ANO) tomu v mnohých případech tak není. „Máme zkušenost, že řada měst nemá ani tu úplně elementární představu o tom, jak to na jeho území funguje, jaké jsou energetické spotřeby, respektive kde a co se spotřebovává. Nebo jak město funguje v tomto ohledu z pohledu zřizovatelských organizací, ať už příspěvkových, nebo městských,“ uvedl Ždánek.
Sdílení elektřiny v rámci společenství nemusí být vždy nejvýhodnějším řešením, domnívá se ředitel projektu Domy Sobě Stanislav Gaj. Co se týká panelových domů, ekonomicky se vyplatí spíš sdružení všech bytových jednotek do jednoho odběrného místa a následné využití elektřiny ze solárních panelů. V modelovém příkladu vychází návratnost investice necelých 5 let, zatímco v případě energetického společenství s fotovoltaikou a baterií je to 6,5 roku (a bez baterie dokonce 13 let).
Novela energetického zákona Lex OZE 2 je nyní ve druhém čtení v poslanecké sněmovně. Hospodářský výbor již návrh projednal a navrhl v něm několik změn a doplnění. Ve středu 1. listopadu se k návrhu vyjádří výbor pro životní prostředí. Poté může být návrh schválen ve třetím čtení. Pokud se schvalování neprotáhne, mohlo by se podařit stihnout plánovanou účinnost od 1. ledna 2024.
(dtr, red)
Poděkování za podporu sympozia patří partnerům, společnosti Veolia Energie ČR a projektu
