Odkladný účinek přiznal Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodnutí o vyloučení praktického lékaře z lékařské komory, protože lékařská praxe je jeho jediná obživa a s vadným chováním přestal. Odklad platí po dobu řízení o kasační stížnosti. Praktik měl bez oprávnění nutit ženy ke gynekologickému vyšetření a nejméně jednu ženu vyšetřil. Lékař argumentoval ztrátou příjmů, milionovými náklady na odstupné a vybavení ordinace a krizí zdravotnictví. Podle lékaře rovněž třetím osobám nevznikla žádná újma.
Vyplývá to z rozhodnutí NSS o kasační stížnosti lékaře proti rozhodnutí čestné rady České lékařské komory v Olomouci o jeho vyloučení.
Čeho se měl praktický lékař dopustit? „Jako praktický lékař v ordinaci v R., ul. D. X, v průběhu roku 2021 nutil nejméně dvě pacientky […] ke gynekologickému vyšetření prováděnému jím osobně, pod pohrůžkou vyřazení těchto pacientek z registrace, ukončení péče o ně či nepřijetí do péče, aniž by měl od Krajského úřadu Jihomoravského kraje uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru gynekologie a porodnictví a aniž by pro zmíněné ukončení péče či nepřijetí do péče byly splněny zákonem stanovené důvody, a u nejméně jedné pacientky […] zmíněné gynekologické vyšetření v lednu 2021 provedl,“ cituje rozsudek z rozhodnutí čestné rady České lékařské komory.
Komora za uvedené jednání udělila lékaři disciplinární opatření v podobě vyloučení, což znamená konec lékařské praxe. Následnou žalobu lékaře Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc v srpnu 2023 zamítl.
Vyloučení lékaře v. krize zdravotnictví
Lékař podal kasační stížnost spolu s návrhem na odkladný účinek. „Pracuje jako lékař již 29 let a byl dosud trestně i profesně bezúhonný. Má hluboký zájem o obor a soustavně se vzdělává, aby mohl pacientům poskytnout nejlepší primární péči. S tím souvisí investice do vybavení ordinace. Výkon lékařské praxe je jediným zdrojem jeho příjmů. Zároveň zaměstnává jednoho lékaře a tři zdravotní sestry. Výkon rozhodnutí soudu pro něj představuje nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout třetím osobám,“ argumentoval před NSS.
„Újmu spatřuje v poškození profesní pověsti, na majetku, ve vyloučení z komory, ztrátě zaměstnání a veškerých příjmů, v nutnosti propustit 4 zaměstnance a vyplatit jim odstupné, v nákladech na pořízení a vybavení tří ordinací ve výši cca 5,7 Kč (zde měl stěžovatel zřejmě na mysli 5,7 mil. Kč – pozn. NSS) a v tom, že 2 900 pacientů ztratí svého praktické lékaře,“ vypočetl lékař následky ukončení praxe.
Podle vyjádření lékaře rovněž nevznikla škoda třetím osobám, pojišťovnám nebo státu, neboť účtuje jen výkony, ke kterým je oprávněn. Zároveň žádá Ministerstvo zdravotnictví o uznání odborné specializace získané ve Švédsku v oboru rodinného lékařství, který mimo všeobecného lékařství zahrnuje rovněž pediatrii a primární gynekologii. „Vyloučení z komory není ve veřejném zájmu s ohledem na současnou krizi českého zdravotnictví,“ uvedl lékař doslova.
Pokud by soud nevyhověl, lékař utrpí újmu
Nejvyšší správní soud nejprve zopakoval tři podmínky, za kterých lze přiznat odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
„Na pořízení a vybavení tří ordinací vynaložil značné finanční prostředky. V důsledku vyloučení z komory ztratí zaměstnání a bude muset propustit zaměstnance a vyplatit jim odstupné. To způsobí újmu na jeho profesní pověsti a na jeho majetku. Má hypoteční úvěr ve výši 7,2 mil. Kč na stavbu nové ordinace. Stěžovatel v této souvislosti doložil soudu pouze tři nepodepsané pracovní smlouvy a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 10. 10. 2023,“ shrnul újmu Nejvyšší správní soud.
Přestože podle soudu lékař nic z toho nedoložil, co by mělo vést k zamítnutí žádosti o odklad, je zjevné, že dotyčný lékař skutečně vykonává lékařskou praxi a vyloučením z Komory přijde o obživu. „Je proto zjevné, že v důsledku vyloučení z komory přijde o zaměstnání, a tedy i o zdroj příjmů k obživě. Již to představuje závažnou a skutečnou újmu hrozící stěžovateli, pokud by soud návrhu na přiznání odkladného účinku nevyhověl,“ uvedl NSS s tím, že požadovat důkaz, že vykonává praxi by byl přepjatý formalismus.
K tomu žaloba na Českou lékařkou komoru měla odkladný účinek, lékař tak mohl dále vykonávat praxi a tuto praxi dále vykonává a bude ji moci vykonávat po dobu řízení před NSS.
Soud: Lékař s jednáním asi přestal
Jak dále soud uvedl, nemohl přehlédnout důvod, pro který byl lékař vyloučen z Komory, tedy údajné nucení žen ke gynekologickému vyšetření „prováděném jím osobně pod pohrůžkou vyřazení těchto pacientek z registrace, ukončení péče o ně či nepřijetí do péče“, a to bez splnění zákonných podmínek.
S odkladným účinkem bude lékař dále vykonávat praxi a mohl by znovu nutit pacientky ke gynekologickému vyšetření, nastolil Nejvyšší správní soud úvahu, kterou vzápětí vyvrátil: „Z ničeho však nevyplývá, že je hrozba této újmy v současné době skutečná,“ uvedl soud s tím, že jde o skončení jednání z roku 2021. „Lze proto předpokládat, že stěžovatel s jednáním, které mu je kladeno za vinnu, přestal,“ uvádí NSS doslova.
Pacienti by ztratili doktora
Za této situaci je podle Nejvyššího správního soudu újma vzniklá lékaři znemožněním vést praxi nepoměrně vyšší než újma, která vzniká třetím osobám odkladem jeho vyloučení z Komory.
„Nadto pokud by Nejvyšší správní soud kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek, tak by mohla vzniknout újma pacientům stěžovatele tím, že by neměli praktického lékaře. To, že je v tuzemsku nedostatek praktických lékařů, představuje podle soudu obecně známou skutečnost. I z tohoto důvodu je proto namístě odkladný účinek přiznat,“ uvádí Nejvyšší správní soud.
Přiznání odkladného účinku proto není v rozporu s veřejným zájmem, uzavřel své rozhodnutí Nejvyšší správní soud.
Asistentka soudu naopak s odkladem neuspěla
Opačné rozhodnutí vydal Nejvyšší správní soud letos v červenci, když nepřiznal odkladný účinek ženě zaměstnané jako asistentka Městského soudu v Praze, neboť jí univerzita odebrala vysokoškolský titul kvůli opsané diplomové práci.
Také v tomto případě žena namítala, že u ní dojde ke ztrátě obživy a také v tomto případě „nedoložila, že skutečně jako asistentka soudu působí“. Podle soudu nezvládla důkazní břemeno a soud není od vyhledávací činnosti.
Irena Válová
