Mezi zaměstnanci soudů roste nespokojenost s tím, jakým způsobem jsou rozdělovány prostředky na navýšení jejich platů. Na Okresním soudu v Liberci (OS) proto vznikl dopis ministrovi spravedlnosti Pavlu Blažkovi, pod který se nyní sbírají podpisy zaměstnanců na dalších soudech. „Tímto dopisem tedy prosíme o vyjádření, proč nedošlo k navýšení tarifních platů tak, jak bylo avizováno,“ uvádí se v textu dopisu, který má Česká justice k dispozici.
Způsob rozdělování prostředků na navýšení platů pro justiční administrativu vyvolal na některých soudech rozčarování. O navýšení objemu prostředků na mimotarifní složku platu pro zaměstnance soudů od minulého roku vyjednávali zástupci justice v čele s místopředsedou Nejvyššího soudu (NS) Petrem Šukem. V září konečně soudy obdržely slíbenou částku.
Na některých soudech se však prostředky rozdělily formou odměn. To je i případ OS v Liberci. Z tohoto důvodu zaměstnanci iniciovali vznik dopisu pro ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Pracovníci vyjadřují nespokojenost s realizací příslibu navýšení platů. Arch nyní podepisují zaměstnankyně a zaměstnanci na ostatních soudech.
„Na Okresním soudu v Liberci pracuji na trestním úseku více jak 20 let. V České justici a také v médiích bylo sděleno, že zaměstnanci dostanou ještě letos přidáno v průměru 1 500-1 700 Kč hrubého měsíčně s tím, že platy jim budou dále růst i příští rok, a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře. Pochopili jsme to tak, že k výplatě každý měsíc dostaneme shora uvedenou částku. Jaké ale bylo naše překvapení, když jsme tyto peníze dostali jako „pololetní odměny“, což je nenároková složka, kdy nakonec neodpovídala ani částka za měsíc, která u nás na soudě byla 1 100 Kč, nikoliv 1 500-1 700 Kč. Takže došlo k situaci, že někteří zaměstnanci dostali méně, jiní více, podle zásluh,“ uvádí se ve zmíněném dopise. „Tímto dopisem tedy prosíme o vyjádření, proč nedošlo k navýšení tarifních platů tak, jak bylo avizováno, tedy, že každý dostane přidáno 1 500 – 1 700 Kč hrubého každý měsíc, a že platy porostou i v příštím roce a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře,“ uvádí se dále v textu dopisu.
O změnu tarifu nešlo
Podle předsedy OS v Liberci Petra Hočka se však mimořádné navýšení objemu prostředků týkalo mimotarifní složky platu, kterou se rozhodl rozdělit formou odměn. „Úprava výše tarifních složek platů opravdu přesahuje mou kompetenci. Nadto přišel, spolu s těmi penězi, celkem jasný pokyn, jak že s nimi bude naloženo. Tedy, jednoduše řečeno, bylo v souladu se zadáním rozděleno v odměnách, kde je samozřejmě uplatňován princip zásluhovosti vždycky,“ sdělil České justici předseda Hoček.
I podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petr Šuka se dohoda týkala navýšení mimotarifní složky platů, nikoliv změny tarifu. Cílem bylo urychleně zajistit alespoň nějaké navýšení platů a pokud by se otevřela debata o nutné změně podoby tarifů, k žádnému navýšení by podle Šuka určitě nedošlo. Jde tak podle něho o kompromis, představující v současné době maximum možného s tím, že další jednání budou pokračovat.
„Chápu nespokojenost některých zaměstnanců okresních soudů s tím, že nedošlo ke zvýšení jejich tarifních platů. To však nebylo slibováno a nebylo to ani předmětem našich jednání s představiteli vlády. Tarify jsou sice špatně nastaveny, ale to platí prakticky pro celou veřejnou sféru. My jsme od počátku usilovali o zvýšení objemu prostředků na platy, tedy té části, která jde do tzv. mimotarifních složek platu. Protože pouze zvýšení objemu prostředků na platy může zajistit zvýšení platů. A je třeba říci, že kompromis, dohodnutý na jaře s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, vláda dodržuje. Podle této dohody se náprava odehraje ve třech postupných krocích a od roku 2025 půjde na platy zaměstnanců soudů částka odpovídající průměrnému rozpočtovanému platu ve státní sféře. Vím, že to není žádný zázrak, ale je to první krok na cestě ke stabilizaci,“ uvedl pro Českou justici Šuk.
