Zbrojní průkaz v České republice nevydala česká policie muži, který při silniční kontrol na Slovensku nadýchal alkohol a byl tam odsouzen trestním příkazem. Doma proto nesplnil podmínku bezúhonnosti. Ke ztrátě zbrojního průkazu stačí, že byl v cizině pravomocně odsouzen za trestný čin, jehož skutková podstata odpovídá podstatně úmyslného trestného činu podle české právní úpravy. A to i v případě tvrzení, že šlo o nedbalostní jednání.
Muž nadýchal podle přepočtu slovenského měření více než jedno promile alkoholu poté, co ho v jeho voze Audi A6 ve dvě hodiny odpoledne zastavila hlídka ze Senice v Sobotišti na silnici II. třídy u Rolnického družstva. Alkohol u řidiče potvrdila opakovaná dechová zkouška.
V roce 2017 byl Okresním soudem Senice odsouzen trestním příkazem k peněžitému trestu 400 eur a zákazu řízení na jeden rok. V říjnu 2021 muži Krajské ředitelství Jihomoravské policie odmítlo vydat nový zbrojní průkaz, protože nesplnil podmínku bezúhonnosti. Odvolání zamítlo policejní prezidium jako správní orgán. Muž podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně, kterou soud rovněž zamítl.
„Pro ztrátu bezúhonnosti nepostačuje pravomocné uznání viny ze spáchání jakéhokoliv úmyslného trestného činu v zahraničí. Na bezúhonnost mají vliv pouze takové činy, které lze i podle české právní úpravy kvalifikovat jako úmyslné trestné činy,“ uvedl mimo jiné Krajský soud v Brně. Podle rozsudku šlo právě o takový případ.
Ve sporu s policejním prezidiem podal muž kasační stížnost, která byla rovněž zamítnuta. Úplný text rozsudku z 31. října 2023 je zde.
Správní soud nezkoumá, zda dotyčný v cizině spáchal nebo nespáchal trestný čin, nýbrž jen porovnává, zda jeho jednání naplňuje znaky trestného činu také v České republice, vysvětlil Nejvyšší správní soud postup krajského soudu.
Trestný čin i v ČR
V zahraničí byl muž uznán vinným, rozsudek nabyl právní moci, a proto je pro soud takto prokázaný skutek nezpochybnitelný. „Dále uvedl, že správní orgány správně přistoupily k posouzení, zda lze skutek popsaný ve skutkové větě odsuzujícího trestního rozkazu slovenského soudu podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 trestního zákoníku,“ citoval NSS z rozsudku Krajského soudu.
Čin, za který byl muž odsouzen na Slovensku, je nutné kvalifikovat jako trestný čin také v České republice, uzavřel Krajský soud.
S takovou interpretací zákona muž nesouhlasil: „Dle jeho názoru nelze slučovat kategorii naplnění znaků určitého trestného činu s pouhým porovnáním znění dvou skutkových podstat odlišných právních úprav. Naopak by měl reflektovat veškeré rozdílnosti těchto dvou poměrně odlišných právních systémů,“ uvedl v kasační stížnosti, kde také polemizoval s měřením na Slovensku, kdy alkohol v krvi byl prokázán jinak, než českými soudy „aprobovaným způsobem“.
Podle stěžovatele § 22 zákona o zbraních požaduje pro ztrátu bezúhonnosti, aby se držitel zbrojního průkazu dopustil buď některého z taxativně vyjmenovaných trestných činů nebo úmyslného trestného činu. Pokud jde o nedbalostní trestný čin, musel by být spáchán v souvislosti s držením zbraně.
Naplňuje znaky ohrožení pod vlivem návykové látky
Podle Nejvyššího správního soudu se však krajský soud zabýval případem velmi podrobně, dokonce jednou rozhodnutí policie zrušil a vrátil k dalšímu řízení. Rozhodnutí nakonec podložil argumenty, odůvodnil a závěry podložil zákonnou úpravou.
Za bezúhonného také není považován pro účely zákona o zbraních ten, kdo byl v cizině pravomocně uznán vinným činem, jehož znaky odpovídají znakům některého z trestných činů uvedených v českém zákoně o zbraních, připomenul poté Nejvyšší správní soud.
„Podle § 274 trestního zákoníku ten, kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti,“ uvedl NSS.
Podle soudu je „skutkové zjištění“ na Slovensku nezpochybnitelné. „S ohledem na nezpochybnitelnost skutkového zjištění, že stěžovateli byly naměřeny hodnoty 0,57 mg/l a 0,53 mg/l alkoholu v dechu, tedy 1,19 g/kg a 1,10 g/kg alkoholu v krvi, je nutno ve světle konstantní soudní judikatury uzavřít, že jednání popsané v rozsudku Okresného súdu Senica naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 trestního zákoníku,“ uvedl soud.
U ohrožení pod vlivem je úmysl předpokládán
Podle poznatků lékařské vědy by žádný řidič nebyl schopen s takto vysokou hladinou alkoholu v krvi bezpečně řídit motorové vozidlo, nebyl je schopen bezpečně řídit ani stěžovatel. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že krajský soud nepochybil, pokud čin, pro který byl stěžovatel odsouzen na území Slovenské republiky, kvalifikoval také jako trestný čin dle českého trestního zákoníku, uvedl NSS.
Podle soudu na věci nic nemění polemika, zda šlo o úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin, uvedl soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu z roku 2012, kde soud uvedl: „… k závěru o naplnění určité formy zavinění je dostačující, jestliže ji lze dovodit z učiněných a ve výroku o vině v rozsudku uvedených skutkových zjištění, aniž by současně bylo ve skutkové větě výroku o vině výslovně vyjádřeno, o jakou formu zavinění se jedná.“
„Právě shora uvedené naplnění znaků přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 trestního zákoníku je přečinem, u něhož je úmysl předpokládán. Ačkoliv si pachatel (stěžovatel) může svůj nastalý stav přivodit nedbalostně, popř. naplnit některý se znaků skutkové podstaty nedbalostním jednáním, rozhodujícím pro naplnění skutkové podstaty trestného činu je samotné započetí výkonu zákonem předpokládané činnosti,“ uvedl NSS s odkazem na komentář k trestnímu zákoníku.
Irena Válová
