Po osmi letech od podání obžaloby a téměř šest let poté, co ji senát Městského soudu v Praze v čele se soudkyní Blankou Bedřichovou začal projednávat, se tento týden dostal k možnosti pronést svoji závěrečnou řeč advokát Martin Grubner. Podle tvrzení obžaloby jedna z hlavních postav případu, v němž jde o podezření z daňové trestné činnosti se škodou bezmála 60 mil. Kč.

Na začátek nejdříve stručná rekapitulace podstatných milníků celého případu. Trestní řízení započalo již před dvanácti lety, v listopadu 2011, kdy tehdejší policistka hospodářské kriminálky Marta Čumbová započala úkony trestního řízení. Advokát Grubner byl obviněn až na začátku června 2015. Dozor nad vyšetřováním vedla tehdy státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) Dagmar Květoňová. Ta také podala úspěšný návrh na to, aby byl Grubner vzat do vazby. Hned poté se ovšem sama vyloučila pro podjatost.

Od počátku přitom nebylo pochyb, že Květoňová podjatá je: její manžel, Karel Květoň, byl totiž od roku 2009 klientem Grubnerovy advokátní kanceláře. Sám Grubner ještě krátce před vzetím do vazby činil jako advokát kroky v insolvenčním řízení, které se týkalo jedné z firem jejího manžela. Právě podjatost státní zástupkyně Květoňové vedla k tomu, že vazbu Grubnera zrušil stížnostní MS v Praze. Grubner tak v ní strávil měsíc nezákonně.

Procesní vada

To v celém případu hned na počátku založilo závažnou procesní vadu. Státní zástupkyně Květoňová totiž ještě před svým vyloučením činila klíčové procesní úkony, které vedly ke Grubnerovu obvinění. Grubnerova obhajoba jich napočítala celkem 80.

Jako podjatá státní zástupkyně tak rozhodovala Květoňová například o stížnosti Grubnera z března 2015, tedy tři měsíce před jeho obviněním, na vyšetřující policistku Čumbovou. Ta se měla podle něho dopustit zneužití pravomoci úřední osoby a vydírání, když jednomu z obviněných, Robertu Kobetičovi, který v případu figuruje jako tzv. bílý kůň, sepisovala na svém služebním počítači výpověď plné moci, kterou předtím udělil Grubnerovi a tuto výpověď měla následně odeslat ze svého služebního emailu. Kobetiče měla také přimět k tomu, aby na Grubnera podal stížnost na Česku advokátní komoru, přičemž za ním, coby občanem Slovenské republiky, jezdila do Trnavy, aniž by o tom ovšem byly učiněny úřední záznamy. Kobetičovi měla také sdělit, že „pokud tak neučiní, půjde do vazby a následně bude odsouzen.“

Pro svá tvrzení o manipulaci s důkazy ze strany policie předložil Grubner během své závěrečné řeči ještě další důkaz, a to znalecký posudek Ústavu forenzní polygrafie a papíru. Znalec v něm dospěl ke zjištění, že policisté měli vyhotovit pro Roberta Kobetiče i další listiny, týkající se advokáta Grubnera. Ty měl Kobetič navíc odesílat z pošty v Praze, ačkoliv sám opakovaně popřel, že by v té době v Praze pobýval. V době, kdy měl údajně tyto listiny v lednu 2016 odeslat, je přitom ve spise záznam policie o jeho nahlížení do spisu. To však Kobetič ve své výpovědi popřel s tím, že v Praze byl až v červnu 2016 a nikdy do spisu nenahlížel.

Mohlo by vás zajímat

Z pohledu objektivnosti vyšetřování a otázky použitelnosti důkazů z přípravného řízení se vznáší pochybnost nad postupem policie při „vytěžování“ dalšího z tzv. bílých koní, Filipa Hodbodě.  

Spolupracující svědek?

„Od první chvíle spolupracoval s policií. Nahrával na schůzkách, policie ho ujišťovala, že je v pozici spolupracujícího svědka, i když takový institut neexistuje. Stejným lžím byl vystaven i Kobetič. Policejní orgán nesplnil slovo a bylo manipulováno důkazy v jeho neprospěch,“ uvedl v říjnu v závěrečné řeči Hodboďův obhájce.

