Rejstřík trestů vznikl jako samostatný subjekt na základě zákona z roku 1994 Foto: Pixabay

Rejstřík trestů zřejmě bude nově patřit pod ministerstvo spravedlnosti

Rejstřík trestů zřejmě nebude samostatnou organizační složkou státu, ale začlení se pod ministerstvo spravedlnosti. Změnu má přinést novela, kterou dnes senátní ústavně-právní výbor podpořil. Rejstřík vede evidenci trestních odsouzení, důvod k jeho samostatné existenci odpadl podle předkladatelů po elektronizaci celé agendy. Pravidla pro poskytování opisů a výpisů z rejstříku novela nemění.

Rejstřík trestů vznikl jako samostatný subjekt na základě zákona z roku 1994. Předtím evidenci vedla státní zastupitelství, respektive prokuratury. V době přijetí zákona vyžadovalo vedení evidence rozsáhlou práci s písemnými dokumenty.

„Zřízení úřadu, který se bude věnovat výlučně správě této evidence, tak bylo ve své době odůvodnitelné. S ohledem na elektronizaci celé agendy je toto ale již překonáno,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti v předkládací zprávě. Evidence trestů a evidence vybraných přestupků nyní představují zřejmě jediné seznamy, které spravuje samostatná organizační složka státu zaměřená výlučně na vedení záznamů.

Pravidla pro vedení evidence trestů a evidence přestupků zůstanou stejná. Změna nenastane ani ve vymezení případů, kdy lze žádat informace z těchto rejstříků, návrh pouze nově umožní poskytovat tato data v anonymizované podobě pro vědecké a výzkumné účely.

Ministerstvo si od začlenění rejstříku do své struktury slibuje zefektivnění řízení evidence i úsporu provozních výdajů. V rejstříku nyní podle tabulek pracuje 34 zaměstnanců, v roce 2019 jich bylo 50. Pod ministerstvo se má převést 31 z těchto míst.

(čtk)