Sněmovní ústavně-právní výbor dnes opět přerušil debatu o vládní novele, jež zkracuje dobu oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav uvedl, že úřad potřebuje čas na vyhodnocení a dopracování pozměňovacích návrhů. Týkají se například dalšího posílení požadavků na řádné plnění povinností dlužníka. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Navrhované změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice a měly by podle vlády proces zpřístupnit širšímu okruhu podnikatelů i spotřebitelů.
Úpravy mají podle ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Část poslanců se ale k navrhované změně podmínek oddlužení staví rezervovaně, poukazuje na možné narušení rovnováhy v postavení věřitelů a dlužníků a na princip, že dluhy se mají platit. Zpravodajka Taťána Malá (ANO) poukazovala na kritické postoje odborníků, po diskusích s nimi podle ní „vzniká čím dál více otázek a nemáme na ně odpovědi“. Malá doufá, že úpravy vládní novely nebudou pouze kosmetické.
Vládní předloha vychází z evropské směrnice. Část poslanců zdůrazňuje, že směrnice předpokládá tříletou dobu oddlužení jen pro podnikatele. Vláda se v programu zavázala k tomu, že ji vztáhne na všechny dlužníky. Pirát Jakub Michálek se obává možných postihů od Evropské komise za pozdní začlenění směrnice do tuzemského právního řádu. Lhůta uplynula už loni v létě, podle Stanislava však Česko směrnici už z 99 procent přejalo, když obsahuje i další záležitosti.
Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.
Novela zavádí tříletý proces oddlužení s možností prodloužení, déle by také mohl trvat prodej zbytkového dlužníkova majetku. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení“.
Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat. Předpokladem povolení oddlužení by zůstala podmínka, že ostatní věřitelé obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla při plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce za svou činnost. Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře.
(čtk)