Právě Hodboď je přitom podle obžaloby vedle Kobetiče dalším, skrze kterého měl advokát Grubner páchat údajnou trestnou činnost. Grubnerova advokátní kancelář totiž nabízela legální služby zakládání a správy firem, tzv. ready-made společností. Hodboď se stal jednatelem jedné z těchto společností, skrze kterou pak mělo docházet k realizaci daňových úniků.  Jak ovšem Grubner upozornil, ve spise jsou zachyceny odposlechy Hodbodě již z roku 2013, na nichž se domlouvá s jednou z obžalovaných, že všechno „hodí na Grubnera“. Sloužit k tomu měla plná moc, kterou měl Hodboď Grubnera pověřit svým zastupováním. Ta se ovšem netýkala právních úkonů coby jednatele dané společnosti, ale pouze fyzické osoby a s tímto mylným výkladem podle Grubnera dosud pracuje i obžaloba.

Sám Hodboď ve své výpovědi v hlavním líčení v dubnu 2019 uvedl, že nechápe, proč je vlastně mezi obviněnými, protože uzavřel s policisty dohodu, že bude „spolupracující svědek“, který bude pro policisty monitorovat veškeré schůzky se zájmovými osobami.

Policisté takto zkoušeli získat ke „spolupráci“ i dalšího z obžalovaných, Romana Žahoura. Ten ve své výpovědi u hlavního líčení uvedl, že mu policisté nabídli, aby si vzal odposlouchávací zařízení a zašel z Grubnerem „vytáhnout nějaké informace o této věci“. Což ovšem odmítl.

Podle Grubnera je tak prokázáno, že vyšetřující policisté postupovali vůči němu zaujatě a bylo manipulováno jak s těmito obžalovanými, tak s některými podstatnými dokumenty ve spise.

Vyrábění důkazů

„Cíleně a úmyslně tak policejní orgán postupoval nejen u obžalovaného Kobetiče, ale i u obžalovaného Hodbobě, se kterým byli, jak obžalovaný vypověděl, jeden tým. To vše mělo fatální dopad na zahájení a průběh mého trestního stíhání. Prostřednictvím těchto dvou obžalovaných manipuloval policejní orgán s průběhem a výsledky přípravného řízení v můj neprospěch. A nyní je prokázáné, že dokonce uměle vyráběl důkazy, které zakládal do trestního spisu. Tímto nezákonným jednáním policejní orgán docílil, že tito obžalovaní pod vlivem policejního orgánu a s příslibem různých výhod v trestním řízení nepravdivě vypovídali proti mně, protože policejní orgán svojí podporou a příslibem výhod v trestním řízení zcela evidentně motivoval obžalované nejenom k jejich nepravdivým výpovědím. Nelze totiž vyloučit, že by obžalovaný Hodboď a obžalovaný Kobetič jednali jinak, kdyby je neovlivňoval a nepodporoval policejní orgán,“ uvedl v závěrečné řeči Grubner.

Podle Grubnera, ale i dalších obhájců je otázkou, zda tímto postupem policie nechtěla odpoutat pozornost od jiných důkazů a možných podezřelých. „Policejní orgán absolutně rezignoval na prověřování činnosti advokátů JUDr. Kroulíka a JUDr. Židka. Dále policejní orgán nevyslechl jako svědky žádného z odběratelů společností KRM nebo Vanfi, aby si ověřil materiální stránku tvrzeného plnění,“ dodal Grubner.

Ten dále odmítl tvrzení obžaloby, že by se jakkoliv podílel na tvrzené trestné činnosti. „Neexistuje žádná příčinná souvislost mezi odběrateli reklamních služeb a zboží, kteří zcela zjevně obchody ujednali nejméně v roce 2010, a mým jednáním, které spočívalo výlučně v převodu tzv. ready-made společností. Žádné mé jednání související se založením, vznikem a prodejem společnosti MG Investment s.r.o. nemohlo vést a nevedlo ke spáchání trestného činu a způsobení škody českému státu,“ uzavřel Grubner.

Petr Dimun