Před 30 lety, tedy 17. listopadu 1993, zahájil činnost Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY).Byl to první orgán svého druhu od dob Norimberského a Tokijského tribunálu, které soudily po druhé světové válce německé a japonské válečné zločince. Zřízen byl na základě rezoluce OSN z 25. května 1993 v reakci na tehdejší násilí páchané v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině, úkolem ICTY bylo zabývat se zločiny spáchanými od roku 1991 na území někdejší Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Tribunál za svou existenci obžaloval celkem 161 osob, jako poslední z nich byl v červenci 2011 zadržen Goran Hadžić, někdejší prezident samozvané Republiky srbská Krajina, který zemřel v roce 2016. Z toho 90 obžalovaných ICTY odsoudil, 19 lidí zprostil obvinění, v 37 případech byla obžaloba stažena nebo byl proces předčasně ukončen (třeba kvůli úmrtí obžalovaného). Justici jednotlivých exjugoslávských republik bylo předáno 13 kauz. Dva případy dokončil nový Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT).
Prvním obžalovaným ICTY se počátkem listopadu 1994 stal bosenský Srb Dragan Nikolić, který velel táboru v bosenské Sušici. Prvním souzeným byl bosenský Srb Duško Tadić, jehož proces začal 7. května 1996. Nikolić byl zadržen v dubnu 2000 a o pět let později odsouzen ke 20 letům; po odpykání dvou třetin trestu byl v listopadu 2013 podmíněně propuštěn. Tadić, zadržený již v polovině 90. let, dostal v roce 2000 stejný trest, podmíněně propuštěn z vězení byl v červenci 2008.
Milošević zemřel před rozsudkem
K nejznámějším obžalovaným patřili vrcholní srbští a bosenskosrbští politici a vojáci. Nejvýše postavený z nich, někdejší srbský a jugoslávský prezident Slobodan Milošević se ovšem rozsudku nedočkal, zemřel v březnu 2006 před vynesením rozsudku. Bývalá hlava Republiky srbské v Bosně a Hercegovině Radovan Karadžić byl ovšem v březnu 2016 byl prvoinstančně odsouzen ke 40 letům, v březnu 2019 mu pak MICT vyměřil doživotní trest.
Někdejší viceprezidentka Republiky srbské Biljana Plavšičová byla v únoru 2003 odsouzena na 11 let z vězení vyšla v říjnu 2009. Posledním z vrcholných bosenskosrbských představitelů souzeným ICTY byl bývalý velitel armády Ratko Mladić, kterému tribunál v listopadu 2017 vyměřil doživotní trest. Šlo o poslední rozsudek, jímž práce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii vyvrcholila. Mladičovo odvolání už řešil opět MICT, který mu v červnu 2021 potvrdil doživotí.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii vyšetřoval i předáka bosenských Muslimů Aliju Izetbegoviče nebo bývalého chorvatského prezidenta Franja Tudjmana, oba ale zemřeli ještě předtím, než mohlo padnout rozhodnutí o podání obžaloby.
Praljak vypil jed
Mezi těmi, které ICTY osvobodil (ať už v první instanci nebo po odvolání), je i několik známých osobností balkánských válek. Například chorvatský generál Ante Gotovina, původně odsouzený na 24 let, nebo Naser Orić, někdejší velitel armády Bosny a Hercegoviny v oblasti Srebrenice. V březnu 2016 shledal ICTY nevinným i srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje, MICT mu ale v dubnu 2018 v odvolacím řízení vyměřil desetiletý trest za podněcování ke zločinům; trest nemusel nastoupit, už předtím strávil 11 let ve vazbě.
Šest obžalovaných odsoudil ICTY k doživotí – někdejšího velitele bosenskosrbských jednotek Stanislava Galiče (za podíl na ostřelování Sarajeva), důstojníky Zdravka Tolimira, Vujadina Popoviče a Ljubišu Bearu (za podíl na masakru ve Srebrenici) a člena bosenskosrbských bojůvek Milana Lukiče (za masakry civilistů u východobosenského Višegradu). Naposledy v listopadu 2017 pak odsoudil k doživotí Mladiče. Galić je ve vězení v Německu, stejně jako Popović, Lukić byl převezen do Estonska. Tolimir zemřel v únoru 2016, o rok později zemřel Beara.
Poslední rozsudek vynesl ICTY 29. listopadu 2017, kdy potvrdil dlouholeté tresty vězení, které tribunál uložil v prvoinstančním řízení šestici bývalých vedoucích činitelů bosenských Chorvatů. Řízení poznamenal incident, kdy bývalý generál Slobodan Praljak bezprostředně po vyslechnutí svého rozsudku vypil jed a o něco později po převozu do nemocnice zemřel.
Odvolání u MICT
Agendu ICTY převzal Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály, který tak projednával odvolání Karadžiče a Mladiče, dále případ Šešelje a také obnovený proces se dvěma nejvyššími činiteli srbské tajné služby za Miloševiče, Jovicou Stanišičem a Frankem Simatovičem. V roce 2021 jim MICT vyměřil 12 let za zločiny spáchané srbskými polovojenskými jednotkami, které prováděly etnické čistky v Chorvatsku a Bosně v letech 1991 až 1995, letos v květnu jim byl trest v odvolací řízení zpřísněn na 15 let.
(čtk, epa)