Mohlo by vás zajímat
Slib dalšího navýšení platí
Dorovnání platů by podle Šuka mohlo stabilizovat personál a omezit časté odchody zaměstnanců za lepšími platy. Není však podle něj jednoduché změnit platy jako takové. „Na vysvětlenou: hovoříme-li o zvýšení objemu v rozsahu určité částky na zaměstnance a měsíc, neznamená to, že se každému zaměstnanci zvedne plat o tuto částku. Jde o prostředky směřující do mimotarifních složek platu, tedy osobních ohodnocení, příplatků a odměn a jejich rozdělení mezi jednotlivé zaměstnance je v gesci předsedů jednotlivých soudů. I když tedy nedochází ke zvýšení tarifů, celkové platy zaměstnanců soudů by měly alespoň mírně růst,“ dodal Šuk.
Místopřeseda NS České justici také sdělil, že byl opětovně ubezpečen ekonomickým náměstkem ministra spravedlnosti, že s dohodnutým navýšením objemu na mimotarifní složku platu se počítá i v rozpočtu na příští rok.
Předsedové se postavili proti snižování počtu pracovníků
Problém ovšem je, že zároveň vláda plánuje snížit počet míst v justiční administrativě, a to konkrétně o 165. To podle kolegia předsedů krajských soudů povede mj. i ke snížení objemu prostředků na platy. Na svém posledním zasedání proto předsedové krajských soudů před tímto varovali a vyslovili s návrhem svůj nesouhlas.
„Kolegium předsedů zásadně nesouhlasí s navrženou systemizací zaměstnanců, která není odůvodněna žádným snížením administrativní a rozhodovací zátěže soudů. Výrazné snížení počtu zaměstnanců na okresních a krajských soudech až o 165 osob znemožní soudům pokračovat ve vyřizování bagatelních exekucí a zastavení předpokládaného milionu bezvýsledných exekucí v roce 2024. Dojde tak k zpomalení vyřizování běžných soudních agend. Nedostatek finančních prostředků na platy stávajících zaměstnanců není organizační změnou, která by odůvodňovala snížení počtu zaměstnanců. Takovéto razantní snížení počtu odborného personálu na soudech se rovněž projeví na objemu finančních mzdových prostředků plynoucích na soudy. V důsledku toho nedojde k naplnění veřejně deklarovaného slibu politické reprezentace o vyrovnávání průměrného platu zaměstnanců na soudech s průměrným platem ve veřejné správě,“ stojí v zápisu ze zasedání kolegia z 8. listopadu.
Podle mluvčího resortu Vladimíra Řepky jde primárně o 120 míst, o která byl pro rok 2024 rozhodnutím vlády snížen celkový počet zaměstnanců soudů. Není však dané, o která místa má jít konkrétně. „Spolu s dalšími výrazně menšími přesuny v rámci soustavy směrem k nejvyšším a vrchním soudům celkem poklesne dostupný počet míst pro krajské a okresní soudy o 160. Vzhledem k tomu, že ministerstvo nestanoví závaznou strukturu zaměstnaneckých míst u soudů, ani předsedům soudům nestanovuje, na která konkrétní místa má snížení dopadnout,“ reagoval pro Českou justici mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Zároveň zdůrazňuje, že rozhodnutí je v rukou vlády a nejde o iniciativu resortu.
Ministerstvo podle něj souhlasí s tím, že zastavování exekucí se v příštím roce bude týkat přibližně 800 000 exekučních řízení, bude velmi administrativně náročné a ostatní činnost na soudech bude zpomalovat. Proto se zatím neúspěšně snažilo vyjednat dodatečné personální zdroje pro řešení této agendy o zhruba 141 míst.
Petr Dimun, Eva Paseková
