Kandidát na ústavního soudce Zdeněk Kühn by v případě svého jmenování kladl důraz na srozumitelnost, ale i rychlost rozhodování. Sám sebe pokládá spíše za zdrženlivého soudce. „Nemyslím si, že justice je tady proto, aby nás zachránila před všemi hříchy světa,“ řekl Kühn v rozhovoru s ČTK. Prezident Petr Pavel minulý týden Kühna navrhl k Ústavnímu soudu (ÚS) spolu s advokátkou Lucií Dolanskou Bányaiovou. Oba adepty čeká schvalování v Senátu.
Význam ÚS pro právní stát je podle Kühna zásadní, i když sám o sobě demokracii zachránit nedokáže a neměl by působit jako „deus ex machina“, tedy bůh z antických dramat, který poté, co je spuštěn kladkostrojem na scénu, nečekaně a zázračně řeší různé problémy a zápletky. „Ale současně bez Ústavního soudu a bez soudního přezkumu ústavnosti dlouho nepřežije demokracie ani právní stát,“ řekl Kühn.
Padesátiletý Kühn začínal v advokacii, pracoval jako asistent ústavních soudců Františka Duchoně a Jiřího Muchy, na akademické půdě dosáhl jmenování profesorem teorie práva, je autorem řady knih a článků. Od roku 2008 soudí u Nejvyššího správního soudu. Právě různorodou zkušenost z akademické půdy i z justice pokládá Kühn za svůj potenciální přínos pro novou sestavu ústavních soudců.
Uvažoval o něm už i Zeman
Prezident Pavel zatím jmenoval k ÚS Josefa Baxu, Danielu Zemanovou, Veroniku Křesťanovou, Kateřinu Ronovskou a Jana Wintra. Nominace se vzdal Robert Fremr kvůli kritice svého předlistopadového rozhodování. Další nominant Pavel Simon nezískal podporu Senátu, před tím čelil otázkám nejen na svou soudcovskou práci, ale i na soukromé aktivity. „Když jsem to sledoval, tak jsem se trochu zamyslel, jestli do toho mám jít, ale nakonec jsem se rozhodl, že do toho půjdu,“ uvedl Kühn, o kterém jako o kandidátovi k ÚS uvažoval už minulý prezident Miloš Zeman.
Jako akademik se Kühn dlouhodobě zabývá například problematikou odůvodňování soudních rozhodnutí. Zejména nálezy ÚS musí být odůvodněny naprosto perfektně, míní Kühn. Některé starší nálezy jsou podle něj snad až příliš dlouhé, čítají desítky stránek, stovky číslovaných odstavců. „Já si myslím, že by nálezy měly být psány srozumitelně, jednoduše,“ uvedl Kühn. Další důležitou hodnotou je rychlost rozhodování. „Tady platí staré úsloví, že pokud je spravedlnost poskytovaná po velmi dlouhou dobu, tak to vlastně není žádná spravedlnost. Sám se snažím rozhodovat v reálném čase, protože jinak jsou rozhodnutí často zbytečná,“ uvedl Kühn.
Studoval v Michiganu
Mezi českými soudci Kühn vyniká svou vazbou na angloamerický právní svět s jinou tradicí, studoval totiž kromě Univerzity Karlovy také na Michiganské univerzitě. Pochopit cizí právní systém podle Kühna znamená také porozumět lépe tomu vlastnímu. Mají sice různou rétoriku či pojmosloví, ale řeší stejné věci.
Inspirativní na angloamerickém systému je například důraz na srozumitelnost, ale také práce s judikaturou. „Nechci tím říct, že sem máme přenášet kompletně americké precedentní právo, ale jsou tam některé rysy, které nám mohou pomoci zacházet racionálněji s naší judikaturou. Třeba jak jsou judikáty strukturovány, jak s judikaturou pracují právní informační systémy,“ popsal Kühn. Jako konkrétní prvek, úspěšně přenesený ze zámoří do Česka, zmínil dohodu o vině a trestu mezi obžalobou a obhajobou v trestním řízení.
Mohlo by vás zajímat
Dalším rysem angloamerického práva je to, že oproti kontinentální tradici více stojí na ústním projevu, méně pak na psaném slovu. „Právníci jsou tam hodně dobří rétoři. A právě to, co advokáti říkají, pak velmi zásadně ovlivňuje rozhodnutí soudu. Řekněme, že proces je tam mnohem méně ‚papírový‘ a mnohem více ústní,“ řekl Kühn. Veřejná jednání, kde vyslechne účastníky řízení, by podle Kühna měl častěji pořádat i ÚS, zejména v nejsledovanějších kauzách. „V některých věcech je to nezbytné,“ míní Kühn. Pokud soud komunikuje jen prostřednictvím písemných rozhodnutí, může to oslabit důvěru veřejnosti.
Jaká agenda čeká na čtvrtou generaci českých ústavních soudců, lze podle Kühna jen těžko předjímat. Nejspíš se však budou zabývat například právem Evropské unie a jeho vztahem k domácímu ústavnímu právu. „ÚS sice vytvořil nějaké velmi zajímavé a dobré doktríny, ale budou tam nové výzvy,“ uvedl Kühn. Další perspektivní oblastí je rozvoj umělé inteligence a nových forem komunikace. Právo, a zejména to české, má v úpravě některých nových fenoménů rezervy, uvedl Kühn.
