Advokátka Lucie Dolanská Bányaiová a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn jsou pro Ústavní soud (ÚS) dobrou volbou, míní odborníci oslovení ČTK. Jméno Kühna se skloňovalo dlouho, jeho erudici lze podle expertů těžko zpochybnit. Dolanská Bányaiová není mezi ústavními právníky tolik známá, i ona však jako špičková advokátka může přinést cenné podněty. Prezident Petr Pavel jména obou nominantů předložil Senátu minulý týden. Členů ÚS je nyní 14 místo předpokládaných 15, koncem listopadu odejde Radovan Suchánek.
Pavlův přístup k nominacím hodnotí experti kladně, a to včetně působení poradního panelu. Rodí se podle nich pestrý a kvalitně obsazený soud, potenciální silná generace. Pro hodnocení ale budou podstatná až rozhodnutí nových souců a jejich schopnost vysvětlit nálezy veřejnosti.
„Je jen málo lidí, u nichž by panovala větší shoda na tom, že na ÚS patří. Bezpochyby jeden z nejvýraznějších právníků své generace, který posouval hranice ve své akademické práci a zároveň je dlouholetým uznávaným soudcem vrcholného soudu,“ řekl o Kühnovi ústavní právník Ladislav Vyhnánek z brněnské právnické fakulty a institutu SYRI.
Zdeněk Červínek z Univerzity Palackého doplnil, že Kühn jako akademik napsal řadu referenčních publikací v oblasti teorie práva, ústavního práva i lidských práv. Má značný vliv na mladší a střední generaci v oboru. „Byl totiž jedním z autorů dnes již legendárního blogu Jiné právo, který pomáhal kultivovat naše právní myšlení a právní kulturu a převést je do nového tisíciletí. Jeho přínos pro ÚS je tedy nasnadě a domnívám se, že by mohl být jednou z vůdčích osobností nového složení ÚS,“ uvedl Červínek.
Mohlo by vás zajímat
Dolanská Bányaiová se specializuje na hospodářskou soutěž či mezinárodní právo soukromé, což jsou v agendě ÚS zatím spíše okrajové oblasti. „Jde však o špičkovou advokátku, která může přinést řadu praktických zkušeností a vůbec úhel pohledu, který dosud na ÚS chyběl,“ řekl Vyhánek. Také podle Červínka přispěje Dolanská Bányaiová k profesní pestrosti. „Jako advokátka může rozhodování soudu obohatit o specifickou zkušenost ‚uživatele justice‘, někoho, kdo zná soudní systém takzvaně z druhé strany a vidí také jeho nedostatky,“ uvedl Červínek.
Prezident zatím jmenoval ústavními soudci Josefa Baxu, Danielu Zemanovou, Veroniku Křesťanovou, Kateřinu Ronovskou a Jana Wintra. Nominace se vzdal Robert Fremr kvůli kritice svého předlistopadového rozhodování. Další nominant Pavel Simon nezískal podporu Senátu. Prezident přistoupil k nominacím jinak než jeho předchůdci, zřídil si poradní panel, nechal si poslat návrhy z institucí, o jménech se víc mluví veřejně.
„Navzdory kritice, která se na prezidenta i jeho poradní panel – mnohdy až nepochopitelně – snáší, jsem přesvědčen, že se rozhodně jedná o krok správným směrem. Prezidentovi se podařilo do svého poradního panelu získat odborníky s nezpochybnitelnou profesní reputací. Nově nastavený systém také mnohonásobně zvýšil transparentnost celého procesu, a tím vzbudil velká očekávání a také mnohem větší pozornost médií, veřejnosti, ale i Senátu,“ uvedl Červínek.
Také Vyhnánek hodnotí vznik panelu poradců spíše pozitivně. „Nemohu však nevnímat, že komunikace mezi Hradem a Senátem, jak se zdá, do jisté míry drhne. To je třeba vyřešit,“ míní Vyhnánek. Dalším dosud neujasněným faktorem je vnímání minulosti soudců a soudcovské etiky – co u někoho vadilo, u jiného nebyl problém.
Červínek připomněl, že v minulosti se výběr kandidátů občas hanlivě označoval jako „tahání králíků z klobouku“, někdy se také stávalo že „pod radarem“ Senátu prolétli i někteří „ne úplně excelentní kandidáti“. Nynější zostřený zájem o nominace sice zároveň zvyšuje kontrolu nad celým procesem a podrobněji nasvěcuje profily jednotlivých kandidátů, ale současně je otázkou, zda pozornosti není příliš a zda se již debata zbytečně nebulvarizuje. Pro některé adepty je „grilování již příliš spalující“ a nechtějí je podstoupit. Kandidát na ústavního soudce však podle Červínka musí zvýšenou míru pozornosti a kritiky ustát, i když někdy bude trochu nepřesná, nadsazená nebo dokonce neférová.
